Č. 5703.

Učitelstvo: * Učitel bez určení služebního místa, kterému nebylo určité služební místo ani prozatímně propůjčeno, nemá nároku na stěhovací výlohy, jestliže byl ve své vlastnosti zastupujícího učitele přikázán na jinou školu.
(Nález ze dne 26. května 1926 č. 11205).
Věc: Rudolf F. ve V. (adv. Dr. B. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o náhradu stěhovacích výloh.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l, definitivní učitel bez určení služ. místa a tehdy zastupující učitel v D., byl výnosem ošv-u v Ž. z 29. listopadu 1923 ustanoven jako zastupující učitel na ob. školách, pověřen na dobu potřeby vyučování na ob. škole ve V., sproštěn služby v D. a poukázán, aby nové své místo nastoupil 1. prosince 1923. St-l je nastoupil 1. ledna 1924 a podáním de pres. 30. ledna 1924 žádal, odvolávaje se na § 10 parit. zák. a na část II., bod 2 oběžníku zšr-y z 25. května 1920 č. 3604, aby mu byla přiznána náhrada stěhovacích výloh. Zšr výnosem ze 26. června 1924 povolila st-li úhradu čestného a stravného, naproti tomu však žádosti jeho za přiznání stěhovacích výloh nevyhověla vzhledem k ustanovení oběžníku z 25. května 1920 č. 43871, část III bod 4 a část V bod 5, poněvadž jest st-l pouze zastupujícím učitelem a tudíž u příležitosti přikázání ke službě do V. nemá nároku na stěhovací výlohy. Odvolání st-le bylo nař. rozhodnutím zamítnuto z důvodů rozhodnutí zšr-y.
Stížnost do tohoto rozhodnutí shledal nss bezdůvodnou.
Spor je jedině o to, zda st-li z podnětu jeho sproštění služby v D. a pověření vyučováním na ob. škole ve V. přísluší nárok na úhradu stěhovacích výloh.
Podle § 10 odst. 2 par. zák. č. 274/1919 řídí se mimo jiné také nárok učitele na úhradu výloh stěhovacích předpisy vydanými o tom pro státní úředníky. Nárok stát. úředníka na úhradu stěhovacích výloh byl upraven dekretem dvor. kanceláře z 13. září 1804, sbírka pol. zákonů sv. 22 č. 31 (str. 135). Jest tedy pro rozsouzení přítomného sporu podle 2. odst. § 10 par. zák. rozhodno toliko ustanovení tohoto dekretu.
Oběžník zšr-y z 25. května 1920 č. 43871, na nějž k odůvodnění svému poukázalo v shodě s rozhodnutím I. stolice nař. rozhodnutí, není vůbec právní normou, nýbrž, jak z obsahu jeho patrno, jen snůškou předpisů, které byly vydány pro stát. úředníky o nároku na vedlejší platy a které byly právě 2. odst. § 10 par. zák. vztaženy také na učitelstvo. Žal. úřad, odvolav se v odůvodnění svého výroku na příslušná místa tohoto oběžníku, v nichž je uvedený dekret dvoř. kanceláře citován, zřejmě poukázal k tomuto dekretu.
Ve věci samé sluší uvésti:
Uvedený dekret dvoř. kanceláře přiznává nárok na náhradu stěhovacích výloh úředníkům přeloženým. Dekret neuvádí, co je to přeložení. Dlužno tedy pojem ten vykládati podle přirozeného významu tohoto slova a podle poměrů té které kategorie zaměstnanců. Ze základních ustanovení školských zákonů (srovnej § 11 říš. zák. o školách nár. č. 62 z r. 1869, § 5 zákona č. 226 z r. 1922 a předpisy zákonů o právních svazcích učitelstva, v tomto případě §§ 1 — 16 čes. zem. zák. č. 86 z r. 1875) jde, že v zásadě každému učiteli je systemisačně přikázáno určité místo na určité škole. Na tom není změněno nic tím, že novější zákon (č. 306 z r. 1920) zavedl kategorii def. učitelů bez určení služ. místa, poněvadž zavedením této nové instituce nechtěl zákon změniti shora zmíněnou zásadu, nýbrž chtěl jenom výhodu def. ustanovení, zejména v ohledu platovém a co do rozvazatelnosti služ. poměru, poskytnouti za určitých předpokladů též takovým učitelům, kteří na určité místo na určité škole nemohli býti ustanoveni. Lze tedy o přeložení učitele mluviti jen, bylo-li učiteli na určité místo již jmenovanému propůjčeno jiné určité služ. místo. Předpokládá tedy přeložení učitele systemisační stav jeho jak ke služ. místu, jež dosud zastával, tak ke služ. místu, na něž byl nově povolán. Z toho plyne, že není-li tu takového vztahu, nárok na náhradu stěhovacích výloh učiteli nepřísluší, třeba byl jmenován definitivně, jestliže toto jmenování stalo se bez určení služ. místa. Je tedy z nároku na náhradu stěhovacích výloh vyloučen učitel, který jest svým jmenovacím dekretem ustanoven výhradně jen, aby konal úřední funkce mu svěřené podle potřeby, na kterémkoli místě určitého obvodu, poněvadž učitel takový, jsa takto ustanoven pro celý obvod a tedy vlastně pro všechna služ. místa určitého druhu tohoto obvodu, není k žádnému z nich v systemisačním vztahu. Učitel takový není pak »přesazován«, nýbrž toliko přikazován tam, kde jest ho právě třeba.
V tomto případě neuznal žal. úřad nárok st-lův na náhradu stěhovacích výloh z důvodu, že st-l jest pouze zastupujícím učitelem, tedy že není ustanoven na určité místo učitelské. Tento předpoklad jest ve shodě se správními spisy, neboť podle dekretu ošv-u v Ž. z 29. listopadu 1923 byl st-l před tím, než byl povolán na obecnou školu ve V., toliko zastupujícím učitelem v D. a nebyl dekretem tím ustanoven pro určité místo, nýbrž za zastupujícího učitele na ob. školách a jen na dobu potřeby pověřen vyučováním na škole ve V.
Stížnost správnost předpokladu toho ani nepopírá, nýbrž namítá jen, že st-li nárok uplatňovaný přísluší, poněvadž je def. učitelem. Poněvadž však tato okolnost, jak uvedeno, sama o sobě pro nárok jí uplatňovaný rozhodna není, slušelo stížnost jako bezdůvodnou zamítnouti.

Citace:

č. 5703. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 976-977.