Č. 5538.

Vyhoštění: O předpokladech vyhoštění cizince podle § 2 č. 5 zák. z 27. července 1871 č. 88 ř. z.
(Nález ze dne 30. března 1926 č. 6864.)
Věc: Hanuš G. v Berlíně proti zemské správě politické v Praze o vyhoštění.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nálezem policejního ředitelství v P. z 2. března 1925 byl st-l po rozumu § 2 odst. 5 zák. z 27. července 1871 č. 88 ř. z. jako nepohodlný cizinec z území čsl. republiky vyhoštěn na vždy. Nař. rozhodnutím zsp odvolání st-le z tohoto nálezu nevyhověla, ježto jsou tu předpoklady vyhoštění dle cit. zákona; neboť odvolatel, jak sám doznal při protokolárním výslechu předsevzatém s ním dne 1. března 1925 u polic. ředitelství v P., zabýval se záležitostmi komunistické strany v Čechách a konferoval v této příčině jmenovitě v L. a v P., čímž neoprávněným způsobem se vměšoval do vnitřního politického života tohoto státu a stal se tak jednáním tímto nepohodlným a obtížným cizincem, jehož pobyt v tuzemsku jeví se býti nepřípustným z ohledu na veřejný pořádek a bezpečnost. — —
Stížnost neshledal nss důvodnou: — — — —
Paragraf 2 odst. 5 zák. z 27. července 1871 č. 88 ř. z. stanoví, že osoby, jež nemají v tuzemsku práva domovského, jeví-li se jejich pobyt zde z ohledů veř. pořádku a bezpečnosti nepřípustným, mohou buď z celého území státního, buď z části jeho vyhoštěni býti. Úřad může tedy přikročiti k vyhoštění cizince, kdykoliv další pobyt jeho jeví se z ohledů veř. pořádku a bezpečnosti nežádoucím, čemuž jest tak zajisté i tehdy, když vzchází podezření, že by veř. pořádek neb bezpečnost mohly býti přítomností cizincovou nějak ohroženy. Zdali tomu tak jest čili nic, není otázkou právní, nýbrž skutkovou, kterou soud podle § 6 svého zákona nemůže řešiti po stránce věcné, omezen jsa toliko na zkoumání po stránce formální. Skutkové okolnosti, na základě kterých úřady seznaly splnění zákonných předpokladů pro vyhoštění st-le z území čsl. republiky, jsou v rozhodnutí II. stolice zřetelně uvedeny. Závěr žal. úřadu, že se st-l vměšoval do vnitřního politického života tohoto státu, má podklad vedle údajů st-le též i v písemných po- známkách, které u st-le byly nalezeny a zabaveny a které st-l, jak je zřejmo ze spisů, chtěl zničiti, jakožto pro něho závadné. — — — —
Posouzení, zdali tu jde o ohrožení veř. pořádku a bezpečnosti, závisí od hodnocení obsahu uvedených písemností ve spojení s údaji st-lovými, hodnocení to, jak již uvedeno, jest součástí skutkové podstaty nař. rozhodnutí a jest nss po rozumu § 6 zák. o ss vázán úsudkem spr. úřadu, který podléhá přezkoumání soudu pouze v rámci § 6 odst. 2 zák. o ss.
Hodnotily-li však právní úřady obsah uvedených písemností s údaji st-lovými jako neoprávněné a nepřípustné vměšováni se cizince do vnitřního politického života tohoto státu a pokládají proto st-le za nepohodlného a obtížného cizince, ohrožujícího veř. pořádek a bezpečnost, nelze právem tvrditi, že závěr správních úřadů jest založen na vadném neb neúplném řízení, ani že výrok úřadu není ve shodě se zákonem.
Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 5538. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 681-682.