Authors:
= Váž. civ., 9 (1927), sv. 2
PDF

Čís. 7619.


Uplatněn-li odvolací důvod nesprávného ocenění průvodů, aniž učiněn návrh na změnu rozsudku, nelze rozsudek prvého soudu změniti, nýbrž jest ho potvrditi, nebyl-li odůvodněn odvolací důvod kusosti řízení prvého soudu a jedině uplatněný odvolací návrh na zrušení rozsudku prvého soudu, ježto veškeré v odvolání nabídnuté důkazy byly nepřípustnými novotami.
(Rozh. ze dne 12. prosince 1927, Rv II 220/27.)
Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Dovolání, uplatňující dovolací důvody podle čís. 2 a 4 § 503 c. ř. s., jest odůvodněno. Právem vytýká dovolání odvolacímu soudu, že překročil hranici při rozhodování zákonem mu vymezenou. Odvolací soud jest podle §§ 462, 467 čís. 3 a 497 c. ř. s., podle zásady projednací, došedší výrazu v těchto paragrafech, vázán odvolacími návrhy. Odvolací návrh může zníti buďto na zrušení nebo na změnu rozsudku, kteréžto oba pojmy jsou úplně samostatnými, a při návrhu na změnu dlužno vždy zároveň již v odvolacím spise přesně vytknouti, v jakém smyslu si odvolatel přeje změnu rozsudku. Odvolatelka uplatnila sice odvolací důvod — Čís. 7620 —
2017
nesprávného ocenění průvodů, ale neučinila odpovídající mu odvolací návrh, návrh na změnu rozsudku, takže odvolací soud neměl se vůbec tímto důvodem obírati. Názor odvolacího soudu, že v odvolacím návrhu, znějícím výslovně jen na zrušení rozsudku a odkázání věci k doplnění řízení a novému rozhodnutí prvému soudu, lze spatřovali též návrh na změnu rozsudku prvého soudu, je mylným, nehledíc ani k tomu, že scházelo by vždy ještě bližší určení změny. Odvolatelka uplatnila sice též důvod kusosti řízení, leč neprávem. Odvolací soud nenašel a nemohl najíti důvod ke zrušení rozsudku prvého soudu ve smyslu odvolatelčině, poněvadž tato přednesla teprve v odvolání ku dolíčení odvolacího důvodu nesprávného ocenění důkazů vesměs nové skutečnosti a důkazy, dovolávajíc se ustanovení § 482 druhý odstavec c. ř. s. Vzhledem k tomu, že veškeré v odvolání nabídnuté důkazy jsou nepřípustnými novotami, nebyla výtka neúplnosti řízení opodstatněna. Odvolací soud nemohl proto rozsudek prvého soudu změniti a uznati, že se žaloba zamítá, nýbrž měl, když odvolací důvod kusosti řízení prvého soudu a jedině uplatněný odvolací návrh na zrušení rozsudku prvého soudu nebyl odůvodněn, odvolání zamítnouti a rozsudek prvého soudu potvrditi.
Citace:
č. 7619. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 716-717.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).