Č. 5295.

Učitelstvo (Podk. Rus): * Učitel státní školy obecné v Podk. Rusi, který byl dříve učitelem veř. školy národní na Moravě, nemá podle § 4, odst. 5 zák. č. 274/1919 a čl. I. vl. nař. č. 25/1923 nároku, aby mu služ. doba na Moravě odbytá byla započtena do učitelské služby v Podk. Rusi.
(Nález ze dne 18. ledna 1926 č. 879.)
Prejudikatura: srovn. Boh. 5264 adm.
Věc: Vilma H. v Užhorodě proti školskému odboru civilní správy Podkarpatské Rusi o zápočet služebních let.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: — — — — — Stlka domáhala se v řízení správním toho, aby jí místo odměny 50% adjuta byly přiznány požitky VIII. hodn. třídy 2. plat. stupně v 50% výměře, protože jí sluší započísti služ. dobu vykonanou ve školských službách na Moravě. Žal. úřad vyslovil, že se st-lce služební léta, ztrávená jí před nastoupením v Podk. Rusi na obecných školách na Moravě nezapočítávají. Tím zamítl zároveň také žádost st-lky o poukaz 50% požitků VIII/2 na místě 50% adjuta, neboť st-lka opírala tento požadavek jedině o tvrzení, že jí sluší započísti uvedenou dobu služební.
Stejně činí také stížnost, vytýkajíc nař. rozhodnutí nezákonnost jediné proto, že byla zamítnuta žádost st-lky o započtení služ. let ztrávených na školách na Moravě. Domáhá se tedy st-lka v podstatě toho, aby jí byla služební doba ztrávená ve školní službě v zemi jedné započtena do služby školské v zemi jiné.
Na Podk. Rusi nabyla podle čl. I. vl. nař. z 8. února 1923 č. 25 Sb. dnem 1. září 1919 účinnosti, ustanovení paritního zákona z 23. května 1919 č. 274 Sb., při čemž podle čl. V. cit. nař. funkce, které zákon č. 274/1919 ukládá zem. škol. radám vykonávati bude ústřední orgán v Užhorodě, určený min. škol. Platí tudíž na Podk. Rusi také odst. 5 §u 4 par. zák., jenž pokud jde o Podk. Rus vzhledem ku čl. V. uvedené/ho nařízení zní: »Ústřední orgán v Užhorodě, určený min. škol., může v případech hodných pozoru započítati služ. dobu, po kterou učitel působil na školách v jiné zemi«.
Poněvadž tu zákon uvedenému orgánu — t. j. škol. odboru civ. správy Podk. Rusi — započtení služ. doby, po kterou učitel působil na školách v jiné zemi, neukládá za povinnost, ani nestanoví podmínky, za kterých by se započtení to státi musilo, nýbrž výslovně užívá dikce »může v případech hodných pozoru započítati« —, nemůže býti pochyby o tom, že nepřiznal učiteli nárok na započtení takové, nýbrž že ponechal volnému uvážení úřadu, zda onu službu započísti chce čili nic. Je-li tomu tak, pak nebylo tím, že služ. doba, po kterou st-lka působila na školách na Moravě, nebyla do školské služby její v Podk. Rusi započtena, zasaženo do subjektivních práv st-lčiných a nelze tedy shledati, že by zamítnutí žádosti st-lčiny po té stránce bylo v rozporu se zákonem.
Pak padá však také nárok st-lkou uplatňovaný na to, aby jí byla poukázána odměna 50% požitků VIII. hodn. třídy 2. plat. stupně.

Citace:

č. 5295. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 228-229.