Č. 5617.

Státní zaměstnanci. — školství: I. Má služební dekret v každém směru povahu rozhodnutí právní moci schopného? — II. O příbytečném ředitelů státních škol průmyslových.
(Nález ze dne 30. dubna 1926 č. 5996).
Věc: Dr. techn. František S. v Praze (adv. Dr. Lad. Machač z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty (soudce Dr. K. Krautschik) o výměru požitků.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-l byl v době převratu inspektorem živn. škol pokrač. (výnos býv. rak. min. veř. prací ze 7. prosince 1916) a ředitelem státní průmyslové školy (výnos téhož min. z 31. prosince 1917). Když odchodem dřívějšího ředitele uprázdnilo se místo ředitele stát. prům. školy v P., byl st-l rozhodnutím žal. úřadu z 31. října 1919 přikázán službou jako ředitel na stát. prům. školu v P. O tom byl mu vydán dekret tohoto znění: »Přikazuji vás službou jako ředitele stát. prům. školy v Praze s právní platností od 1. listopadu 1918. Adm. agendu svého obvodu inspekčního budete dále říditi, dokud nebude za Vás ustanoven náhradník. Po dobu Vaší příkaznosti budou Vám vypláceny tyto požitky: služné ročních 10.308 K, t. j. základní služné VI. tř. hodn. zvýšené o jeden tříletý přídavek, poloviční místní přídavek ročně 2000 K, osobní přídavek ročně 600 K, činovní přídavek ročně 2700 K a přídavek na byt ročně 2800 K. Kromě toho patří Vám po dobu řízení adm. agendy Vašeho inspekčního obvodu měsíční remunerace 200 K za toto řízení, jako dosud zúčtovatelný paušál 400 K na kancel. potřeby a paušál 1000 K na udržování kancelářské místnosti pro záležitosti škol pokračovacích Vám podřízených. Zmocňuji zsp-ou, aby Vám tyto požitky počínajíc 1. listopadem 1918 vyplácela.«
Rozhodnutím z 3. února 1922 byl s-tl dnem 31. ledna 1922 zproštěn řízení stát. prům. školy, poněvadž byl jmenován nový ředitel.
Nař. rozhodnutím vyslovil pak žal. úřad toto: »Podle nařízení vlády ze 4. března 1920 č. 154 Sb. a podle bodu 11. oddílu I. a bodu 10. oddílu II. zdejšího výnosu ze 17. března 1920 č. 66400 ai 1919 náleží poživatelům naturálních bytů od 1. září 1919 plný místní přídavek. Za naturální byt jest jim však platiti státní správě náhradu ve výši poloviny jejich dosavadního aktivního přídavku. Ředitelům, nemajícím naturálního bytu, přísluší plný místní přídavek bez dalšího příbytečného. V důsledku těchto ustanovení byla provedena revise místních přídavků a bylo shledáno, že bylo Vám přeplaceno na příbytečném za dobu od 1. září 1919—31. prosince 1921 a za leden 1922 celkem Kč 679166 po odečtení poloviny místního přídavku od 1. prosince 1919 do 31. prosince 1921 Kč 4175— úhrnem Kč 261666, kterýžto přeplatek byl Vám ke srážce předepsán v době od 1. května 1924 v měsíčních splátkách do konce roku 1924.
O stížnosti uvážil nss takto:
Stížnost tvrdí nezákonnost nař. rozhodnutí, poněvadž prý jednak 1) má st-l nárok na zvláštní příbytečné podle § 5 odst. II zák. z 19. listopadu 1898 č. 175 ř. z., jednak 2) nabyl prý právního nároku na ono příbytečné dekretem z 31. října 1919, který je po názoru stížnosti výsledkem a uznáním ujednání učiněného se st-lem zástupci žal. úřadu za tím účelem, aby správu stát. prům. školy v Praze převzal. V odvodním spise popírá žal. úřad obojí stanovisko stížnosti, tvrdě, že a) předpis § 5 odst. 2 zák. č. 175 ř. z. z r. 1898 byl zrušen zákonem č. 541/1919, jednak b) že dekret z 31./X. 1919 nemínil poskytnouti st-li nižádný nárok na požitky, který by nevyplýval již ze zákona, tedy taky nikoliv nárok na zvláštní příbytečné; in eventum pak namítá odvodní spis žal. úřadu c) ,že i kdyby předpis § 5 odst. II. zák. č. 175/1898 ještě platil, — bylo právě ministerstvem ve smyslu cit. § 5 příbytečné st-lovo vyměřeno polovicí místního přídavku. Při veřejném ústním líčení opustil zástupce žal. úřadu stanovisko uvedené právě sub a), uváděje, že lze souhlasiti, že předpis § 5 odst. 2. zákona č. 175/1898 nebyl zrušen zákonem č. 541/1919, setrval však na názoru uvedeném shora sub b) a c), uváděje, že příbytečné ve smyslu § 5 odst. 2 zák. č. 175/1898 je zachováno a podle nynějšího stavu právního stanoveno jednou polovinou místního přídavku.
Za tohoto procesního stavu neměl nss příčiny zkoumati, zda předpis § 5 odst. II zák. č. 175/1898 — podle něhož »ředitelé státních škol průmyslových mají nárok na naturální byt v ústavě nebo na příbytečné podle místních poměrů vyměřené«, naproti čemuž jim náleží »aktivní přídavek toliko polovicí té sumy, která na ně připadá« — byl nebo nebyl novějším zákonodárstvím, zejména zavedením místního přídavku (na místo dřívějšího aktivního přídavku) podle zák. ze 7. října 1919 č. 541 Sb. dotčen, naopak může nss vycházeti se stanoviska, zaujatého nyní shodně jak st-lem tak žal. úřadem, že onen předpis zák. č. 175/1898 platí. Zbývá tudíž nss-u jenom řešiti otázku, zda ono určení příbytečného v případě st-lovč ve smyslu § 5 odst. II zák. č. 175/1898 se stalo pravoplatně dekretem žal. úřadu z 31. října 1919 roční částkou 2800 K při současném znížení místního přídavku 4000 K resp. 4008 K na polovici, anebo zda žal. úřad byl oprávněn přes obsah onoho dekretu stanoviti příbytečné st-lovo výměrou polovice (druhé) místního přídavku, tedy částkou celkem o 2800 — 2000 K = 800 K ročně menší.
St-l tvrdí, že dekretem z 31. října 1919 shodně s ujednáním s ním učiněným byl mu přiznán právní nárok na příbytečné 2800 K ročně za současného snížení místního přídavku se 4000 K na 2000 K, že tedy na tuto výměru nabyl z dekretu toho právní nárok, kterého se úřad dodatečně a jednostranně nemohl dotknouti. Před vydáním onoho dekretu byl st-l »ředitelem stát. prům. školy,« neměl však správu žádné určité stát. prům. školy, nýbrž zastával dále svoji funkci inspektora živn. škol pokrač. V uvedené své vlastnosti požíval st-l služného a aktivního přídavku (plného) určité výše, dále osobního přídavku 600 K ročně, funkčního přídavku řiditelského ročně 1800 K a konečně různých paušálů (na kancelářské potřeby, na držení, vytápění a osvětlování kancelářské místnosti a konečně paušál cestovní). V této působnosti st-lově jakožto inspektora živn. škol. pokrač., ve kteréžto vlastnosti podléhal předpisům služ. pragmatiky učitelské, nastala dekretem z 31. října 1919 jen potud změna, že st-l byl »službou přikázán jako řiditel na stát. prům. školu v P.«, při čemž však výslovně bylo stanoveno, že »bude adm. agendu svého obvodu inspekčního říditi dále.« Dekretem tím nebyl tedy st-l »jmenován« ředitelem stát. prům. školy v Praze, nýbrž byl ponechán tím, čím byl dosud, totiž inspektorem živn. škol. pokrač. a řiditelem stát. prům. školy (bez určitého služebního místa ředitelského) a byl toliko pověřen funkcí ředitele stát. prům. školy v P. Takový je právní stav, jak vyplývá ze znění a z povahy onoho dekretu z 31. října 1919.
Pokud st-l ve své stížnosti resp. svým přednesem při veřejném ústním líčení míní snad tvrditi, že uvedený obsah dekretu je nesprávný a že v tom či onom směru odporuje ujednání s ním učiněnému se strany povolaných funkcionářů min. škol., nemůže se nss námitkou takovou nyní již zaměstnávati, poněvadž námitka taková byla by snad bývala přípustná ve stížnosti, kterou by byl st-l po př. — ovšem v předepsané lhůtě 60denní — mohl k nss-u podati do onoho dekretu, je však opožděna ve stížnosti zde projednávané.
St-l se tedy dekretem 31. října 1919 »ředitelem stát. prům. školy v Praze« nestal a neměl proto ze zákona vůbec nároku na naturální byt v ústavě tom ani — náhradou za byt takový — na příbytečné určené podle § 5 odst. II. zákona č. 175/1898 pro ředitele stát. prům. školy v P., právě tak, jakoby nároku toho ze zákona neměl jiný funkcionář na př. některý profesor stát. prům. školy v P., který by byl dočasně pověřen správou této školy.
Nicméně praví uvedený dekret z 31. října 1919, že st-li bude »po dobu jeho příkaznosti vyplácen (mimo jiné) »poloviční místní přídavek ročně 2000 K .... a přídavek na byt ročně 2800 K.« Je pravda, že služ. dekret zakládá pro příjemce subj. práva jen potud a v oněch směrech, pokud a v nichž dekret služební má »povahu rozhodnutí nebo opatřenk správního úřadu. Stejně je pravda, že takovým rozhodnutím nebo opatřením není každá jakákoliv emanace úřadu, nýbrž jen takový akt jeho, kterým úřad konstitutivně zakládá nebo deklaratorně upravuje služ. postavení zaměstnancovo, takže jen takovýto akt resp. jen takovýto obsah služ. dekretu upravuje autoritativním a tudíž právní moci schopným způsobem právní postavení zaměstnancovo a jen v těchto mezích je služ. dekret základem subj. práv zaměstnance, kdežto naproti tomu nemá povahu rozhodnutí nebo opatření a není tedy právní moci schopen takový akt služ. úřadu resp. takový obsah služ. dekretu, kterým úřad vyvozuje toliko účetní pokladniční důsledky určitého svého rozhodnutí nebo opatření. Zkoumá-li se však obsah dekretu z 31. října 1919 z tohoto hlediska, dospěje se k těmto důsledkům: Uvedený dekret z 31. října 1919 má nesporně povahu autoritativního opatření žal. úřadu potud, pokud mění služ. postavení st-lovo tím, že jej přikazuje službou za řiditele stát. prům. školy v P. a pokud mu ukládá, aby vedl dále adm. agendu svého inspekčního obvodu. Právě tak je zřejmo, že uvedený dekret nemá povahu autoritativního opatření nebo rozhodnutí, naopak pouhého opatření pokladničního, pokud prostě uvádí ony požitky, které st-l již dříve měl a které bude pobírati i nadále. Pokud však zmíněný dekret praví, že st-li bude vyplácen přídavek na byt ročně 2800 K (a v souvislosti s tím snížen místní přídavek na polovici), uvádí tu dekret požitek, který st-l dosud neměl a který mu — podle shora řečeného — ze zákona ani při jeho přikázání na stát. prům. školu nepříslušel, a uvádí požitek tento zřejmě v souvislosti a důsledkem přikázání st-lova na stát. prům. školu v P.
Poněvadž pak ovšem nutno předpokládati, že úřad — píše dekret — byl si dosahu svého počínání vědom a že úřad, než do dekretu ten nebo onen obrat pojal, význam jeho náležitě uvážil, nelze v uvedení onoho příbytečného, tedy něčeho, co st-l dosud neměl a co mu také ze zákona nenáleželo, spatřovati pouhou, kdykoliv změnitelnou poukázku, nýbrž naopak konstitutivní akt, kterým st-li autoritativním způsobem určitý nárok nad zákon jdoucí byl přiznán. Pak ovšem nabyl st-l z onoho dekretu subj. právo na ono příbytečné a bylo právo to nezákonným způsobem zrušeno, když žal. úřad dodatečně — aniž tvrdí omyl skutkový a aniž jsou dány předpoklady pro obnovu řízení — st-li onen jednou přiznaný nárok na příbytečné ročně 2800 K po dobu jeho funkce na stát. prům. škole v P. opět bere a požaduje na něm navrácení domnělých přeplatků.

Citace:

č. 5617. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 830-833.