NPD documents search: Sociální revue, 3 (1922) - Zákon ze dne 31. ledna 1922, č. 35, ...

Ochrana dělnická.

Zákon ze dne 31. ledna 1922, č. 34, o nároku obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na peněžité požitky v některých případech vojenské povinnosti.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. — Zaměstnanec na Slovensku a na území Podkarpatské Rusi,
a) který jest ustanoven u kupče při provozování obchodu převážně k úkonům kupeckým (obchodní pomocníci) nebo k službám vyšším nekupeckým, nebo
b) který jest převážně zaměstnán konáním služeb kupeckých nebo vyšších nekupeckých při provozování podniků neb ústavů druhu níže uvedeného, byť i podnikatel neb ústav nebyl kupcem ve smyslu zákona obchodního,
1. ve všelikých podnicích, na které se vztahuje živnostenský řád,
2. v úvěrních ústavech, spořitelnách, záložnách, výdělkových a hospodářských společenstvech, zastavárnách, zaopatřovacích a rentových ústavech, nemocenských pokladnách, zapsaných pokladnách pomocných, všelikých pojišťovnách bez rozdílu, zdali provozují soukromé pojišťovací obchody nebo slouží účelům’veřejnoprávního pojišťování, jakož i ve svazech řečených ústavů,
3. v redakci, správě nebo prodeji periodického tiskopisu,
4. v kancelářích advokátů, notářů a patentních zástupců,
5. u civilních inženýrů, neautorisovaných architektů a u civilních geometrů,
6. v tabáčních trafikách a loterních sběrnách,
7. u obchodních dohodců a zprostředkovatelen soukromých obchodů a v informačních kancelářích,
podrží, je-li od služby zdržen vykonáváním povinnosti vojenské, nárok na své peněžní požitky až do doby čtyř neděl, trval-li služební poměr již nepřetržitě jeden rok.
Tohoto nároku není, bude-li zaměstnanec povolán, aby konal presenční službu vojenskou na zákonem určenou jednoroční nebo delší dobu.
§ 2. — Osoby u kupce zaměstnané, jichž se jen výjimečně užívá k službám kupeckým, jakož i osoby, které konají převážně úkony podřízené, nepokládají se za obchodní pomocníky.
§ 3. — Provozuje-li podnik druhu naznačeného v § 1 veřejný fond, země, Župa, okres neb obec, vztahuje, že tento zákon na zaměstnance, zaměstnané
166 v těchto podnicích při službách kupeckých nebo vyšších nekupeckých, zakládá-li se jich služební poměr na smlouvě soukromoprávní.
§ 4. — Ustanovení tohoto zákona netýkají se služebního poměru osob zaměstnaných jako úředníků nebo zřízenců státu, státního ústavu nebo státem spravovaného fondu.
§ 5. — Ustanovení tohoto zákona nevztahují se na učně ve smyslu živnostenského řádu, pak na zřízence námořní plavby a železnic, na zřízence v zemědělských a lesnických závodech, pokud tito nejsou obchodními pomocníky, jakož i na osoby, pro něž platí ustanovení všeobecného zákona horního.
§ 6. — Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení se zpětnou platností ode dne 23. října 1921. Ministru spravedlnosti se ukládá, aby v dohodě s ministry sociální péče, obchodu a vnitra zákon tento provedl.
(Vyhlášen v 12. částce Sb. z. a n. dne 16. února 1922.)
167

Citace:

Zákon ze dne 31. ledna 1922, č. 35, .... Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1922, svazek/ročník 3, s. 180-181.