Č. 5261.

Domovské právo. — Administrativní řízení (Slovensko): Před 1. lednem 1923 nebyl župní úřad v Bratislavě příslušný rozhodovati o domovské příslušnosti v Bratislavě.
(Nález ze dne 4. ledna 1926 č. 25402/25.)
Věc: Josef V. a spol. v Bratislavě proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o státní občanství a domovskou příslušnost.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: — — — —
Nař. rozhodnutí obsahuje dvojí výrok, jednak se nevyhovuje žádosti st-lově o uznání čsl. státního občanství podle § 1, č. 1 zák. č. 236/1920, jednak se z moci úřední zrušuje rozhodnutí župního úřadu v Bratislavě, kterým vysloveno, že st-1 nabyl domovské příslušnosti v Bratislavě na základě §u 10 zák. čl. XXII : 1886 již před rokem 1910.
Žal. úřad dospěl v otázce domovské příslušnosti st-lovy na podkladě nesporných skutkových okolností, že městská rada v Bratislavě přiznala domovskou příslušnost dnem 24. září 1910 a že st-l si nepodal žádost do 31. prosince 1921 o přiznání čsl. státního občanství dle §u 9 zák. č. 236 z r. 1920, — k úsudku, že st-l v důsledku nepodáni žádosti té pozbyl domovského práva v Bratislavě dnem 24. září 1910 jemu přiznaného, stal se ve smyslu čl. 62 Trianonské smlouvy ipso facto příslušníkem státu maďarského a nemohl proto býti uznán čsl. státním občanem dle čl. I, č. 1 cit. zák. č. 236 z r. 1920. — — —
Svůj výrok u zrušení rozhodnutí župního úřadu stran dom. příslušnosti st-lovy opřel žal. úřad o tři důvody, jednak o nepřípustnost obnovy řízení, týkající se dřívějšího přiznání domovské příslušnosti městskou radou v Bratislavě, jednak o ustanovení § 16 zák. čl. V z r. 1903 a konečně o nepříslušnost župního úřadu k rozhodování o domovské příslušnosti vůbec.
Pokud se týče posléz uvedeného důvodu, uvážil nss toto:
V daném případě jedná se o domovskou příslušnost po rozumu §u 10 zák. čl. XXII z r. 1886; podle organisačního statutu města Bratislavy § 2 lit. s. rozhodoval o takových záležitostech v druhé stolici municipální výbor města Bratislavy s konečnou platností. Kompetence tohoto municipálního výboru přešla sice podle §u 6 zák. z 29. února 1920 č. 126 Sb., zejména i v záležitostech domovské příslušnosti, na župní úřad, avšak teprve dnem 1. ledna 1923, jak z ustanovení §u 2 vlád. nař. z 26. října 1922 č. 310 Sb. zřejmo.
Jak nesporno, rozhodoval župní úřad o domovské příslušnosti st-lově a jeho dětí 29. srpna 1922. V oné době nebyl tedy župní úřad příslušným k rozhodování o domovské příslušnosti st-le. Byl-li však župní úřad nepříslušným k rozhodování, jest výrok jeho absolutně zmatečný a právem žal. úřad výrok ten mocí svého práva dozorčího zrušil. Nař. rozhodnutí má tudíž již z tohoto hlediska oporu v zákoně a nebylo proto třeba, aby nss zabýval se dalšími důvody, o které žal. úřad svůj výrok opírá. — — — —

Citace:

č. 5261. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 162-163.