Čís. 7675.Vyvlastnění k účelům železničním (zákon ze dne 18. února 1878, čís. 30 ř. zák.).Stavebními pozemky jsou jen pozemky, jež se terénem a povahou půdy hodí za stavební místa a jsou v zastavěné části obce nebo v bezprostřední souvislosti a jest tu stavební ruch, takže lze očekávati, že budou v blízké době zastavěny.(Rozh. ze dne 30. prosince 1927, R II 417/27.) — Čís. 7676 —2129Soud prvé stolice určil náhradu za pozemky, vyvlastněné pro stavbu tovární vlečky. Rekursní soud nevyhověl rekursu navrhovatelových odpůrců.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:Pravda není, že znalci neudali, proč tu nejsou podmínky, by vyvlastněné dílce mohly být i považovány za stavební plochy, neboť výslovně vytkli, že k tomu schází příznak stavební oblastí, jejíž pojem bude níže vyložen. A na tom mohli znalci právem přestátí, neboť bylo povinností stěžovatelů, by byli udali, proč dílce ty je považovati za stavební plochy, a teprv o těch důvodech byli by se znalci mohli vyjádřili. Takovými důvody by bylo, kdyby se vyvlastněné dílce nejen terénem, a povahou půdy hodily za stavební místa — takovou způsobilost může míti kterýkoli zemědělský pozemek co nejdále ode všech obytišť vzdálený, ta tedy nestačí, — nýbrž kdyby se také nacházely v zastavené části obce nebo v bezprostřední souvislosti s ní a byl tu takový stavební ruch, že by věrojatně se dalo očekávati, že budou v blízké době zastavěny, jak to vyžadovala ustálená praxe nejvyššího soudu k předposlednímu odstavci zákona o drobných pachtýřích ze dne 27. května 1919, čís. 318 sb. z. a n., jenž za stavební místa prohlašoval zemědělské pozemky v zastavěné části měst neb obcí. To však stěžovatelé ani ve stížnostech netvrdí, omezujíce se na to, že se prý sporné pozemky nacházejí několik minut od nádraží nebo přímo u něho, pokud se týče tvrdil Bohumil S. v prvé stolici, že jsou stavby již na druhé straně dráhy.