Ochrana dělnická.

Vyhláška ministra vnitra ze dne 29. října 1921, č. 389, o tom, kdy nabývá účinnosti nařízení vlády republiky Československé ze dne 8. srpna 1919, č. 481 Sb. z. а n., o všeobecných občanských legitimacích, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Nařízení vlády republiky Československé ze dne 8. srpna 1919, čís. 481 Sb. z. a n., kterým se zavádějí všeobecné občanské legitimace, nabývá účinnosti na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dnem uveřejnění této vyhlášky ve Sbírce zákonů a nařízení.
(Vyhlášena v 95. částce Sb. z. a n. dne 3. listopadu 1921.)

Vyhláška ministerstva sociální péče ze dne 12. listopadu 1921, č. 421, o utvoření ústřední komise domácké práce pro výrobu obuvi.
Ve smyslu § 9 zákona ze dne 12. prosince 1919, čís. 29 ex 1920 Sb. z. a n. o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce, zřizuji tímto ústřední komisi domácké práce pro výrobu obuvi se sídlem v Praze.
Do oboru této komise náležejí tato výrobní odvětví:
a) obuvnictví všech kategorií,
b) papučářství,
c) výroba dřeváků,
59 d) výroba kožených rukavic a
e) výroba bičů.
Komise tato sestává z 9 členů a 9 náhradníků, jejichž funkční období trvá 4 roky.
(Vyhlášena v 108. částce Sb. z. a n. dne 26. listopadu 1921.)
Předsedou jmenován: Václav Veverka, člen poslanecké sněmovny Národního shromáždění v Praze 2., Školská ul. čís. 655. — Členy komise jmenováni: Ve skupině a) jako zástupci podnikatelů: Robert Říha, továrník v Třebíči, Josef Ondřich, starosta společenstva obuvníků v Praze, Josef Feldmann, továrník v Kolíně. — Ve skupině b) jako zástupci domáckých dělníků: Josef Srb, tajemník na Kr. Vinohradech, Vávrova ul. č. 14 n., Frant. Divecký, tajemník v Praze 3., Nerudova ul. č. 231, Václav Tesař, obuvnický dělník v Holicích. — Ve skupině c) z osob, které nepatříce k žádné ze skupin uvedených, mají potřebné znalosti a schopnosti posouditi odbytové, mzdové a pracovní poměry při domácké výrobě obuvi: Václav Veverka, člen poslanecké sněmovny Národního shromáždění v Praze, Dr. Jan Ebert, tajemník spolku továrníků obuvi v Praze 3., Sněmovní ul. čís. 171, Inž. Václav Gregor, ředitel státní odborné školy obuvnické v Pardubicích. — Náhradníky jmenováni: Ve skupině a): Karel Kusý, továrník ve Skutči, Josef Holomek, předseda Nákupního a výrobního družstva obuvníků v Litomyšli, Karel Brand, továrník v Holicích, — Ve skupině b): Karel Bělovský, obuvník ve Skutči, Jan Procházka, obuvník v Žižkově, Harantova ul. č. 23, Václav Fiala, obuvnický dělník v Třebíči. — Ve skupině c): Bohuš Smrtka, řídící učitel v Čermné u Borohrádku, Petr Florus, odborný učitel pro obuvnictví v Brně, Veveří čís. 5, Jan Hofman, účetní v Horách Matky Boží u Sušice.

Vyhláška ministra sociální péče ze dne 21. listopadu 1921, č. 425, o mzdách za šití v konfekci textilního zboží, objednaného pro vojenskou správu.
Komise pro krejčovské práce, zřízená podle ministerského nařízení ze dne 16. listopadu 1917, čís. 448 ř. z., pokud se týče ministerského nařízení ze dne 9. března 1918, čís. 91 ř. z., usnesla se stanoviti mzdové sazby za zhotovení pláště pro pěší, pláštěnku a bluzu dle nového vzoru takto: V místech Velké Praze, Velkém Brně, Prostějově, Boskovicích a ve všech místech, v nichž sídlí obchodní a živnostenská komora: plášť pro pěší Kč 28,87 (domácká práce), 26,25 (dílenská práce), za pláštěnku 16,50 (dom. práce), 15,— (dílenská práce), za bluzu 17,18 (dom. práce), 15,62 (dílenská práce); ve všech ostatních místech za plášť pro pěší 25,98 (dom. práce), 23,62 (dílenská práce), za pláštěnku 14,85 (dom. práce), 13,50 (dílenská práce), za bluzu 15,46 (dom. práce), 14,06 (dílenská práce).
Zároveň usnesla se komise tato změniti minimální sazby mzdové, stanovené vyhláškou ministra sociální péče ze dne 13. června 1921, čís. 216 Sb. z. a n., a ze dne 4. října 1921, čís. 367 Sb. z. a n., následovně:
Pro zhotovení vlněné čepice dle nového vzoru a vlněných kalhot stanoví se tyto nové minimální mzdy za šití v konfekci: V místech Velké Praze, Velkém Brně, Prostějově, Boskovicích a ve všech místech, v nichž sídlí obchodní a živnostenská komora, za čepici vlněnou dle nového vzoru Kč 2,20 (domácká práce), 2,— (dílenská práce), za kalhoty vlněné 10,32 (dom. práce), 9,38 (dílenská práce); ve všech ostatních místech za čepici vlněnou Kč 1,98 (dom. práce), 1,80 (dílenská práce), za kalhoty vlněné
60 ,28 (dom. práce), 8,44 (dílenská práce).
Za zhotovení pláště pro jezdectvo dle nového vzoru stanoví se tyto nové minimální mzdy za šití v konfekci: V místech Velké Praze, Velkém Brně, Prostějově, Boskovicích a ve všech místech, v nichž sídlí obchodní a živnostenská komora, za plášť Kč 33,— (domácká práce), 30,— (dílenská práce); ve všech ostatních místech za plášť Kč 29,70 (dom. práce), 27,— (dílenská práce).
Tyto nové mzdové sazby platí od 25. října 1921.
Současně se zrušují sazby stanovené vyhláškami ministra sociální péče ze dne 23. dubna 1920, čís. 255 Sb. z. a n., a ze dne 27. prosince 1920, čís. 669 Sb. z. a n.
(Vyhlášena v 110. částce Sb. z. a n. dne 29. listopadu 1921.)

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 25. listopadu 1921, č. 426, kterým se stanoví počátek účinnosti zákona ze dne 25. února 1920, č. 143 Sb. z. а n., o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku.
Na základě § 15 zákona ze dne 25. února 1920, č. 143 Sb. z. a n., o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku, se nařizuje:
§ 1. — Zákon ze dne 25. února 1920, č. 143 Sb. z. а n., o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku, nabývá účinnosti v okresech revírních báňských úřadů: v Praze-Slaném, Plzni, Kutné Hoře, Mostě-Teplicích-Chomutově, Karlových Varech, Čes. Budějovicích, Mor. Ostravě, Brně a na Slovensku dnem 1. prosince 1921.
§ 2. — Podíl na zisku příslušející zaměstnancům při hornictví dle §§ 1, 3 a 12 zákona ze dne 25. února 1920, č. 143 Sb. z. a n., vyměří se poprvé při hornických podnicích, jejichž obchodní rok je stejný jako rok kalendářní, za rok 1921, při hornických podnicích, jejichž obchodní rok není stejným s rokem kalendářním, za rok obchodní, počínající v kalendářním roce 1921.
§ 3. — Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho se pověřuje ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.
(Vyhlášeno v 110. částce Sb. z. a n. dne 29. listopadu 1921.)

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 25. listopadu 1921, č. 427, kterým se vydávají ustanovení o volebním řádu do podnikových rad při hornictví.
Na základě ustanovení § 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 335 Sb. z. a n., nařizuje se toto:
§ 1. — Volby do podnikové rady provádějí se v každém samostatném hornickém podniku (§ 131 ob. hor. zák.) mimo vysoké pece, pokud zaměstnává trvale více než 100 osob a trvá aspoň 2 roky.
Seznam těchto podniků vydá ministerstvo veřejných prací dle § 1 nařízení ze dne 23. března 1921, čís. 114 Sb. z. a n.
§ 2. — Do podnikové rady volí se 2 zástupci dělnictva a 1 zástupce zřízenectva jako členové a týž počet náhradníků, a to mimo případy uvedené v § 13, odst, 2. a 3., a v § 14, odst. 1. a 2., ze členů závodních rad. Právo voliti do podnikové rady mají členové závodních rad.
§ 3. — Volbu vypíší ve lhůtě ministerstvem veřejných prací stanovené revírní báňské úřady dle těchto zásad:
61 a) leží-li veškeré závody podniku v okrsku jediného báňského úřadu, nařizuje tento volbu;
b) leží-li závody podniku v okrscích několika báňských revírních úřadů, avšak v obvodu jediného báňského hejtmanství, určí toto, který báňský revírní úřad má volbu vypsati a provésti skrutinium;
c) leží-li závody podniku v okrscích různých báňských hejtmanství, postupuje každé hejtmanství stran závodů v jeho okrsku položených dle bodu b), obě nebo všechna hejtmanství pak dohodnou se mezi sebou, u kterého revírního báňského úřadu se vykoná skrutinium. Nedojde-li k dohodě, rozhodne ministerstvo veřejných prací.
§ 4. — Volba vypíše se tři neděle předem vyhláškou báňského revírního úřadu, a to odděleně pro zástupce dělnictva a pro zástupce zřízenectva. Ve vyhlášce této jest oznámiti:
1. seznam členů závodních rad a jejich náhradníků, kteří mají aktivní právo volební,
2. seznam členů závodních rad a jejich náhradníků, kteří mají pasivní právo volební,
3. místo (místa), kde se provede volba,
4. den volby a hodinu denní, určenou pro odevzdání hlasů,
5. počet členů a náhradníků podnikové rady, kteří mají býti voleni,
6. místo, kde se provede skrutinium.
Vyhlášky volební, podepsané přednostou báňského revírního úřadu, jest vyvěsiti v závodech na místech všeobecně přístupných.
§ 5. — Volbu řídí zástupce báňského revírního úřadu. Tento zjistí předem aktivní legitimaci voličů, oznámí volitelné kandidáty, načež vydá každému oprávněnému voliči volební lístek.
§ 6. — Každému voliči přísluší jeden hlas.
Volič vyplní hlasovací lístek vepsáním jmen kandidátů v prostoru tak odděleném, aby nemohl býti pozorován, a pak složený lístek vloží před řídícím volby do volebního osudí.
Odevzdání hlasovacího lístku poznamená se ve volebním seznamu.
Koná-li se volba v jediném místě, provede se ihned po odevzdání hlasů skrutinium. Koná-li se volba na více místech, zjistí se počet odevzdaných hlasovacích lístků, učiní se o tom a celé volbě zápis, který se s hlasovacími lístky a voličskými seznamy v zapečetěné obálce zašle za účelem skrutinia báňskému revírnímu úřadu, povolanému ke skrutiniu dle § 3, bod b), c).
Zakázáno jest jakýmkoli způsobem zjišťovati, jak volič volil.
§ 7. — Členem jest zvolen, kdo obdržel poměrně největší počet platných hlasů, a náhradníkem, kdo obdržel nejblíže menší počet hlasů. Při volbě dvou členů (a dvou náhradníků) platí obdobně, že za členy jsou zvoleni první dva, kdož obdrželi poměrně největší počet platných hlasů, a za náhradníky následující dva. Při rovnosti hlasů rozhodne los.
Výsledek volby oznámí se, jde-li o volbu uzavřenou, ihned ústně; jde-li o volbu, jejíž jednotné skrutinium se koná u báňského revírního úřadu, po vykonaném skrutiniu, vyhláškou na závodě neb na závodech.
Zvoleným se mimo to oznámí ihned po volbě výsledek volby písemně. Tito mají do tří dnů prohlásiti, zdali volbu odmítají. Neučiní-li tak v této době, má se za to, že volbu přijímají. Na místo odmítnuvšího nastupuje náhradník.
§ 8. — Omyly, které vylučují projev správné vůle voličovy, činí volbu buď z části neb úplně neplatnou. Rozhodnutí o tom přísluší funkcionáři báňského revírního úřadu, pověřeného skrutiniem.
62 § 9. — O postupu volby (vypsání, hlasování, skrutiniu a zjištění výsledku volebního s udáním počtu odevzdaných hlasů a voličů k volbě oprávněných a volby se zúčastnivších) učiní řídící volby zápis, který podepíše.
Zápis tento spolu s hlasovacími lístky, které se vloží do zapečetěné obálky, odevzdá se k úschově báňskému revírnímu úřadu, který byl pověřen provedením skrutinia (§ 3) k rozhodnutí.
§ 10. — Báňský revírní úřad prozkoumá na základě volebních spisů volbu a zjistí-li, že byla porušena důležitá ustanovení volebního řádu, a mohla-li porucha způsobiti podstatný vliv na výsledek volby, prohlásí volbu za neplatnou.
Rovněž tak prohlásí za neplatnou volbu osoby, která nebyla volitelná v době volby.
§ 11. — Do způsobu volby a jejího výsledku mohou si oprávnění voliči stěžovali u příslušného báňského hejtmanství do 8 dnů od vyhlášení výsledku volby, které rozhodne nejdále do 14 dnů konečně o stížnosti.
§ 12. — Odpadne-li člen podnikové rady, nastoupí na jeho místo jeho náhradník, což mu oznámí báňský revírní úřad, kterému předseda podnikové rady musí ihned podati příslušnou zprávu. Neobsazená místa členů i náhradníků obsadí se novou volbou, kterou jest vypsati nejdéle do 4 neděl, po případě jmenováním dle §§ 13. a 14.
§ 13. — V podnicích se závodní radou nebo se závodními radami, v nichž jenom dva členové mají pasivní právo volební do podnikové rady, jsou tito členy podnikové rady.
Je-li pouze jeden člen závodní rady takto způsobilý, vykoná se volba druhého člena.
Není-li žádný člen závodní rádiy způsobilý pro podnikovou radu, jest vykonati volbu dvou členů podnikové rady.
Ustanovení odst. 1.—3. platí též o náhradnících.
Ve všech případech, kde se nedostává buď způsobilých členů nebo náhradníků pro podnikovou radu, vykoná se volba tak, že volí členové závodní rady členy podnikové rady a jejich náhradníky z dělníků zaměstnaných na závodě, majících aktivní právo volební do závodní rady (§ 6 zák. ze dne 25. února 1920, č. 144 Sb. z. a n.), a mimo to pasivní právo volební do podnikové rady dle § 6 zák. ze dne 25. února 1920, čís. 143 Sb. z. a n.
Je-li v závodní radě neb v závodních radách podniku více členů než dva, způsobilých k úřadu člena podnikové rady, vykoná se volba dle §§ 1—12 tohoto nařízení.
§ 14. — 1. V podnicích se závodní radou nebo se závodními radami, v nichž zřízenci nejsou zastoupeni anebo mají zástupce, jenž není způsobilý pro podnikovou radu, volí zřízenci oprávnění k volbě do závodní rady svého zástupce a jeho náhradníka bezprostředně a odděleně hlasovacími lístky dle předpisů §§ 1—12 tohoto nařízení.
2. Kde je v závodní radě nebo v závodních radách jeden zřízenec způsobilý pro podnikovou radu, jest tento jejím členem. Náhradník se volí dle bodu 1.
3. Jsou-li v závodní radě nebo v závodních radách dva členové způsobilí pro podnikovou radu, rozhodne se o členství dohodou, pokud zřízeneckých členů není více než dva; nedojde-li k dohodě, rozhodne o členství los. V obou těchto případech jest zbylý člen závodní rady náhradníkem v podnikové radě. Je-li v tomto případě více členů zřízeneckých
63 v závodních radách než dva, provede se volba člena a náhradníka jeho dle §§ 1—12 tohoto nařízení.
4. Je-li v závodní radě neb v závodních radách více zřízeneckých členů než dva, způsobilých pro podnikovou radu, provede se volba člena a náhradníka dle §§ 1—12 tohoto nařízení.
V případech, kde podle předcházejících ustanovení člen nebo členové závodní rady se stávají členy podnikové rady, oznámí to závodní radě neb závodním radám, majiteli podniku a revírní radě neb revírním radám báňský revírní úřad, jenž jest pro dotyčný podnik kompetentní, po případě pověřen provedením skrutinia případné volby.
§ 15. — Působnost báňských revírních úřadů podle tohoto nařízení obstarávají na Slovensku báňské komisariáty, a kde není zvláštního báňského komisariátu, báňské kapitanáty; působnost báňských hejtmanství obstarávají v tomto území báňské kapitanáty.
§ 16. — Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1921.
Provedením pověřuje se ministr veřejných prací.
(Vyhlášeno v 110. částce Sb. z. a n. dne 29. listopadu 1921.)

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 19. prosince 1921, č. 462, jímž se zrušuje vládní nařízení ze dne 26. října 1921, č. 383 Sb. z. a n., o zachování služebních a pracovních poměrů po dobu mobilisace.
Na základě § 5 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., se nařizuje:
§ 1. — Nařízení vlády republiky Československé ze dne 26. října 1921, č. 383 Sb. z. а n., o zachování služebních a pracovních poměrů po dobu mobilisace, pozbylo platnosti provedením demobilisace, tudíž dnem 27. listopadu 1921.
§ 2. — Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Výkon jeho ukládá se všem ministrům.
(Vyhlášeno v 124. částce Sb. z. a n. dne 24. prosince 1921.)

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 1. prosince 1921, č. 499, o úpravě pracovní doby v lékárnách.
Na základě zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n., o 8hodinné době pracovní, nařizuje se takto:
Článek I.
Podle § 1, odst. 5., uvedeného zákona dovoluje se veřejným i ústavním lékárnám, aby při rozdělení doby pracovní na místě úpravy, která jest předepsána v § 1, odst. 1., zákona, vzaly za základ období 4nedělní s podmínkou, že v tomto období nesmí celková doba pracovní přesahovati 192 hodiny.
Článek II.
Podle § 8, odst. 2., zákona dovoluje se ve veřejných i ústavních lékárnách práce noční, t. j. práce v době od 10. hodiny večerní do 5. hodiny ranní.
K této práci lze použíti i žen starších 18 let (§ 9, odst. 3., zákona).
Článek III.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Provedením jeho pověřuje se ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.
(Vyhlášeno ve 130. částce Sb. z. a n. dne 31. prosince 1921.)
64 Nařízení vlády republiky Československé ze dne 29. prosince 1921, č. 2, kterým se provádí zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. а n., o závodních výborech.
Na základě § 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n., o závodních výborech, nařizuje se toto:
Článek I.
§ 1. — Zřízení závodního výboru.
(1) Zaměstnanci závodu, zastoupení důvěrníky, není-li jich, nejstaršími členy, dohodnou se se správou závodu o zřízení závodního výboru. V případě sporu rozhoduje rozhodčí komise; pokud v okrese nebyla by ještě zřízena rozhodčí komise, zjistí k žádosti zaměstnanců podniku živnostenský inspektor (v podnicích zemědělských na Slovensku a v Podkarpatské Rusi hospodářský inspektor), příslušný podle sídla závodu, zda v tomto jest zříditi závodní výbor podle § 1 zákona. Z rozhodnutí inspektora je však možno odvolati se k rozhodčí komisi, jakmile bude zřízena.
(2) Volba může býti vypsána 1. lednem 1922 počínaje v závodě, jenž trvá aspoň 1/2 roku od zahájení výroby nebo provozu a ve kterém 30 trvalých (celoročních) zaměstnanců pracuje již nejméně 3 měsíce před vyhláškou voleb.
§ 2. — Zřízenecký a dělnický výbor.
(1) V závodech, kde zřízenci a dělníci volí podle § 7 zákona samostatný zřízenecký a dělnický výbor, sejdou se tyto výbory ku společné schůzi, jedná-li se o záležitosti společné oběma skupinám.
(2) Pro volbu zřízeneckého a dělnického výboru platí §§ 10 a 11 zákona s tou změnou, že v závodech s 20 až 60 zřízenci nebo dělníky volí se 3členný zřízenecký nebo dělnický výbor.
(3) Pro jednání těchto společných schůzí platí ustanovení zákona o jednání závodních výborů.
Článek II.
Volební řád.
§ 3. — Volební výbory.
(1) První volby vypíše volební výbor, který se skládá v závodech zaměstnávajících až 500 osob z tří, při více zaměstnancích z pěti členů a téhož počtu náhradníků.
(2) Je-li již v závodě dělnický (úřednický) výbor, určí členy volebního výboru tento. Členy a náhradníky samostatného dělnického a zřízeneckého volebního výboru volí dělnický a úřednický výbor samostatně.
(3) Není-li v závodě dělnického nebo úřednického výboru, sestaví správa závodu v dohodě se zaměstnanci volební výbor z nejstarších zaměstnanců trvale zaměstnaných v příslušném závodu. Při složení volebního výboru společného je vzíti zřetel na poměrné zastoupení zřízenců nebo dělníků, kteří v závodě jsou v menšině.
§ 4. — K řízení dalších voleb bude ustanoven volební výbor závodním výborem (zřízeneckým, dělnickým) vždy aspoň 15 dnů před vypršením činnostního období, nebo klesl-li počet členů závodního výboru (zřízeneckého, dělnického) společně s náhradníky pod polovici; byl-li však rozpuštěn závodní výbor nálezem rozhodčí komise, řídí volby volební výbor, složený z nejstarších zaměstnanců závodu (§ 3, odst. 3.).
§ 5. — Volební výbor zvolí si předsedu a zapisovatele. Zástupce
5 65 správy závodu má právo účastniti se schůzí volebního výboru s poradním hlasem. Volební výbor rozhoduje většinou hlasů všech členů, případně náhradníků.
§ 6. — Volební seznam.
(1) Správa závodu je povinna doručiti předsedovi volebního výboru seznam všech zaměstnanců s přesnými údaji o jejich stáří a době zaměstnání v závodě bez průtahu, nejdéle však do 1 měsíce.
(2) Volební výbor pak rozhodne podle seznamu o volebním právu zaměstnanců, vylouče osoby nevyhovující podmínkám uvedeným v zákoně o závodních výborech.
§ 7. — Volební vyhláška.
(1) Volební výbor určí volební den, tak aby mezi dnem vyhlášení volby a dnem volby uplynulo aspoň 15 dnů.
(2) Ve volební vyhlášce jest uvésti:
1. Den (dny), hodinu a trvání volby, dále volební místo (místa).
2. Kolik členů a náhradníků závodního výboru je zvoliti.
3. Místo v závodě, kde je vyložen nebo vyvěšen seznam k volbě oprávněných a kde vyloženy nebo vyvěšeny budou kandidátní listiny.
4. Ustanovení, že námitky proti seznamu voličskému je podati do 8 dnů po vyhlášení volby u předsedy volebního výboru a že na později podané námitky nebude vzat zřetel.
5. Vyzvání, aby kandidátní listiny byly podány nejdéle do 10 dnů po vyhlášení volby připomínkou, že na později předložené kandidátní listiny nebude vzat zřetel.
6. Ustanovení, že hlasy mohou býti platně odevzdány pouze pro připuštěné kandidátní listiny.
(3) Vyhlášky volební a kandidátní listiny, podepsané předsedou volebního výboru, je vyvěsiti až do skončení voleb tak, aby si je mohl každý volič přečísti.
§ 8. — Námitky proti seznamu voličskému.
(1) Voličský seznam vyloží se zároveň s vyhláškou volební veřejně v závodě.
(2) Proti tomuto seznamu může každý zaměstnanec závodu, který má právo volební nebo se ho domáhá, do 8 dnů podati námitky u předsedy volebního výboru, a to jak proti pojetí, tak proti nepojetí do seznamu voličského. Volební výbor rozhodne po svědomitém šetření o těchto námitkách s konečnou platností s výhradou námitek proti celkovému výsledku voleb.
§ 9. — Kandidátní listiny.
(1) Skupiny volební, případně odborové organisace, které chtějí navrhnouti kandidáty, musí své návrhy odevzdati předsedovi volebního výboru do 10 dnů po vyhlášení volby.
(2) Kandidátní listiny musí býti podepsány v závodech zaměstnávajících až do 120 osob nejméně jednou pětinou k volbě oprávněných voličů, v závodech s větším počtem zaměstnanců nejméně 30 oprávněnými voliči.
(3) V kandidátní listině buďtež označeny navržené osoby řadovými čísly, budiž uvedeno přesně jméno a příjmení navržených a jejich povolání v závodě. Kandidátní listina může obsahovati dvojnásobný počet kandidátů, jež je voliti jako členy.
(4) Ke kandidátní listině budiž připojeno písemné prohlášení všech kandidátů, že kandidaturu přijímají a že se svým souhlasem na jiné kandidátní listině navrženi nejsou.
66 (5) Jako kandidáti mohou býti navrženy pouze osoby vyhovující podmínkám § 14 zákona.
(6) Z osob, které podepsaly kandidátní listiny, označí se jedna za zástupce návrhu. Bylo-li toto označení opomenuto, ustanoví tohoto zástupce volební výbor. Volební listina může býti nadpisem označena jakožto návrh určité organisace, nebo skupiny zřízenců nebo dělníků.
§ 10. — (1) Volební výbor přezkouší zavčas podané kandidátní listiny a oznámí své, jakož i vznesené námitky (§ 8) bezodkladně zástupci návrhu.
(2) Má-li kandidátní listina formální vady, na př. nedostatečný počet podpisů nebo že pořadí kandidátů není vyznačeno, nebo označení skupin je nejasné nebo není předložen souhlas kandidátův a pod., vyzve volební výbor zástupce návrhu, aby kandidátní listinu do 24 hodin opravil.
(3) Je-li několik kandidátních listin označeno stejným nebo nesnadno rozeznatelným označením skupiny, vyzve výbor zástupce návrhu těchto kandidátních listin, aby do 24 hodin upravili označení skupin. Neučiní-li tak, rozhodne volební výbor.
(4) Není-li kandidátní listina opatřena označením skupiny, označí ji volební výbor jménem zástupce návrhu, veškeré pak kandidátní listiny označí pořadovými čísly.
§ 11. — Dějí-li se volby odděleně do výboru zřízenců a dělníků, je poříditi též oddělené volební seznamy a kandidátní listiny.
§ 12. — (1) Nejpozději do 3 dnů před volbou je vyložiti nebo vyvěsiti připuštěné kandidátní listiny na místě ve volební vyhlášce určeném. Dokud se tak nestalo, může býti kandidátní listina odvolána podáním podepsaným všemi navrhovateli.
(2) Kandidátní listiny opožděně podané nebo neobsahující žádného volitelného kandidáta, dále listiny, jichž nedostatky ve lhůtě určené nebyly odstraněny, jsou neplatny.
(3) Kandidáty nemající volebního práva škrtne volební výbor z připuštěné kandidátní listiny, též jest škrtnouti jména osob, jež jsou tak nedostatečně označeny, že jsou pochyby o jejich totožnosti. Volební výbor rozhoduje o těchto věcech s konečnou platností s výhradou námitek proti celkovému výsledku voleb.
(4) Není-li v předepsané lhůtě podána kandidátní listina, která byla volebním výborem připuštěna, je možno lhůtu k podání o 3 dny prodloužiti. Byla-li pravoplatně podána nebo připuštěna pouze jedna kandidátní listina, odpadá volba, pokud návrh obsahuje potřebný počet členů a náhradníků, které je zvoliti.
§ 13. — Sdružené listiny kandidátní.
(1) Zástupci návrhů různých volebních skupin mohou předsedovi volebního výboru předložiti společné prohlášení, že listiny svých skupin navzájem sdružují.
(2) Prohlášení to státi se musí nejdéle 4 dny přede dnem volby a vyhlásí se stejným způsobem jako připuštěné kandidátní listiny (§ 12, odst. 1.).
(3) Sdružení listin značí, že při rozvrhu mandátů se k nim hledí jako k celku (§§ 19 až 21).
§ 14. — Volby.
(1) Přípravy k volbám a volby je provésti tak, aby provoz závodu neutrpěl nijaké poruchy.
(2) Volba provede se v době stanovené na místě určeném ve volební vyhlášce. Místo volby budiž podle možnosti uvnitř závodu a volba budiž provedena v době mimo pracovní dobu, případně směnu.
(3) Jestliže volební výbor určí ve volební vyhlášce, že za účelem
67 urychlení voleb tyto se budou konati v různých místnostech, musí pro každou volební místnost ustanoviti k řízení voleb zvláštní volební komisi, skládající se ze tří voličů, a jednoho z nich označí za předsedu. Komise rozhoduje většinou hlasů.
§ 15. — Důvěrníci.
Každá volební skupina, která předložila připuštěnou kandidátní listinu, má právo označiti volebnímu výboru po jednom důvěrníku z voličů, který má právo býti přítomen celému průběhu voleb až do prohlášení výsledku skrutinia a vznášeti námitky co do totožnosti osoby voličovy nebo proto, že volič v den volby není oprávněn k volbě; jinak nemá práva zasahovati do řízení volebního.
§ 16. — Osudí.
Volební výbor prohlédne před počátkem voleb osudí. Za volební osudí smí se použíti jen schránky neprůhledné, kterou lze zamknouti.
§ 17. — Hlasování.
(1) Každému voliči přísluší jeden hlas. Volič obdrží bezprostředně před volbou od volebního výboru jednotně upravený hlasovací lístek, který vyplní a složí v prostoru tak odděleném, aby nemohl býti pozorován, a pak vloží před volebním výborem do volebního osudí. Odevzdání hlasovacího lístku poznamená se ve dvou stejnopisech voličských seznamů. Svou totožnost je povinen na požádání volebního výboru prokázati listinami nebo svědky. Je zakázáno jakýmkoliv způsobem zjišťovati, jak volič volí.
(2) Volič může odevzdati svůj hlas jenom pro některou z připuštěných kandidátek tím, že napíše její číslo nebo její označení (značku) jakožto návrh určité skupiny nebo jméno vedoucího kandidáta příslušné listiny na hlasovací lístek. Každý jinak vyplněný hlasovací lístek je neplatný.
(3) Hlasovací lístky rozbalí se až když bylo skončeno odevzdávání hlasů. Objevilo-li se, že bylo sbaleno do jednoho více hlasovacích lístků, prohlásí se veškeré v jedno sbalené lístky za neplatné.
§ 18. — Konec hlasování.
Když volební doba uplyne, uzavře se volební místnost, avšak odvolí ještě všichni voličové, kteří v tu dobu jsou ve volební místnosti nebo čekárně pro voliče určené, nebo přímo před volební místností, načež prohlásí předseda volebního výboru hlasování za skončené.
§ 19. — Volební číslo.
(1) Poté rozdělí volební výbor počet mandátů na jednotlivé skupiny volební podle poměru hlasů pro skupiny ty odevzdaných, a to tím způsobem, že vypočte nejprve volební číslo.
(2) Součet všech platných hlasů všem skupinám odevzdaných rozdělí se počtem mandátů, které se mají obsaditi, zvětšeným o jednu; celé číslo nejblíže vyšší výsledku dělení jest číslem volebním. Volebním číslem dělí se počet hlasů, odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež volební výbor přikáže každé skupině tolik mandátů, kolikráte je volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro skupinu odevzdaných, a to v pořadí, jak za sebou následují jména na kandidátních listinách; podle téže zásady přidělí se místa náhradníků.
(3) Kandidátní listiny volebních skupin sdružených (§ 13) sečtou se každá zvláště, avšak při rozdílení mandátů čítají se jako jediná listina a přikáží se jim mandáty společně.
§ 20. — Přikazování zbylých mandátů.
(1) Nebyly-li způsobem v § 19 uvedeným obsazeny veškeré mandáty, přikáží se zbývající mandáty postupně skupinám, které při dělení podle § 19 provedeném vykázaly největší zbytek dělení.
68 (2) Jsou-li zbytky dělení u více skupin sobě rovny, přidělí se mandát skupme, která dosáhla většího počtu hlasů; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.
(3) Kandidátní listiny skupin sdružených (§ 13) sečtou se každá zvláště, avšak při rozdílení mandátů čítají se jako jediná listina a přikáží se jim mandáty společně.
§ 21. — Rozdělení mandátů mezi listiny sdružené.
Když byl volební výbor přidělil všechny mandáty volebním skupinám, rozvrhne mandáty mezi jednotlivé listiny sdružené. Postupuje při tom podle zásad uvedených v §§ 19 a 30.
§ 22. — Konala-li se volba v několika volebních místnostech, provedou volební komise jednotlivých volebních místností pouze úkony v § 18 uvedené a sepíší zápis o svém úkonu (§ 23). Další řízení přísluší volebnímu výboru, kterému jednotlivé komise ihned odevzdají volební spisy zapečetěné.
§ 23. — Zápis o volbě.
(1) O postupu volby (vypsání, předložení kandidátních listin, hlasování, usnesení volebního výboru, skrutinia a zjištění výsledku volebního s udáním počtu hlasů uznaných za platné a počtu hlasů neplatných) učiní volební výbor zápis, který podepíší všichni členové výboru. V zápise budiž výslovně uvedeno, kolik voličů bylo k volbě oprávněných a kolik se volby skutečně zúčastnilo.
(2) Zápis spolu se zapečetěnou obálkou, obsahující hlasovací lístky, uschová předseda volebního výboru pro případ podání námitek proti volbám. Jsou-li námitky podány, odevzdá tyto listiny předsedovi rozhodčí komise, v případě opačném po uplynutí lhůty k podání námitek nově zvolenému předsedovi závodního výboru.
§ 24. — Vyhlášení volebního výsledku.
(1) Volba se oznámí zvoleným ihned po volbě. Zvolený má prohlásiti do tří dnů, zdali z důvodů zákonem stanovených odmítá volbu. Neučiní-li tak v této době, je zvolen. Bylo-li jeho odmítnutí uznáno, nastoupí na jeho místo náhradník (§ 19, odst. 2.).
(2) Volební výbor vyhlásí v závodě veřejně jména zvolených členů a náhradníků a oznámí je do 8 dnů písemně závodní správě.
§ 25. — Námitky.
(1) Volba do závodního výboru je neplatna, byla-li porušena ustanovení zákona nebo volebního řádu a mohla-li porucha míti podstatný vliv na výsledek volby. Volba osoby, která nebyla volitelna v době vypsání volby nebo v den volby, je neplatna.
(2) Do způsobu provedení volby a jejího výsledku může do 8 dnů od vyhlášení výsledku podati námitky každý k volbě oprávněný, jakož i podnikatel u rozhodčí komise, jež rozhodne nejdéle do 14 dnů s konečnou platností.
(3) Podání námitek je zároveň oznámiti předsedovi volebního výboru, jehož rovněž musí vyrozuměti rozhodčí komise o svém nálezu.
§ 26. — Pravoplatnost voleb.
Nově zvolení nastoupí své funkce v případě nepodání námitek proti volbě 8 dnů po vyhlášení výsledku voleb, v případě opačném po stvrzení voleb nálezem rozhodčí komise.
Článek III.
§ 27. — Společná schůze závodních výborů.
(1) Je-li zřízeno v jednom podniku více závodních výborů, schází se
69 tyto podle potřeby k společným schůzím, kterým přináleží výhradně právo vysílati delegáty podle § 6 zákona a dále zastupování společných zájmů všech zaměstnanců podniku.
(2) Závodní výbory mohou toto právo vykonávati prostřednictvím svých zmocněnců anebo mohou pověřiti tímto úkolem závodní výbor u ústřední správy podniku; v každém případě musí se dostati menšině zřízenecké nebo dělnické poměrného zastoupení.
Článek IV.
Jednací rád rozhodčí komise.
§ 28. — Rozhodčí komise.
(1) Rozhodčí komise, již je zříditi zpravidla pro každý obvod okresní politické správy, jedná v senátech šestičlenných.
(2) Předsedou komise je soudce z povolání, obeznalý zejména ve věcech živnostenských, jmenovaný přednostou příslušného soudu sborového. Tento jmenuje také náměstka předsedova, po případě jeho náměstky z řad veřejných úředníků práva znalých.
(3) Pět přísedících rozhodčí komise jmenuje přednosta politického úřadu 1. stolice a to jednoho přísedícího, jako odborného znalce z veřejných úředníků sociálně-politicky nebo národohospodářsky působících a po dvou zástupcích zaměstnavatelů a zaměstnanců, vyžádav si návrhy příslušných odborových organisací.
(4) Současně nebo v případě nutnosti dodatečně jest jmenovati potřebný počet jejich náhradníků.
§ 29. — Činnostní období.
(1) Členství v rozhodčí komisí je čestnou činností.
(2) Funkční doba členů komise trvá 4 roky, s uplynutím této končí i činnost náhradníků.
(3) Před uplynutím tohoto období zprostí přednosta politického úřadu 1. stolice členy a náhradníky ze skupin zájemníků, změní-li se jejich zaměstnání do té míry, že nejsou již povoláni zastupovati příslušnou skupinu, nebo přestanou-li býti členy odborové organisace, která je navrhla.
(4) Dále může přednosta politického úřadu 1. stolice zbaviti činnosti kteréhokoliv člena (náhradníka), zanedbává-li trvale svých povinností nebo ztratí-li volební právo do obecního zastupitelstva.
§ 30. — Složení senátu.
(1) Složení senátu vyhrazeno jest předsedovi. K líčení povolává předseda vždy pokud možno ty členy rozhodčí komise nebo jejich náhradníky, kteří jsou stejného nebo příbuzného povolání, nebo ze stejné skupiny (dělnické nebo zřízenecké), o jejíž věc jde. Předseda rozhodčí komise může podle potřeby vytvořiti z členů a náhradníků rozhodčí komise i více senátů a přiděliti jim věci odpovídající jejich odbornému složení.
(2) Rozhodčí komise je schopna usnášeti se, je-li v tom kterém senátě přítomno dohromady šest osob ze členů nebo jejich náhradníků, při čemž členové z řad zaměstnavatelů a zaměstnanců musí býti stejným počtem zastoupeni. Usnesení děje se většinou hlasů. Při rovností hlasů rozhoduje názor, pro který hlasuje předseda.
(3) Nedostaví-li se zástupci jedné skupiny zájemníků vůbec, ani jejich náhradníci bez omluvy, uznané předsedou za důvodnou, jednání se odročí a předseda povolá znovu komisi s upozorněním, že při novém jednání rozhodnou o věci člen znalec spolu s předsedou bez ohledu na to,
70 zdali ta neb ona skupina k jednání se dostavila čili nic. V tomto případě zdrží se zástupci skupiny dostavivší se hlasování. Zástupci skupiny nebo náhradníci, jejichž bezdůvodným nedostavením se jednání bylo zmařeno, jsou povinni nésti společně a nerozdílně náklady zmařeného jednání.
§ 31. — Slib členů rozhodčí komise.
Veškeří členové a náhradníci rozhodčí komise mimo státní úředníky slíbí do rukou předsedy, že budou vykonávati svoji činnost podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že zachovají mlčenlivost o tom, co jim bylo ve vykonávání této činnosti výslovně označeno za důvěrné.
§ 32. — Důvody vyloučení a odmítnutí.
O odmítnutí a vyloučení člena (náhradníka) příslušného senátu rozhodčí komise platí obdobně příslušná zákonná ustanovení o odmítnutí a vyloučení soudců v řízení civilním. O námitkách proti členu (náhradníku) rozhoduje předseda rozhodčí komise s konečnou platností; o námitkách proti předsedovi rozhoduje předseda příslušného sborového soudu.
§ 33. — Povinnosti členů.
(1) Člen (náhradník) jest povinen po řádném pozvání dostaviti se včas k jednání komise, jednání až do konce se zúčastniti a hlasovati.
(2) O členu (náhradníku), jenž, ač přítomen, hlasovati odepře, má se za to, že hlasuje proti návrhu.
(3) Člen (náhradník) nesmí rušiti jednání komise a zejména musí se zdržeti jakéhokoliv urážlivého jednání a chování jak vůči předsedovi a ostatním členům (náhradníkům), tak i vůči stranám, svědkům a znalcům.
(4) Členu (náhradníku), který se proti těmto svým povinnostem proviní, může býti dána předsedou protokolární výtka; vedle toho člen (náhradník), který se nedostaví bez omluvy, uznané předsedou za důvodnou, k jednání komise, takže toto jest nutno odložiti, nese náklady zmařeného jednání (svědečné, jízdné a stravné dostavivších se členů atd.) ve výši, jak předseda ji upraví.
§ 34. — Zastoupení stran před rozhodčí komisí.
(1) Každá ze zúčastněných stran může se dostaviti k jednání osobně nebo v průvodu zmocněnců, nebo se může dáti zastupovati zmocněnci. Strana, kterou tvoří větší počet osob, musí býti zastoupena zmocněncem. O přípustném počtu zmocněnců rozhoduje komise, která jest také oprávněna zkoumati platnost jejich plných mocí.
(2) Strany mohou se před rozhodčí komisí dáti zastupovati druhy z povolání nebo činovníky nebo zřízenci odborových sdružení. Advokáti a notáři nesmějí stran zastupovati, pokud nejsou činovníky odborových sdružení.
(3) Nedostaví-li se strana, jsouc obeslána, k jednání, zřídí komise na její útraty opatrovníka a obešle stranu i jejího opatrovníka k novému jednání s pohrůžkou, že při něm bude po provedeném řízení ve věcí vydán nález nehledě na to, zúčastní-li se strana nebo její opatrovník jednání.
(4) Při jednání před rozhodčí komisí je veřejnost vyloučena; přítomni mohou býti jen 3 důvěrníci z každé strany.
§ 35. — Zápis.
(1) O průběhu jednání a o výsledku hlasování sepsati jest zápis, do něhož pojmouti jest mimo jméno osob (členů komise, strany atd.), jež se jednání zúčastnily, veškeré návrhy předmětu se týkající, výsledky výslechů svědeckých i znaleckých a jiných provedených důkazů, výsledky hlasování, učiněná usnesení a rozhodnutí. V zápise budiž poznamenáno, zdali strany byly přítomny celému jednání, zejména vynesení nálezu.
(2) Pokud není nic jiného stanoveno, platí pro veškerá jednání před
71 rozhodčí komisí ustanovení civilního řádu soudního o jednání před soudy okresními.
§ 36. — Vynesení nálezů.
Nález vyhlásí předseda hned po tajné poradě veřejně. Rozhodnutí budiž písemně vyhotoveno, podepsáno předsedou a dodáno stranám nejdéle do 8 dnů. Rozhodčí komise může také vyřknouti, má-li býti rozhodnutí veřejně vyhlášeno v závodě nebo v novinách.
§ 37. — Náhrady výloh.
(1) Předseda rozhodčí komise nebo jeho náměstek, člen znalec anebo jeho náhradník obdrží cestovné a stravné podle své hodnostní třídy.
(2) Účtované platy upraví předseda komise, jež poukáže je k výplatě z prostředků ministerstva sociální péče.
(3) O tom, kdo má hraditi náhrady svědkům, znalcům a výlohy místního šetření, rozhodne v každém jednotlivém případě rozhodčí komise.
§ 38. — Místnost.
Místnost s osvětlením a otopem pro jednání, pokud by nebylo jiné vhodnější místnosti, dále kancelářské práce komise obstarává okresní soud příslušný podle sídla komise.
Článek V.
Všeobecná ustanovení.
§ 39. Pokud se v zákoně ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n., a v tomto nařízení mluví o úřadech politických, rozumějí se tím na Slovensku a Podkarpatské Rusi administrativní vrchnosti, tam pak, kde jde o výkon pravomoci trestní, administrativní policejní vrchnosti.
§ 40. — Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1922; ustanovení § 27, odst. 1., pokud jedná o výkonu práva podle § 6 zákona, nabude účinnosti dnem 1. července 1922.
§ 41. — Provedením nařízení pověřuje se ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnýma ministry.
(Vyhlášeno v 2. částce Sb. z. a n. dne 11. ledna 1922.)

Vyhláška ministra sociální péče ze dne 17. ledna 1922, č. j. 670 E, o utvoření obvodních komisí domácké práce pro výrobu textilní.
Ve smyslu § 22. zákona ze dne 12. prosince 1919 č. 29 ex 1920 Sb. z. a n., o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce zřizuji tyto obvodní komise domácké práce pro výrobu textilní se sídlem:
1. V Aši pro: tkalcovství, pleťařství, přádnictví a rukavičkářství s působností pro obvod okresní politické správy v Aši, Falknově, Chebu a Kraslicích;
2. v Nýdku pro: krajkářství, stávkařství a prýmkařství s působností pro obvod okresní správy politické v Aši, Falknově, Chebu, Kraslicích, Nýdku, Přísečnicl, expositury okresní politické správy ve Výprtech a kraje dotyčného průmyslu v Rudohoří a na Šumavě;
3. v Rumburku pro: tkalcovství, pleťařství, stávkařství a niťařství s působností pro obvod okresní správy politické v Děčíně, Rumburku, Šluknově, Warnsdorfě a expositury okresní politické správy v České Kamenici;
4. v Červeném Kostelci pro: tkalcovství s působností pro obvod okresní správy politické v Broumově, Dvoře Králové, Jičíně, Jilemnici, Náchodě, Novém Městě n. Met., Nové Pace, Semilech, Trutnově a Vrchlabí;
5. ve Vamberku pro: krajkářství s působností pro obvod okresní správy politické v Lanškrouně, Rychnově a Žamberku;
72 . ve Svitavách pro: tkalcovství, pletařství, háčkování a síťkování s působností pro obvod okresní správy politické v Chrudimi, Litomyšli, Mor. Třebové, Novém Městě, Vys. Mýtě a Poličce;
7. v Jihlavě pro: tkalcovství s působností pro obvod okresní správy politické v Českých Budějovicích, Dačicích, Chotěboři, Jihlavě, Jindř. Hradci, Něm. Brodě a Pelhřimově;
8. v Bruntále pro: tkalcovství s působností pro obvod okresní správy politické v Bruntále, Frývaldově, Místku, Mor. Ostravě, Novém Jičíně, Rýmařově, Šternberku, Šumperku a Zábřehu.
Věcná působnost těchto obvodových komisí jest vymezena v §§ 23 až 29 zák. ze dne 12. prosince 1919, č. 29 ex 1920 Sb. z. а n., o úpravě pracovních a mzdových poměrů domácké práce.
Jmenování předsedů, členů a náhradníků těchto obvodových komisí provedou ve smyslu §u 22 odst. 2. citovaného zákona politické úřady 2. stolice, v jejichž úředním okrese má ta která obvodní komise své sídlo.

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 29. prosince 1921, č. 498, kterým se prodlužuje působnost nařízení o zachování služebních poměrů zaměstnanců podléhajících zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z., a zák. čl. XXXVII. z r. 1875 (obchodnímu zákonu).
Dle zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. а n., se nařizuje:
Článek I.
Působnost nařízení vlády republiky Československé ze dne 9. ledna 1919, č. 14 Sb. z. а n., a ze dne 28. února 1919, č. 108 Sb. z. a n. (§§ 2 až 4), jakož i nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 13. května 1919, č. 87/1919, uveřejněného v čís. 14. Úradných novin z roku 1919, se změnami podle vládního nařízení ze dne 24. června 1920, č. 395 Sb. z. а n., kteráž byla prodloužena naposledy vládním nařízením ze dne 23. června 1921, č. 218 Sb. z. a n., prodlužuje se dále do 30. června 1922.
Článek II.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení a jeho provedením se pověřuje ministr spravedlnosti.
(Vyhlášeno ve 130. částce Sb. z. a n. dne 31. prosince 1921.)
73

Citace:

Ochrana dělnická.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1922, svazek/ročník 3, číslo/sešit 1, s. 73-87.