Mezinárodní úmluva o zákazu používání bílého (žlutého) fosforu k výrobě zápalek.
Jeho Veličenstvo císař německý, král pruský; Jeho Veličenstvo král dánský; president republiky francouzské; Jeho Veličenstvo král italský; Jeho královská Výsost velkovévoda Lucemburský, vévoda Nassavský; Její Veličenstvo královna Nizozemská; Spolková rada švýcarská, přejíce si usnadniti rozvoj' ochrany dělnictva přijetím společných ustanovení, rozhodli se uzavříti k tomu cíli úmluvu o používání bílého (žlutého) fosforu k výrobě zápalek, a jmenovali takto své plnomocníky:
Jeho Veličenstvo císař německý, král pruský: Jeho Excelenci p. Alfreda von Biilowa,’ svého komořího a skutečného tajného radu, mimořádného
167 vyslance a zplnomocněného ministra v Bernu; p. Caspara, ředitele v říšském úřadě vnitra; p. Fricka, vrchního tajného radu a referujícího radu v pruském ministerstvu obchodu a průmyslu; p. Ľckardta, skutečného legačního radu a referujícího radu v říšském úřadě zahraničních věci.
Jeho Veličenstvo král dánský: p. Henrika Veďela, odborového přednostu v ministerstvu vnitra.
President republiky francouzské: Jeho Excelenci p. Paula Révoila, velvyslance v Bernu; p. Arthura Fontaine, ředitele práce v ministerstvu obchodu, průmyslu a práce.
Jeho Veličenstvo král italský: Jeho Excellenci p. hraběte Roberto Magliano di ( Villar San Marco, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra v Bernu; p. prof. Giovanni Montemartini, ředitele úřadu práce při královském ministerstvu zemědělství a obchodu.
Jeho královská Výsost velkovévodaj Lucemburský, vévoda Nassavský: p. Henri Naumana, státního radu.
Její Veličenstvo královna Nizozemská: p. hraběte de Rechteren Limpurg Almelo, svého komořího, ministra-residenta v Bernu; p. dra L. H. W. Regouta, člena první komory generálních stavů.
Spolková rada švýcarská: p. Emila Freye, bývalého spolkového radu; p. dra Frant. Kaufmanna, přednostu průmyslového odboru ve Spolkovém úřadě pro obchod, průmysl a zemědělství; p. Adriena Lachenala, bývalého spolkového radu, poslance v Radě států; p. Josefa Schobingera, národního radu; p. Henri Scherrera, národního radu; p. Johna Syza, předsedu švýcarského sdružení přádelniků, tkalců a soukačů hedvábí,
kteřížto, vyměnivše si své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto ustanoveních:
Čl. 1. — Vysoké smluvní strany se zavazují, že zakáží ve svém území výrobu, dovoz a prodej zápalek, obsahujících bílý žlutý) fosfor.
Čl. 2. — Každý smluvní stát jest povinen učiniti potřebná správní opatření, aby byloj zajištěno v jeho území přesné provádění této úmluvy.
Vlády si sdělí cestou diplomatickou zákony a předpisy, vztahující se na předmět této smlouvy, jež jsou platný nebo budou později zavedeny v jejich zemích zároveň se zprávami o provádění těchto zákonů a předpisů.
Čl. 3. — Ustanovení této smlouvy budou prováděna v koloniích, državách nebo protektorátech jen tehdy, když vláda mateřského státu učiní o tom jejich jménem oznámení Spolkové radě Švýcarské.
Čl. 4. — Tato smlouva bude ratifikována a listiny ratifikační budou nejpozději do 31. prosince 1908 uloženy u.Spolkové rady Švýcarské. O tomto uložení bude sepsán zápis, jehož ověřený opis zaslán bude diplomatickou cestou každému ze států smluvních.
Tato smlouva nabude účinnosti po třech letech od té doby, kdy zápis o jejím uložení byl vyhotoven.
Čl. 5. — Státy, které tuto smlouvu nepodepsaly, mohou prohlásit! svůj přístup prohlášením, zaslaným Spolkové radě Švýcarské, která je oznámí všem ostatním státům smluvním.
Lhůta pro uplatnění této smlouvy, naznačená v článku 4., prodlužuje se pro státy, které ji nepodépsaly, jakož i pro kolonie, državy nebo protektoráty na pět let, počítaje ode dne přihlášení jejich přistoupení.
Čl. 6. — Tuto smlouvu mohou smluvní státy, jakož i státy, kolonie, državy nebo protektoráty, které k ní později přistoupily, vypověděti teprve po uplynutí lhůty pěti let od té doby, kdy byl vyhotoven zápis o uložení ratifikace. '
Později může býti vypovězena každého roku na rok.
168 Výpověď nabude účinnosti teprve rok po tom, když lo ohlásila písemné zúčastněná vláda, nebo když by se jednalo o kolonii, državu nebo protektorát, vláda mateřského státu Spolkové radě Švýcarské. Spolková rada sdělí to bez odkladu vládám všech ostatních států smluvních.
Výpověď vztahuje se jen na stát, kolonii, državu nebo protektorát, jichž jménem byla podána.
Dáno v Bernu dne dvacátého Šestého září roku tisícího ďevítistého šestého v jediném exempláři, který zůstane uložen v archivu švýcarské konfederace a jehož shodný ověřený opis bude odevzdán cestou diplomatickou každému ze smluvních států. -
Za Německo: (L. S.) v. Bülow — (L. S.) Caspar — (L. S.) Frick — (L. S.) Eckardt.
Za Dánsko: (L. S.) H. Vedel.
Za Francii: (L. S.) Révoil — Arthur Fontaine.
Za Italii: (L. S.) R. Mugliano—, (L. S.) Q. Montemartini.
Za Lucembursko: H. Neumann.
Za Nizozemsko: (L. S.) Rechteren — L. H. W. Regout.
Za Švýcarsko: (L. S.) Emile Frey —-, F. Kaufmann — A. Lachenal — Schobinger — H. Scherrer · John Syz.
Úmluva tato vyhlašuje se s tím, že přístup k ní uložen byl republice Československé v čl. 20 smlouvy mezi celnými mocnostmi spojenými a sdruženými a Československem, podepsané dne 10. září 1919 v Saint-Germaih-en-Laye, schválené Národním shromážděním republiky Československé dne 7. listopadu 1919 a ratifikované presidentem republiky dne 10. listopadu 1919; příslušný návrh na přístup schválen byl ministerskou radou ve schůzi dne 19. listopadu 1920; přístup notifikován byl Švýcarské Spolkové radě notou ministra zahraničních věcí ze dne 30. března 1921. Mezinárodní působnost nastane pro republiku Československou dnem 30. března 1926.
Kromě svrchu uvedených signatárních států, které jsou vázány touto úmluvou od 1, ledna 1912, přistoupily ještě státy a državy:
Afrika západní. — Bermudy — Velká Británnie a Irsko — Cypr — Fidži (ostrovy) — Finsko — Gambie — Gdaňsko — Gibraltar — Indie holandská — Italie — Japonsko — Reunion (ostrov) — Rhodesia — Seyšely — Siéra Leone — Somálské pobřeží — Jihoafrická Unie — Kanada — Madagaskar — Malta — Maurieius — Nigeria severní — Nigeria jižní — Norvéžsko — Nový Orleans — Oceánie — Oranžský stát — Ostrovy pod větrem — Španěly — Tunis — Uganda — Zlaté pobřeží.
Následující státy a državy budou úmluvou vázány: Austrálie od 30. prosince 1924 — Československo od 30. března ,1926 — Indie britská od 30. prosince 1924 — Polsko od 14. ledna 1926 — Švédsko od 10. dubna 1925.
(Částka 19., číslo 62. Sb, z. a n. ze dne 1. března 1922, kde otisknuta smlouva i ve francouzském znění.)
169