Č. 5511.

Státní zaměstnaci (Slovensko): * ženatý úředník, který z úředního stanoviště, kde má zřízenou domácnost, na žádost byl přeložen na místo jiné, kam pro nedostatek rodinných bytů nemohl tuto domácnost přestěhovati, nabývá nároku na diety z důvodu vedení dvojí domácnosti, když z moci úřední byl přeložen na místo třetí, kde není vhodného rodinného bytu, do něhož domácnost nemohl přestěhovati.
(Nález ze dne 22. března 1926 č. 5924).
Prejudikatura: Boh. 2893, 4624 adm. a j.
Věc: Miloš P. v G. proti generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě o diety z důvodu vedení dvojí domácnosti.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Podáním z 18. listopadu 1924 žádal st-l, kancelářský oficiál v G., za poukázání diet ode dne 18. listopadu 1924, ježto poukázaný mu byt dle lék. dobrozdání pro obývání se nehodí, a st-l proto, poněvadž podle potvrzení obce pro bytovou nouzi rodinný byt si opatřiti nemůže, je nucen vésti dvojí domácnost. Žal. úřad žádosti za poukázání diet z titulu vedení dvojí domácnosti nevyhověl.
Nař. rozhodnutí nepopírá, že st-l jest ženat a že za své služby v T. měl zařízenou domácnost, kterou do B. — kam ku své žádosti byl přeložen — nepřestěhoval, odpírá však přiznání diet z důvodu vedení dvojí domácnosti proto, že přeložení st-le z B. do G., stalo se k žádosti st-lově, který chtěl býti přeložen do místa, kde jest uprázdněný rodinný byt, že st-li v G. byl rodinný byt přikázán a že k okolnosti, že byt ten snad zdravotně nevyhovuje, nelze vzhledem k místním poměrům v G. a k tomu, že předchůdce st-lův v bytu tom s manželkou a dítětem delší dobu bez závady bydlel, hleděti. Dále poukazuje nař. rozhodnutí k tomu, že st-l v B. rodinného bytu neměl a diet nepožíval.
Stížnost proti tomu namítá, že st-l žádal, aby zpět do T. byl přeložen, žádosti té však nebylo vyhověno, že tudíž přeložení st-le z B. do G. stalo se z moci úřední. Byt st-li v G. poukázaný nebyl způsobilý k obývání, byl mokrý a tmavý; také předchůdce st-lův v bytu tom nepoužíval ho jako rodinného bytu. Okolnost, že st-l v B. diet neměl — nemůže dle názoru stížnosti vyloučiti nárok jeho na diety — když z moci úřední byl přeložen do jiného místa služebního.
Nss shledal stížnost odůvodněnou, neboť nař. rozhodnutí samo doznává, že st-l žádal, aby z B. byl přeložen na jiné místo, kde bude uprázdněn rodinný byt. Když st-l byl přeložen na místo — kde nebylo bytu rodinného pro st-le objektivně vhodného — nelze přeložení jeho pokládati za přeložení na vlastní žádost, — nýbrž za přeložení z moci úřední; že přeložení st-le z B. do G. dlužno pokládati za přeložení z moci úřední, nebéře odvodní spis vůči stížnosti více v odpor. Není sporno, že st-l jest ženat a v době své služby v T. měl zařízenou domácnost, kterou nepřestěhoval ani do B. ani do G. Z důvodu přeložení z T. do G. st-l diet z důvodu vedení dvojí domácnosti nepožíval, a na ně také nároku neměl, poněvadž přeložení to se stalo na jeho vlastní žádost. Okolnost ta mohla st-le však zbaviti nároku na uvedené diety jen po dobu, kdy v B. sloužil — nezakládá však právního důvodu, aby pozbyl nároku na tyto diety, když z moci úřední z B. byl přeložen na jiné místo, nýbrž sluší toto opětné přeložení posouditi tak, jakoby se bylo stalo přímo z T. Nárok na diety z důvodu vedení dvojí domácnosti jest vyloučen jen tehdy, když přeloženému úředníku na novém služeb, místě dán k užívání byt do té míry způsobilý, aby v něm rodina mohla bydleti v každé roční době bez újmy na zdraví (srovnej nál. Boh. 4624 adm.). Okolnost, zdali předchůdce st-lův se s bytem tím vzhledem ke svým poměrům spokojil — nemůže při posouzení zdravotní vhodnosti bytu a jeho způsobilsoti pro rodinu míti význam.
Žal. úřad mohl tedy diety z důvodu vedení dvojí domácnosti odepříti jen, kdyby bylo zjištěno, že byt st-li v G. přikázaný byl objektivně obyvatelný bez nebezpečí pro zdraví rodiny st-lovy, že tedy bylo odmítnutí jeho st-lem neodůvodněno. Skutk. a právní důvody, o které se nař. rozhodnutí opírá, nedostačují tudíž k jeho odůvodnění, pročež bylo dle § 7 zák. o ss zrušeno.

Citace:

č. 5511. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 625-626.