Č. 5314.Školství: Přeškolení obcí a částí jejich spadá jako organisační akt do úvahy školních úřadů; úvaha ta je omezena potud, že lze povovoliti přeškolení ke škole v obci sousední jen tehdy, bude-li tím docíleno snadnější docházky školní.(Nález ze dne 23. ledna 1926 č. 24.405/1925.) Prejudikatura: Boh. 3460 adm.Věc: Obec D. a spol. (adv. Dr. Jos. Giebisch z Jablonce n. N.) proti ministerstvu školství a národní osvěty (za súč. místní školní radu ve Ž. adv. Dr. Leop. Kohn z Tanvaldu) o úpravu školních obvodů.Výrok: Stížnosti se zamítají jako bezdůvodné.Důvody: Osada Ž. (místní obec T.) přiškolena bývala do 4 školních obcí a to A., D., T. (místní obec P.) a D. T. (místní obec T.). Vynesením zšr-y v Praze z 21. května 1891 byla zřízena v osadě té veř. obecná škola národní a vysloveno, že budou tvořiti novou školní obec všechny domy osady Ž., vyjímajíc domy čp. ......, které zůstati mají v dosavadním svém svazku školním v D. a domy čp. ......, jež přiškoleny jsou škole v T.Majitelé těchto domů domáhali se podáním z 22. března 1892 toho, aby také domy jejich byly přeškoleny z dosavadních svých školních obcí D. a T. a přiškoleny ke škole v Ž. a tím utvořena z osady té jednotná školní obec. Žádosti této býv. min. vyuč. ve Vídni v pořadu stolic rozhodnutím z 23. května 1893 nevyhovělo z toho důvodu, že žádané přeškolení ve smyslu §u 9 zák. z 19. února 1870 č. 22 z. z. není účelným.Když v roce 1908 postavena byla v Ž. nová školní budova, obnovila měst. obec T. na návrh mšr-y ve Ž. žádost o přeškolení objektů ležících v osadě Ž. z dosavadního jich školního svazku ke školní obci D. a T. a přikázání jich ke školní obci Ž. Vyřizujíc tuto žádost vyslovila zšr v Praze po provedení příslušného řízení vynesením z 21. dubna 1913, že část osady Ž. ležící na právo od trati místní dráhy T.-G., tudíž i domy čp. .. dosud přiškolené do D. patří ke škole v T. a že celé ostatní území osady Ž. tvořiti má obvod školy ve Ž. Opatření toto spočívalo na úvaze, že pro ohraničení školních obvodů po rozumu § 9 zák. z 19. února 1870 č. 22 z. z. česk. jsou zpravidla směrodatny hranice obcí pokud k vůli usnadnění školní návštěvy není příhodnější, přikázati celé obce neb jednotlivé jich části škole sousední obce, že však takových důvodů účelnosti pro ponechání domů přiškolených do D. vzhledem na přeložení školní budovy ve Ž. a zřízení příznivých prostředků komunikačních v osadě té již není, a ve příčině domů patřících do školy v T. jistě jenom, pokud leží po pravé straně dráhy dříve řečené. Kromě toho jest k vůli odstranění nejistoty ve příčině rozdělení tří školních obvodů, o něž jde, nezbytno, aby obvody ty byly teritoriálně sobě navzájem přesně ohraničeny, pro což poskytují proti D. bezpečné podklady obecní hranice a proti T. trať místní dráhy T.-G., jejíž přecházení dětmi znamená přece jen při nedostatku závor jisté nebezpečí. Odvolání mšr-y v T. a D., jakož i obcí T., D. a P. zamítlo býv. min. rozhodnutím z 26. června 1913, z důvodů vynesení v odpor vzatého. K stížnostem mšr-y ve Ž., T. a D., jakož i obcí T., D. a P. zrušil býv. ss nálezem z 15. prosince 1913, č. 11.890 posléz uvedený min. výrok podle § 6 zák. o ss pro vadnost řízení, kterou shledal v tom, že nebyly předloženy všechny výsledky šetření provedeného školními úřady st-lům k protivyjádření, čímž porušena byla zásada slyšení stran. V důsledku tohoto nálezu vyhovělo býv. min. vyuč. rozhodnutím z 2. února 1914 odvoláním mšr-y v T. a D., jakož i obcí T., D. a P. a předeslaný výnos zšr-y z 21. dubna 1913 zrušilo. Současně nařídilo, aby zšr po odstranění závad ss-em vytčených, znovu instančně rozhodla. Řídíc se tímto pokynem vydala na to jmenovaná zšr na základě nového místního jednání vynesení z 29. srpna 1923 tohoto znění: »Vyslechnuvše zsv povolujeme, aby ony části osady Ž., které jsou přiškoleny dosud k obecné škole v Ď. a T., byly přeškoleny k obecné škole do B. Směrodatnou byla při tomto rozhodnutí úvaha, že pro ustanovení mezí osady školní jest podle § 9 zák. z 19. února 1870 č. 22 z. z. pravidlem, aby kromě zvláštních okolností meze ty byly zároveň mezemi obvodu obcí, ač není-li příhodno, aby pro snadnější návštěvu školy celé obce nebo jisté části této obce škole sousední byly přiděleny. Zvláštních důvodů účelnosti, které by odůvodnily výjimku z pravidla stanoveného zákonem, v tomto případě není.«Odvolání obce a mšr-y v D. a obce P., jakož i mšr-y v T. zamítlo min. škol. nař. rozhodnutím z důvodů výnosu v odpor vzatého s podotknutím, že úprava školních obvodů závisí zcela od volné úvahy úřadů školních.Stížnosti naříkají toto rozhodnutí pro nezákonnost a dovozují v podstatě, že jest mylným názor jeho o zcela neomezené volné úvaze úřadů školních ve příčině přeškolení resp. úpravy hranic školních obvodů, jakož i že opatřením tím nebude v konkrétním případě docíleno snadnější docházky školní pro dotčené děti a že proto není důvodu, aby byl dosavadní stav změněn. Také šetření provedené k vůli zjištění účelnosti zmíněného opatření nebylo provedeno způsobem procesně bezvadným a nebylo zejména zjištěno, že jsou komunikační prostředky, spojující vyškolené části osady Ž. s veř. školami národními v D. a T. pro školní docházku příznivější než komunikace vedoucí v těchto teritoriálních úsecích osady Ž. k veřejné škole národní ve Ž.O stížnostech těchto uvažoval nss takto:Školské zákony nemají žádného specielního ustanovení o tom, zda a za kterých skutečností a podmínek může provedeno býti přeškolení, t. j. vyškolení obcí, částí jich aneb jednotlivých domů ze školy, k níž dosud náležely a přiškolení jich k jiné škole. Ježto však má každé přeškolení v zápětí změnu školních obvodů zřízených pro tu kterou školu po rozumu § 58 zák. o zřizování škol v Čechách z 19. února 1870 č. 22 z. z., musí platiti o přeškolení ta právní pravidla, která zákon dal pro stanovení obvodů těch. V tom směru určuje § 9 cit. zákona, že jsou pro ohraničení obvodů školních zpravidla směrodatnými hranice obcí, pokud k vůli docílení snadnější docházky školní není účelno, aby byly celé obce nebo jisté části jich přiškoleny ke škole sousední obce. Stanoví tedy zákon s jedné strany pravidlo, že se má obvod školní krýti s hranicemi obce místní, současně však uvádí také výjimečný případ, kdy lze od pravidla tohoto upustiti. Tomu je tak tehdy, je-li stanovení jiných hranic účelno k vůli usnadnění školní docházky. V důsledku této základní zásady prohlašuje pak příští § 10 cit. zákona za účel přiškolení »zabezpečiti všem školou povinným dětem, které bydlí v určitém obvodu školním, možnost přijetí do školy a pravidelné účasti na vyučování«.Použije-li se těchto základních pravidel na přeškolení jednotlivých obcí, části jich neb domů, pak vyplývá z norem těch právní závěr, že spadá sice opatření toto jako organisační správní akt do úvahy školních úřadů, že však jest úvaha ta potud omezena, že mohou úřady ty povoliti přeškolení jednotlivých obcí, části jich neb domů ke škole v sousední obci jen tehdy, bude-li tím docíleno snadnější docházky školní z míst přeškolením tím dotčených. Není-li tento předpoklad splněn, pak zůstává v platnosti teritoriální princip o shodnosti hranic školního obvodu s hranicemi místní obce a nemohou úřady školní připustiti výjimku z pravidla toho.Nemá proto nař. rozhodnutí pravdu, vychází-li z názoru, že jest úprava školních obvodů s hlediska cit. zákona výronem volné, ničím neomezené úvahy úřadů školských a že proto mohou úřady ty zcela podle své vůle školní obvody upravovati. Leč přes to nemohl nss sdíleti stanovisko stížností.Organisace školní obce jest podle předpisů §§ 5, 6, 9 shora uvedeného zákona o zřizování škol věcí všeobecného veř. zájmu vyučovacího, o nějž pečovati náleží úřadům zřízeným k dozoru ke školám a jsou proto úřady ty také povolány k tomu, aby zkoumaly kdykoliv účelnost stávající úpravy školních obvodů a aby prováděly za zákonných předpokladů změny v úpravě té zejména tehdy, změnily-li se poměry, jež svého času vedly k vůli usnadění školní docházky k přiškolení jednotlivých místních obcí neb jich částí ke školám sousedním.V sporném případě povolil žal. úřad v pořadu stolic přeškolení částí osady Ž., které byly dosud přiškoleny k obec. škole v D. a T., k veř. škole národní ve Ž. v podstatě v úvaze, že tu není zvláštních důvodů účelnosti, které by mohly odůvodniti výjimku z pravidla zákonem stanoveného o tom, že se mají obvody školních obcí krýti s hranicemi obcí místních. Tím vyslovil implicite žal. úřad, že se změnily poměry, které odůvodňovaly svého času (při zřízení obecné školy ve Ž.) výjimku z pravidla o teritoriální shodnosti školní obce Ž-cké s místní obcí tou a že tedy není více třeba, aby zůstaly části osady té k vůli docílení snadnější docházky školní v dosavadním svém školním svazku a náležely i nadále ke škole v D. a T.I bylo zkoumati, zda tento závěr žal. úřadu odpovídá zákonu. Jak již bylo nahoře dovozeno, dopouští cit. zákon přeškolení místních obcí neb jich částí ke školám sousedním toliko k vůli docílení snadnější docházky školní. Mluví-li zákon o »snadnější docházce« školy, má při tom — jak již vysloveno v nálezu Boh. 402 adm. — na mysli jenom poměry komunikační a tedy jednak vzdálenost mezi jednotlivými obcemi neb částmi obcí, jednak schůdnost cest, po kterých musí školní dítky do školy choditi a lze proto o usnadněné návštěvě školy mluviti toliko tehdy, když vzdálenost osady, ve které dítky školou povinné bydlí, k určité škole je podstatně menší než ke škole druhé a jsou-li i jinak cesty k oné škole schůdnější než ke škole této. Uvedl-li žal. úřad, že není zvláštních důvodů účelnosti pro zachování dosavadních hranic školních obvodů škol v D. a T. v poměru ke škole ve Ž. a že tedy není více návštěva škol těch pro dítky z osady Ž. snadnější, pak tím podle toho, co právě o »snadnější návštěvě školy« pověděno, vyslovil, že jsou poměry komunikační ve příčině vzdálenosti a schůdnosti cest v oněch částech osady Ž., které byly dosud ve školním svazku školy v D. a T. vůči škole ve Ž. tak příhodné, že při srovnání s dopravními prostředky vedoucími z částí těch ke školám v D. a T. nelze říci, že by byla docházka do škol po těchto snadnější. Otázka, zda je tomu tak v konkrétním případě, není však otázkou právní, nýbrž skutkovou. Může proto nss ve smyslu § 6 zák. o ss dotčený závěr žal. úřadu přezkoumati toliko s hlediska formálního. V tomto směru vychází pak ze správních spisů toto: — — — —Na tom nemohou ničeho změniti ani námitky stížností, které vytýkají neúplnost správního řízení ve příčině vhodnosti a vzdálenosti komunikací spojujících školní budovu ve Ž. s dotčenými objekty resp. tvrdí, že cesty do škol v T. a D. jsou schůdnější a příjemnější, kdyžtě měl žal. úřad ve výsledcích místních šetření dostatečný skutkový podklad pro svůj závěr o tom, že komunikační poměry v částech osady Ž., o něž ve sporu dnešním běží, jsou takové, že není žádných překážek pro jich přiškolení ke škole ve Ž. Také tvrzení stížností, že jest nař. rozhodnutí v rozporu s dobrozdáním znalců neobstojí, uváží-li se, že podle obsahu spisů jedině pedagogický znalec se vyslovil proti zamýšlenému přeškolení, že však ochrana zájmů pedagogických přísluší úřadům školským ex professo a že tedy tyto musí samy posouditi, zda zájmy ty neutrpí újmy změnou obvodů školních.Stejně bezdůvodným jest i další názor stížnosti obce P. a mšr-y v T., že neměla býti provedena změna školních obvodů již proto, že se občané přiškolení dosud do školy v T. opřeli při zřizování školy ve Ž. tomu, aby vzhledem na nepříznivou její polohu byli přiškolení ke škole té, jakož i že se postavení školy v T. stalo právě v předpokladu, že přiškolení části osady Ž. zůstane nezměněno. Zapomínať tu stížnost na to, že se místní poměry ve Z. postavením nové školní budovy v roce 1908 a zřízením nových komunikací podstatně změnily a že tím i odpadly důvody, které svého času byly podnětem školské správě, aby organisujíc školu v T. resp. ve Ž. určila její školní hranice odchylně od hranic místních obcí. Ostatně nemají obyvatelé určitých částí obcí právního nároku na intaktní další trvání jednou stanovených obvodů školních a může školská správa — jak již bylo nahoře dovozeno — za určitých podmínek provésti i změny obvodů těch.Pokud dále uplatňuje stížnost, že škola v T. je výše organisována než škola ve Ž. a že nemůže býti proto v zájmu školní výchovy, aby přešly děti z trojtřídní školy na školu níže organisovanou, sluší na to odpověděti, že i na školách ménětřídních musí býti zajištěno účeiné vyučování dětí, jakož i že zkušenost dosvědčuje, že úspěch vyučování závisí v mnohem značnější míře od okolností jiných než toliko od počtu tříd. — — — —