Čís. 7599.

Náhrady škody proti pražské obci, ježto neudržovala v řádném stavu chodník, nepatřící k žádnému domu, nelze se domáhati pořadem práva.
(Rozh. ze dne 9. prosince 1927, Rv I 522/27.)
Žalobkyně domáhala se na obci hlavního města Prahy náhrady škody za úraz, jejž utrpěla tím, že uklouzla na chodníku, jenž nebyl řádně posypán, ač bylo na něm náledí. Chodník ten nepatřil k žádnému domu. Procesní soud prvé stolice uznal žalobní nárok důvodem po právu, odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů i s předchozím řízením a odmítl žalobu. — Čís. 7599 —
1974
Důvody:
Ani strany ani soudy nedaly si otázku, zda zažalovaný nárok patří na pořad práva. Vzhledem k předpisu § 240 třetí odstavec c. ř. s. musel dovolací soud tak učiniti sám od sebe. Žalobkyně žádá na žalované obci náhradu škody za úraz, který utrpěla tím, že na chodníku v Ječné ulici, který nepatří k žádnému domu a o jehož stav náleží pečovati obci, uklouzla, poněvadž nebyl řádně posypán, ač na něm bylo náledí. Žalovaná obec uznává, že jest povinna dáti tento chodník čistiti, brání se však námitkou, že vyhověla předpisu magistrátní vyhlášky ze dne 7. března 1883, čís. 165 538 o čistění chodníků. Kdyby šlo o škodu z přestoupení tohoto předpisu, patřila by ovšem žaloba podle § 1311 obč. zák. na soud. Než tento předpis týká se jen majitelů domů, jimž ukládá, by čistili chodníky podél svých usedlostí. O chodník, který obec je povinna čistiti jako majitelka domu, tu však nejde, nýbrž o chodník na veřejné ulici, kde domu není. Povinnost obce, pečovati o čistění tohoto chodníku, nelze tudíž odůvodniti oním policejním předpisem, nýbrž povinnost ta vyplývá jedině z ustanovení § 81 obecního řádu pražského. Tento ustanovuje pod nápisem »Správa místní policie« — kromě jiného, což zde nepřichází v úvahu, — že obec pečuje o dláždění a o zachování tříd a o silnice, vyjímajíc ty, o něž pečuje stát, a že vykonává policií uliční. Pro obec bez vlastního statutu upravuje § 28 čís. 3 čes. ob. zříz. tento předmět v ten způsob, že do samostatného oboru působnosti obce náleží péče o udržování obecních silnic, cest a náměstí, jakož i o bezpečnou a snadnou dopravu. Tento předpis vykládá se (srov. Bohuslav, čís. 5158) v ten smysl, že podle něho náleží k povinnosti obce podle okolností též posypávání obecních cest při náledí a že jest to povinností, uloženou obci v oboru místní policie. § 81 obecního řádu pražského nemá ustanovení obsaženého v § 28 čís. 3 čes. ob. zříz., že obci náleží též péče o bezpečnou a snadnou dopravu. Avšak v povinnosti uložené pražské obci v § 81, zachovávati třídy a silnice a vykonávati policii uliční, jest zahrnuta její povinnost udržovali třídy a silnice ve stavu takovém, by vyhovovaly svému účelu, tedy v takovém, by byla po nich možná bezpečná chůze a jízda, a z této povinnosti pak plyne povinnost, ulice podle potřeby čistiti a při náledí i posypávati, pokud ovšem tato povinnost ohledně čistění chodníků před domy oním nařízením magistrátu není přesunuta na majitele domů. Tato povinnost náleží k povinnostem, jež shrnuje § 81 obecního řádu pražského pod pojmem správy místní policie a jest tudíž uložena obci jako veřejnoprávnímu orgánu, pověřenému výkonem místní policie. Domáhá-li se žalobkyně náhrady škody, poněvadž obec chodník v bezpečném stavu neudržovala, jest důvodem jejího nároku zanedbání povinnosti, která jest obci uložena jako veřejnoprávnímu orgánu v oboru místní policie. To jest důvod veřejnoprávní a v důsledku toho jest v této věci podle § 1 j. n. pořad práva vyloučen. Že obecní řád pražský nemá ustanovení srovnalého s § 37 čes. obec. zříz., jest bez významu pro otázku, zda jde o nárok veřejnoprávní či soukromoprávní, zda tedy pořad práva je vyloučen nebo připuštěn. Rozsudky — Čís. 7600 —
1975
obou nižších soudů a celé řízení předchozí jsou tudíž zmatečné podle § 477 čís. 6 c. ř. s. Bylo je podle §§ 477 prvý odstavec, 478 prvý odstavec, 513 c. ř. s. zrušiti a žalobu odmítnouti.

Citace:

č. 7599. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 673-675.