Č. 5650.

Policejní právo trestní: Přestupku urážky úřadu (min. vnitra) podle § 12 lit. c) cís. nař. z 20. dubna 1854 č. 96 ř. z. nelze se dopustiti obsahem stížnosti podané do rozhodnutí tohoto úřadu k nss-u.
(Nález ze dne 7. května 1926 č. 10.886/25.)
Věc: Dr. Osvald Th. v O. proti zemské správě politické v Brně stran přestupku §u 12 c) nař. č. 96/1854.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nálezem měst. rady v O. z 1. prosince 1924 byl st-l uznán vinným přestupkem ve smyslu § 12 lit. c) cís. nař. z 20. dubna 1854 č. 96 ř. z., jehož se dopustil tím, že ve své stížnosti, jíž jako právní zástupce Jana S. v L. podal k nss-u proti rozhodnutí min. vnitra z 2. června 1924 ve příčině zjištění národnosti Jana S. a jeho dětí, broje proti výroku ministerstva, že výrok o národnosti dětí jest pravoplatný a tvrdě, že výrok nemůže nabýti pravomoci proto, že nebylo řádného doručení jeho, použil tohoto výroku: »Tak by asi soudil každý bezelstný právník, ovšem poměrů našich neznalý, avšak u nás se věci mají jinak,« kterýmižto slovy použil způsobu psaní proti min. vnitra, úřad tento urážejícího a byl proto dle § 11 cit. cís. nař. odsouzen k pokutě 100 K, po případě k vězení 7 dnů.
Nař. rozhodnutím nebylo vyhověno odvolání, v němž st-l popírá urážlivý obsah inkriminovaného výrazu, poněvadž tento logickým závěrkem znamená vinění ministerstva ze lstivosti při vyřizování, tedy z vlastnosti urážlivé, čímž jest splněna známka urážlivosti.
Nss o stížsosti uvážil takto:
Stížnost vytýká mimo jiné, poukazujíc k čl. IV. uvozovacího zákona k tr. zák., že skutková podstata přestupku urážlivého způsobu psaní podle § 12 lit. c) cís. nař. může býti dána jen, byl-li urážlivý spis podán u onoho úřadu, proti němuž urážka směřuje; byl-li urážlivý spis podán u jiného úřadu, jde ve smyslu čl. V. zákona ze 17. prosince 1862 č. 8 ř. z. z r. 1863 o přestupek přikázaný trest. soudu a nikoliv polit. úřadu, že tedy polit. úřady v daném případě k rozhodování příslušný nebyly. Nss shledal námitku tuto důvodnou.
Dle § 12 lit. c) cís. nař. podléhá trestu v § 11 cit. nař. ustanovenému, kdo používá ve spisu jím sepsaném a úřadu podaném způsobu psaní pro tento úřad urážlivého. Ze znění této normy vysvítá zřejmě, že spadají pod ni jen případy, kde urážka v podání obsažená směřuje přímo proti úřadu, na který podání jest řízeno.
V daném případě byl spis, o který jde, podán nikoliv u úřadu, proti němuž inkriminovaný výrok směřuje, nýbrž u nss-u. Nejde tu proto o případ předpisem cit. přikázaný pol. úřadům ke stíhání a k rozhodování.
Bez významu jest vzhledem k jasnému znění § 12 lit. c) cit. nař., že opis stížnosti k nss-u dle § 22 zák. o ss byl dodán ministerstvu jako straně žalované.
Poněvadž věc, o které bylo rozhodnuto, nespadá do jurisdikční moci úřadů správních, odporuje nař. rozhodnutí zákonu.

Citace:

č. 5650. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 881-882.