Č. 5357.

Zajištění bytů. — Administrativní řízení: * Zajišťovací rozhodnutí dle zákona č. 225/22 ve znění zákona č. 87/23, doručeného manželi, jest účinné také proti manželce jako spolumajitelce domu potud, pokud nebylo prokázáno, že odporovala tomu, aby manžel obstarával správu jejího majetku (§§ 1008 a 1238 o. z. o.).
(Nález ze dne 6. února 1926 č. 2181.) Věc: Štěpán a Marie H. v B. proti zemské správě politické v Praze o zajištění bytu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem ze 7. dubna 1925 zajistila osp v D. k žádosti ředitelství stát. drah v Hradci Král. na základě § 13 zák. č. 225/1925 v domě st-le v B. byt, obývaný dosud želez. zaměstnancem Františkem S. a uprázdnivší se služ. jeho přeložením do obce jiné, pro jízdního dělníka Václava M. Nař. rozhodnutím, řízeným st-li, nevyhověla zsp v Praze odvolání proti tomu podanému, ježto jsou zákonné předpoklady pro zajištění bytu splněny. Námitku st-lovu, že zajišťovací opatření nebylo doručeno spolumajitelce domu, prohlásil žal. za bezdůvodnou, neboť dle § 91 o. z. o. manžel má povinnost manželku ve všech případech zastupovati a dle § 1288 (správně § 1238) platí právní doměnka, že manželka svěřila manželi správu svého jmění, pokud sama tomu neodporovala, což odvolání netvrdí. Také nejedná se o věc, jež by vyžadovala specielní plné moci nebo o níž by nařízeno bylo výslovně zákonem doručení k vlastním rukám.
Stížnost neshledal nss důvodnou. — —
Na sporu je otázka, zda úřad jednal v řízení správním se st-lem právem také jako se zástupcem jeho manželky a zda jemu právem instanční rozhodnutí jako zástupci manželky účinně doručil. Stížnost to popírá, uvádějíc, že by st-l byl legitimován za manželku jednati dle § 91 o. z. o., kdyby jej manželka o to byla požádala, což se státi ne- mohlo, ježto ze zajišťovacího rozhodnutí nebylo zřejmo, že zajištění týká se i manželky. Dále namítá stížnost, že předpis § 1238 o. z. o. zde nepřichází v úvahu, ježto manželka odvolala zplnomocnění, aby st-l ji ve věcech, týkajících se jejího majetku nemovitého, zastupoval.
Námitky ty jsou jednak nepřípustné, jednak bezdůvodné. Dle § 91 o. z. o. jest manžel povinen, aby manželku zastupoval ve všech případech. Manžel jest tedy mocí positivní normy zákonným zástupcem manželčiným a nepožaduje se k tomu, aby mohl za manželku závazně jednati, že manželka jej zvlášť o to žádala a že jej výslovným aktem k tomu zmocnila. Dle § 1238 o. z. o. platí právní doměnka, že manželka svěřila manželi jako svému zákonnému zástupci správu svého jmění, pokud tomu neodporovala. St-l tvrdí ve stížnosti, že manželka výslovně prohlásila, že si nepřeje, aby ji v záležitostech jejího jmění nemovitostního zastupoval. Okolnost tu však st-l v řízení správním neuplatňoval a nemůže ji proto uplatňovati ve stížnosti k nss-u, jemuž brání předpis § 5 zák. o ss, aby k okolnosti té přihlížel.
Pokud pak jde o otázku, uskutečnilo-li se doručení zajišť. opatření s účinkem též pro st-lku, jest nesporno, že spoluvlastník domu Štěpán H. byl v rozhodné domě manželem spoluvlastnice domu Marie H., jejíž jmění mu příslušelo spravovati podle zákona. Ze spisů pak nevyplývá, že by Marie H., jak uvedeno, byla proti tomu protestovala, aby st-l opravoval majetek její. Zajištění bytu vztahuje se na způsob užívání fysické části celého neděleného vlastnického objektu, oběma manželům společného, nikoliv jen na manželův vlastnický díl. Třeba tedy nebylo vydáno zajišť. rozhodnutí svědčící výslovně též st-lce, a nestalo se doručení do rukou manžela výslovně též v zastoupení manželčině, bylo přece do jeho rukou provedeno doručení zajišť. opatření, týkajícího se též užívání majetku manželčina. Ježto pak pouhé přijetí na vědomí úředního rozhodnutí, týkajícího se způsobu užívání jmění manželčina, nelze považovati za akt vybočující z obyčejné majetkové správy (§§ 1238 a 1008 o. z. o. a contr.), jest v daném případě již z toho důvodu doručení v tom způsobu, jak bylo provedeno, považovati po zákonu za doručení i s účinkem pro st-lku a stížnost, pokud to popírá, uznati za bezdůvodnou. — — —

Citace:

č. 5357. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 340-342.