Č. 5298.

Státní zaměstnanci (Slovensko): Nárok na diety z důvodu vedení dvojí domácnosti podle bodu II D 2 zásad pro úpravu osobních poměrů stát. zaměstnanců na Slov. přísluší od doby, kdy podmínky v cit. předpisu uvedené se splnily, a nikoliv teprve od doby, kdy zaměstnanec nárok ten uplatnil.
(Nález ze dne 19. ledna 1926 č. 12109/1925).
Věc: Michal J. v Bratislavě proti ministerstvu vnitra o diety z důvodu vedení dvojí domácnosti.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-l ustanovený na systemisované místo u stráže bezpečnosti v Bratislavě v době, kdy byl už ženat, a nastoupivší toto místo dne 1. února 1921, podal dne 21. července 1924 žádost za přiznání diet z titulu vedení dvojí domácnosti. Diety tyto byly mu výnosem min. pro Slov. z 2. září 1924 přiznány ode dne podání žádosti. K nové žádosti st-lově, aby mu přiznány byly diety též za dobu od nastoupení služby do dne 20. července 1924 vyslovil žal. úřad nař. rozhodnutím, že žádosti této není s to vyhověti z důvodů zásadních a vzhledem k majetkovým poměrům st-lovým.
Maje rozhodovati o stížnosti do tohoto rozhodnutí musil si nss nejprve objasniti právní nazírání žal. úřadu na st-lem uplatňovaný nárok na diety z titulu vedení dvojí domácnosti za dobu, jež podání žádosti za jich přiznání předcházela. Nemá-li odůvodnění žal. úřadu »důvody zásadními« zůstati pouhou bezobsažnou frází, nemůže býti ve spojení s poukazem na majetkové poměry st-lovy a vzhledem k vývodům odvodního spisu pojímáno jinak, než že žal. úřad, vydávaje nař. rozhodnutí, vycházel z názoru, že na přiznání diet z důvodu vedení dvojí domácnosti dle čl. II D 2 »Zásad pro úpravu osobních poměrů státních zaměstnanců na Slovensku« za dobu od vzniku podmínek v cit. čl. II D 2 uvedených až do doby podání žádosti za přiznání diet není právního nároku a že jest ponecháno volné disposici žal. úřadu, zda — vezma v úvahu majetkové poměry žadatelovy — diety za dobu tu mu povolí.
Tento názor žal. úřadu nelze uznati správným. Ustanovujeť čl. II D 2 zmíněných »Zásad«, dle nichž žal. úřad žádost st-lovu posuzoval, že ženatým zaměstnancům na Slov. trvale ustanoveným, nemohou-li se pro úředně zjištěný nedostatek bytu do nového působiště neb do místa poblíž se nalézajícího a normálně přístupného přestěhovati, přísluší jak při původním jmenování tak i při pozdějším přeložení z moci úřední diety stanovené pro exponované zaměstnance v bodě III. odst. 2 č. 1. Z tohoto znění cit. předpisu jest patrno, že za podmínek v ustanovení tom blíže určených, jejichž splnění v daném případě není sporno, přiznává cit. ustanovení státnímu zaměstnanci na diety právní nárok, aniž možno v kterémkoli slově onoho ustanovení shledati podklad pro názor, hájený žal. úřadem, že nárok tento nepřísluší státnímu zaměstnanci již od doby, kdy podmínky v cit. ustanovení určené v osobě státního zaměstnance se uskutečnily, nýbrž teprve od doby, kdy nárok na diety byl uplatněn, a že jest ponecháno žal. úřadu, aby s ohledem na majetkové poměry žadatelovy volně uvážil, zda za mezidobí to in concreto diety žadateli přizná.
Neomezuje-li však předpis cit. čl. II D 2 »Zásad« nárok státního zaměstnance dobově na termín žal. úřadem předpokládaný a nepřiznává-li pro nárok ten rozhodnosti ani majetkovým poměrům žadatelovým, o nichž se vůbec nezmiňuje, pak žal. úřad, jenž vycházeje z názoru opačného St-li nárok na diety za dobu od nastoupení služby do dne podání žádosti nepřiznal, octl se svým postupem v rozporu s právním řádem, pročež nutno nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o ss, aniž možno přiznati podstaty vývodům odvodního spisu snažícím se dovoditi, že výrok žal. úřadu jest ve shodě s pokyny, o nichž již nahoře byla zmínka, když pokyny tyto, nebyvše ostatně ani publikovány, nejsou všeobecně závaznou normou, kterou by platnost »Zásad« byla zrušena nebo aspoň modifikována.

Citace:

č. 5298. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 232-234.