Č. 5445.

Živnostenské právo: * Dispens od průkazu teoretického vzdělání ve smyslu čl. I. bodu 9 nař. min. obchodu ze 6. srpna 1907 č. 196 ř. z. jest nepřípustná.
(Nález ze dne 2. března 1926 č. 4251.)
Věc: František K.v P. proti ministerstvu obchodu o dispens od průkazu způsobilosti pro živnostenskou výrobu a opravování parních kotlů.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Zsp v Praze rozhodnutím z 24. ledna 1924 odepřela st-li uděliti dispens od předložení vysvědčení uvedených v čl. I., bod 9 min. nař. ze 6. srpna 1907 č. 196 ř. z. k nastoupení a samostatnému provozování živn. výroby a opravování parních kotlů, poněvadž udělení dispense od předložení školních vysvědčení živn. řád nepřipouští. Nař. rozhodnutím nevyhovělo min. obch. odvolání proti tomu podanému jednak z důvodů v odpor vzatého rozhodnutí, jednak uváživši v podstatě, že st-lem provozovaná živnost kotlářská a výroba žel. konstrukcí nejsou příbuzný se živn. výrobou a opravováním parních kotlů, jednak že dispens od předložení vysvědčení uvedených v rozhodnutí zsp-é není dle § 14 c) živn. řádu možná, ježto dispens uděluje se jen od vysvědčení učebního nebo pracovního. Dodáno bylo, že nedá se vzhledem ke způsobu zaměstnání st-lova předpokládati, že měl možnost osvojiti si nutné teoretické a konstruktivní znalosti, jež jsou nezbytným předpokladem pro nastoupení živnosti výroby a opravování parních kotlů.
O stížnosti uvážil nss toto:
Dle 2. odst. § 23 a) živn. řádu jest dispens od průkazu způsobilosti k nastoupení a samostatnému provozování koncesovaných, průkazem způsobilosti vázaných živností, vyjma živnosti stavební (§ 23 a) odst. 3), přípustná dle analogie předpisů platných pro živnosti řemeslné (§ 14c). Dle § 14 c) odst. 1 lze prominouti předložení průkazu způsobilosti takovým uchazečům, kteří jsou majiteli řemeslné nebo průkazem způsobilosti vázané živnosti koncesované, a chtějí přejíti k jiné živnosti příbuzné nebo současně živnost příbuznou provozovati. Předpokladem udělení dispense dle tohoto zákonitého ustanovení jest, aby řemeslná nebo koncesovaná, průkazu způsobilosti podrobená živnost, kterou uchazeč o dispens provozuje, byla příbuzná se živností, pro niž o dispens se žádá. Nejde-li o příbuznou živnost, chybí zákonitý předpoklad pro udělení dispense dle ustanovení § 14 c) odst. 1 živn. řádu. Proti výroku nař. rozhodnutí, že zákonitý předpoklad pro udělení dispense ve smyslu 1. odst. § 14 c) není splněn, poněvadž st-lem provozovaná živnost kotlářská a výroba žel. konstrukcí není příbuzná se živn. výrobou a opravováním kotlů, pro něž o dispens žádá, stížnost námitek nevznáší.
Nejsou-li v osobě žadatelově o dispens dány předpoklady § 14 c) odst. 1, pak může býti udělena: 1. dispens od listu tovaryšského, resp. vysvědčení učebního a vysvědčení o vykonané zkoušce tovaryšské § 14 c) odst. 2) a 2. dispens od předložení pracovního vysvědčení, je—li zaměstnání jako pomocník nebo tovární dělník v příslušné živn. skupině jiným způsobem nade vši pochybnost prokázáno.
O tyto případy dispense však tu nejde. St-l domáhá se dispense od průkazu způsobilosti, pokud jest průkaz ten pro živn. výrobu a opravování parních kotlů podati předložením vysvědčení v čl. I., bodě 9., min. nař. č. 196/1907 uvedených. Nař. rozhodnutí stojí na stanovisku, že uděliti takovou dispens nelze.
Dle 2. odst. § 23 a) živn. řádu dlužno, jak již shora uvedeno, při udělování dispense od průkazu způsobilosti pro konc. živnosti obdobně užíti předpisů platných pro živnosti řemeslné (§ 14 c). Z tohoto znění zákona, zejména z výrazu »obdobně« plyne, že v těch případech, kdy lze uděliti dispens od průkazu způsobilosti pro živnosti řemeslné, lze uděliti dispens také pro živnosti koncesované, průkazu způsobilosti podrobené. Pro názor, že dispens pokud jde o konc. živnosti lze uděliti ještě v jiných případech, než které jsou uvedeny v § 14 c) živn. řádu, neposkytuje znění zákona opory. Udělení dispense jest výjimkou z předpisů o pravidelném podání průkazu způsobilosti a nelze předpisy tyto analogicky rozšiřovati na případy, které nejsou v živn. řádě uvedeny. Z toho pak plyne, že zákonodárce, kdyby byl zamýšlel pro živnosti konc. stanoviti ještě další případy dispense, než jsou stanoveny v § 14 c) pro živnosti řemeslné, nebyl by mohl naříditi, že dlužno obdobně užíti předpisů platných pro živnosti řemeslné (§ 14 c), nýbrž byl by musil přípustnost dalších případů dispense zvláště vysloviti.
Názor stížnosti, že ustanovení 2. odst. § 23 a) jest rozuměti tak, že předpisů obsažených v § 14, pokud se týkají řízení předcházejícího udělení dispense, dlužno užíti také pro řízení o žádostech za udělení dispense od průkazu způsobilosti pro živnost konc., nemá ve znění zákona opory, nehledě ani k tomu, že by pro řízení za účelem dispense od průkazu teoretického vzdělání chyběl všeliký předpis o tom, zda a jaké řízení má býti před udělením dispense provedeno, když pro každý jednotlivý případ dispense jest v § 14 c) předepsáno zvláštní řízení.
Není-li však dle zákona možno uděliti dispens od průkazu teoretického vzdělání, pak odpadá potřeba zabývati se námitkami stížnosti, pokud brojí proti stanovisku žal. řadu, jenž v nař. rozhodnutí dospěl k závěru, že st-l neměl možnost osvojiti si nutné teoretické a konstruktivní znalosti, jež jsou nezbytným předpokladem pro nastoupení živnosti výroby a oprav parních kotlů.

Citace:

č. 5445. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 503-504.