Č. 5431.


Učitelstvo. — Státní zaměstnanci: Lze na učiteli (stát. zaměstnanci) požadovati zpět částky vybrané na drahotních přídavcích podle vyšší rodinné třídy, byla-li mu výhoda vyšší rodinné třídy úřadem přiznána.
(Nález ze dne 27. února 1926 č. 3820.) Prejudikatura: Boh. 2356, 2392, 2569, 4463 adm. a j.
Věc: Marie R. v Praze (adv. Dr. Jan Neruda z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty stran drahotních přídavků.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Podáním z 30. listopadu 1918 žádala st-lka, odborná učitelka občanské školy v Praze VIII., aby jí bylo povoleno zvýšení drah. výpomoci, poněvadž žije ve společné domácnosti se sestrou, odkázanou jedině na její podporu, takže veškeré výlohy společné domácnosti spočívají jen na žadatelce. Výnosem z 30. ledna 1919 povolila správní rada městská v Praze, opírajíc se o zásadní usnesení sboru ob. starších z 12. srpna 1918, aby při výplatně okamžitých drah. výpomocí povolených sborem ob. starších, resp. správním sborem hl. m. Prahy ve schůzích dne 12. srpna 1918, 25. listopadu 1918 a 16. prosince 1918, jakož i při výplatě pravidelného drah. přídavku (incl. příslušného jeho 25%ního zvýšení) a nadlepšení tohoto přídavku od 1. července 1918 postavena byla na roven ženatému zaměstnanci bezdětnému na tak dlouho, pokud zůstane svobodna a žíti bude ve společné domácnosti se sestrou, jejíž výživa je převážnou měrou na ní závislá. Zaniknutí, jakož i jakékoli pozměnění některého z těchto předpokladů nutno tudíž ihned hlásiti ředitelství (správě) školy k dalšímu opatření.
U příležitosti revise výměry drah. přídavků učitelstva byly rodinné a majetkové poměry st-lčiny znovu zkoumány; na to nepřiznala zšr v Praze st-ce výnosy z 10. listopadu 1922 a z 2. ledna 1923 s platností od 1. ledna 1922 druhou rodinnou třídu drah. přídavků a uložila vrácení přeplatků za dobu od 1. ledna 1922 od 31. prosince 1922.
Z toho podala st-lka odvolání (z 5. března 1923) na žal. úřad.
Dalším rozhodnutím z 8. října 1923 vyslovila zšr, že novým šetřením bylo zjištěno, že sestra st-lčina není nuzná a není proto ve smyslu odst. 6 §u 4 min. nař. z 11. září 1918 č. 333 ř. z. podmínky, aby st-lce byla povolena druhá rodinná třída drah. přídavku na sestru tu, pročež zšr trvá na svých zamítavých rozhodnutích z 10. listopadu 1922 a 2. ledna 1923.
I proti tomuto rozhodnutí podala st-lka odvolání na žal. úřad, které bylo nař. rozhodnutím zamítnuto, ježto podle ustanovení § 4 posl. odst. min. nař. č. 333/1918, jež tu přichází v úvahu, nepřísluší st-lce jakožto svobodné právní nárok na mimořádné přídavky podle druhé třídy rodinné.
O stížnosti uvážil nss takto:
Jelikož zástupce stížnosti při veř. ústním líčení vzal zpět stížnost, pokud vytýkala domnělou nezákonnost odnětí výhody zvýšených drah. přídavků vůbec, zbývá nss-u jenom zkoumati, zda zšr resp. žal. úřad mohly po právu výhodu tu odvolati se zpětnou účinností již od 1. ledna 1922 a zda mohly požadovati na st-lce vrácení t. zv. přeplatků z výhody té se podávajících zpětně za dobu od 1. ledna 1922. V tomto směru shledal nss stížnost důvodnou:
St-lka neměla jakožto svobodná ze zákona — jak stížnost nyní sama uznává — nikdy právní nárok na drah. přídavky podle II. rodinné třídy a proto mohla zšr přes výnos správní rady hl. m. Prahy z roku 1919 za změněného právního stavu st-lce výhodu tu odejmouti (srovnej též nálezy nss-u Boh. 2356, 2392, 2569 adm.). Jelikož však st-lka drah. přídavky podle II. rod. třídy požívala na základě zvláštního povolení měst. správní rady z roku 1919, tedy pobírala tyto zvýšené přídavky na tak dlouho právem, dokud jí výhoda ta nebyla opět platně odňata. To se stalo však teprve intimací příslušného rozhodnutí zšr-y z r. 1922, t. j. v únoru 1923. Až do té doby t. j. — jelikož splatnost kvóty únorové 1923 nastala 1. února 1923 — až do konce února 1923, požívala tudíž st-lka oněch zvýšených požitků právem, nelze jí výhodu takto poskytnutou odejímati za dobu před touto intimací a tím méně lze na ní, poněvadž případ omylu skutkového anebo malae fidei na straně st-lčině úřadem není tvrzen, požadovati vrácení oné částky, kterou za dobu uplynulou před onou intimací na základě platného povolení vybrala (srovnej též nález Boh. 4465 adm.).
Citace:
č. 5431. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 483-485.