Č. 5562.

Pozemková reforma (Slovensko): * Knihovním tělem schopným právní samostatnosti dle § 3 lit. a) záb. zák. jsou na Slovensku skupiny parcel označené římskými číslicemi, jakož i jednotlivé parcely označené křížkem. Je-li pod společným křížkem zapsáno několik parcel, je každá z nich samostatným knihovním tělem.
(Nález ze dne 10. dubna 1926 č. 6587.)
Prejudikatura: Boh. 931, 4104 adm. a j.
Věc: Dr. Jan F. v H. proti státnímu pozemkovému úřadu o vyloučení ze záboru dle § 3 a) záb. zák.
Výrok: Nař. rozhodnutí stran pozemků č. lok. — zapsaných v pozemkoknižním protokole č. — kat. obce St. zrušuje se pro nezákonnost, jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Dle protokolu o místním šetření z 28. února 1924 přiváděl st-l k platnosti nárok jednak na propuštění ze záboru dle §u 11. záb. zák. a jednak na vyloučení různých nemovitostí ze záboru dle §u 3 lit. a) záb. zák. Nař. rozhodnutím vyřešil žal. úřad toliko st-lův nárok dle §u 3 lit. a) záb. zák. a vyloučil ze záboru různé objekty, při nichž shledal podmínky cit. §u za dané, zamítl však nárok ten stran nemovitostí zapsaných v pozemkoknižních protokolech a to — — — a to zdůvodu, že dle předložených výpisů z pozemkových knih jsou objekty ty zapsány ve zmíněných vložkách spolu s jinými nemovitostmi při ostatním majetku velkostatku H. státem zabraného, a že tudíž nejsou právně samostatné, totiž, že nemohou býti samy o sobě předmětem samostatných práv a závazků. Chybí-li tato podmínka, není žal. úřadu třeba, aby se zabýval ještě ostatními dvěma podmínkami cit. § 3 lit. a) záb. zák. požadovanými.
O stížnosti do rozhodnutí toho podané nss uvážil:
St-l spatřuje nezákonitost nař. rozhodnutí v tom, že žal. úřad odepřel vyloučiti ze záboru podle §u 3 lit. a) záb. zák. nemovitosti svrchu uvedené, ačkoli prý pozemky zapsané pod č. — v pozemkoknižním protokolu č. — obce St. jsou samostatnými knihovními tělesy, a ačkoli prý i ostatním zmíněným jednotlivým parcelám přiznati jest povahu objektů právně samostatných přes to, že zapsány jsou v různých vložkách, jak žal. úřad zjistil, spolu s jinými pozemky náležejícími ke st-lovu zabranému majetku.
Pokud jde o tuto posléze zmíněnou skutečnost reklamovaných pozemků, shledal nss stížnost bezdůvodnou, setrvav při právním názoru vysloveném již v nálezu Boh. 931 a 4104 adm., že totiž právní samostatností rozuměti jest právní schopnost objektu, aby byl sám o sobě předmětem samostatných práv a závazků a to ve všech relacích právních, tudíž i co do hypoték, a že tedy nelze, a to ani pokud jde o území slovenské, pokládati za objekty právně samostatné ty, které jsou s jiným majetkem zapsány v jedné a téže knihovní vložce, tvoříce s těmito nemovitostmi jediné knihovní těleso. K vývodům stížnosti podotýká se pouze, že nerozhodnou je námitka, že nemovitosti, o něž jde, nejsou zapsány v knihovních vložkách, nýbrž jen v pozemkoknižních protokolech, neboť okolnost ta se zřetelem k podstatně stejné právní povaze obou těchto kategorií soudních záznamů pro otázku v daném případě spornou významu nemá. V ostatním připouští st-l sám, že skupiny parcel, označené v pozemkoknižním protokole římskou číslicí, tvoří knihovní tělo, jehož částí jsou ty které parcely, jakož i že zástavním právem zatížiti lze vždy toliko takovouto skupinu jako jednotku, nikoli však jednotlivé parcely ji tvořící.
Poněvadž dle správních spisů i dle obsahu stížnosti st-l v této kategorii pozemků reklamoval jen jednotlivé parcely zapsané v pozemkové knize té které obce spolu s jinými ještě nereklamovanými pozemky jako součástí jednotlivých skupin římskými číslicemi označených, jest dán skutkový podklad pro právní názor svrchu vyslovený, a vytýká tudíž st-l bezdůvodně nezákonitost nař. rozhodnutí, pokud žal. úřad odepřel vyloučiti ze záboru dle §u 3 lit. a) záb. zák. pozemky ty pro nedostatek právní samostatnosti.
Zbývají tudíž ještě parcely č. lok. ... zapsané v pozemkoknižním protokolu č. .. katastrální obce St. Stran těchto nemovitostí uznal však nss stížnost důvodnou.
Jak nesporno, jsou oba tyto pozemky zapsány pod označením +, a to spolu s pozemkem č. lok. .., st-lem nereklamovaným; žal. úřad souhlasí se st-lem i v tom, že se zřetelem k onomu označení jde o tak zvané osobité statky. Kdežto však žal. úřad vychází z právního názoru (jak zejména i z jeho odv. spisu patrno), že všecky pozemky v té které vložce pod označením takovým přicházející tvoří dohromady jedno jediné těleso, a proto upřel zmíněným oběma parcelám, st-lem ze skupiny té jedině reklamovaným, povahu objektů právně samostatných, ježto prý patří ke knih. tělesu obsahujícímu ještě další parcelu č. .., k zabranému st-lovu majetku náležející a nereklamovanou, — nespatřuje st-l ve skutečnosti té závady, pro kterou by jeho návrhu nemohlo býti vyhověno, háje právní názor, že, je-li v té které knihovní vložce nebo v knihovním protokolu pod označením + zaneseno více parcel, tvoří každá jednotlivá z nich samostatné knihovní těleso, na ostatních nezávislé, a že tudíž jde o tolik právně samostatných objektů, kolik pozemků je pod označením tím seznamenáno.
Nss uznal správnost st-lova právního názoru uváživ, že podle právního stavu, platného na území slovenském, je přípustno, aby do téhož pozemkoknižního protokolu či do jedné knihovní vložky zapsáno bylo i více knihovních těles, aniž by tím již tělesa ta pozbyla svého charakteru právně samostatných jednotek; to patrno zejména z ustanovení §u 5 zák. čl. XXIX : 1886 a §u 2 zák. čl. XVI : 1891; při tom se jen vyhledává, aby jednotkám těm dostalo se označení, jež tuto jejich právní kvalitu samostatných těles vyznačují a to buď římskou číslicí, nebo křížkem. Pokud pak jde o význam tohoto různého označení, jest právní stav ten, že tělesy přicházejícími pod římskou číslicí, jsou skupiny více parcel, tvořících s hlediska práva knihovního vždy jednu jedinou právní jednotku, kdežto označení + dostane se té které jednotlivé parcele, jež jest sama o sobě takovou jednotkou, požívající právní samostatnosti ve všech relacích knihovního právního obchodu. To patrno z §u 68 instrukce z 23. července 1854, pravícího výslovně, že »tudíž každé knihovní těleso, sestávající ze dvou nebo více různých parcel, označiti jest římskou číslicí, kdežto každé knihovní tělo, jež sestává jen z pozemku, jejž s hlediska pozemkoknižního považovati jest za jeden pozemek, označiti jest +, byť i pozemek ten zanesen byl v daňových operátech pod více parcelními čísly«. To patrno dále z §§ 20, 113, 122 a 123 nařízení min. sprav. z 26. května 1893 č. 19665, a uznáno i literaturou (Raffay: A magyar magánjog kézikonyve II. str. 106), dle nichž rozdíl mezi označením římskými číslicemi a křížkem leží právě v tom, že ono označení náleží tělesům knihovním, sestávajícím z více pozemkových parcel, kdežto pod označení + náleží vždy toliko parcela či parcely, jež nebo z nichž každá jednotlivá tvoří sama o sobě zvláštní samostatné knihovní tělo, pročež také, rozdělí-li se takováto parcela, samostatné knihovní tělo tvořící, ve více parcel i nadále právně souvisejících, nemůže již v pozemkové knize přicházeti pod svým dosavadním označením +, nýbrž jest označiti tuto nově utvořenou skupinu parcel, tvoří-li i nadále knihovní tělo, římskou číslicí.
Tento právní stav neponechává nižádných pochybností o tom, že podle systému přijatého uherským knihovním právem, platným na území slov., i v případě, že v tom kterém pozemkoknižním protokole nebo knihovní vložce zaneseny jsou pod společným označením + různé parcely, netvoří parcely ty jedno jediné knihovní těleso, jemuž musilo by se dle výše uvedeného dostati označení římskou číslicí, nýbrž že ke každé z nich hleděti jest jako ke knihovnímu tělu právně samostatnému, a na ostatních, byť i pod týmž označením přicházejících pozemcích, nezávislému.
Když tedy v daném případě v pozemkoknižním protokolu č. .. katastrální obce St. pod označením + jsou zapsány parcely č. lok. ..., jde o tři právně samostatná, na sobě navzájem nezávislá knihovní těla a nikoli o tělo jediné, utvořené z těchto tři pozemků; tyto parcely podržují svou samostatnost přes to, že v témž protokolu je zapsáno ještě další knihovní tělo pod I. jako celek z více parcel sestávající, případně, že uvedeny jsou pod společným označením + neboť toto označení dle své povahy má právě za účel vyznačiti, že jde o různá, právně samostatná knihovní těla.
Jesliže tedy žal. úřad odmítl vyloučiti st-lem reklamované parcely č. lok. ... podle §u 3 lit. a) záb. zák. již z důvodu, že postrádají právní samostatnosti, ježto zapsány jsou v témž pozemkoknižním protokolu spolu s jinými nemovitostmi náležejícími k zabranému majetku st-lovu, s nimiž prý tvoří (zejména alespoň, jak žal. úřad ve svém odv. spisu snaží se dovoditi, pokud jde o parcelu č. lok .., taktéž pod označením + zanesenou) jedno knihovní těleso, vycházel při tom z mylného právního názoru a odporuje jeho rozhodnutí v tomto směru zákonu.

Citace:

č. 5562. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 722-724.