Č. 5523.

Živnostenské právo. — Zemědělství: Provozování prací kovářských, podkovářských a kolářských pro vlastní potřebu velkostatku zaměstnanci, kteří jsou k vlastníku statku v poměru námezdním, není provozováním živnosti podle živn. řádu.
(Nález ze dne 25. března 1926 č. 6178.)
Prejudikatura: Boh. 3845 adm.
Věc: František C. ve F. (adv. Dr. Frt. Wien-Claudi z Prahy) proti ministerstvu obchodu stran provozování podkovářství, kovářství a kolářství ve vlastní režii velkostatku.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nekákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím potvrdil žal. úřad v pořadí instančním výměr osp-é ve F. z 24. dubna 1922, jímž bylo vysloveno, že provozování konc. živnosti podkovářské, řemeslné živnosti kovářské a kolářské ve vlastní režii velkostatku přípustno jest jen, vykonávají-li je osoby, které vyhovují předpisům II. hlavy živn. řádu, dále, že provozovny pro podkovářství a kovářství vozů, jakož i pro kolářství, užívá-li se motorické síly, musí podle III. hlavy živn. řádu býti schváleny živn. úřadem; se zřetelem k tomu, že při velkostatku st-lově provozují se jmenované živnosti ve vlastní režii, bylo st-li uloženo, aby k sjednání stavu zákonu vyhovujícího učinil do 14 dnů potřebná opatření.
Stížnost, která rozhodnutí ministerstva vytýká nezákonnost z důvodu, že provozování podkovářství, kovářství a kolářství ve vlastní režii velkostatku jeho zaměstnanci pracujícími za stálou mzdu denní není živností ve smyslu živn. řádu, a že tudíž na tyto činnosti ustanovení řádu živn. vztahovati nelze, uznal nss důvodnou.
Jak v nálezu Boh. 3845 adm. bylo dovoděno, jest provozováním zaměstnání po živnostensku, na něž se podle čl. IV. uv. patentu k živn. řádu předpisy tohoto zákona vztahují, rozuměti jen samostatné provozování určité činnosti výdělkové. Samostatně provozuje nějaké zaměstnání jen osoba, na jejíž účet a ovšem také risiko se výdělková činnost provozuje, nemůže však o samostatném provozování býti řeči u osoby, jež koná práci v námezdním poměru. Živn. řád rozlišuje také mezi samostatnými živnostníkv a pomocnými pracovníky, srov. §§ 72 a 73). Že osoby, jež na velkostatku st-lově práce kovářské, podkovářské a kolářské vykonávají, jsou k němu v poměru námezdním, žal. úřad nepopírá a jest pokládati podle spisů za nesporno, a nelze tedy tyto osoby pokládati z důvodu svrchu uvedeného za samostatné živnostníky. Proti nim ostatně nař. rozhodnutí vydáno nebylo.
Jest tedy uvážiti, zdali danou situaci nesluší právně posuzovati tak, že st-l provozuje ona zaměstnání po živnostensku ve smyslu živn. řádu. St-l jako majitel velkostatku provozuje výrobu zemědělskou, která podle čl. V. lit. a) uv. patentu k živn. řádu jest spolu s vedlejšími živnostmi této výroby z platnosti živn. řádu vyňata. Podle stavu spisů není mezi stranami sporu o tom, že práce, o nichž byla řeč, vykonávají se jen pro potřeby velkostatku, jen v rámci podniku zemědělského; jsou to tedy práce, které, byť nepřímo, přece jen výhradně slouží výrobě zemědělské tohoto velkostatku. Stanovisku stížnosti, že provádění těchto prací posuzovati jest jako provozování »vedlejší živnosti« zemědělské, jaké má na mysli uvedené ustanovení čl. V. uv. pat. k živn. řádu, přisvědčiti nelze. Neboť vedlejšími živnostmi zemědělskými ve smyslu tohoto ustanovení lze podle jeho patrného úmyslu rozuměti jen takové činnosti, jejichž účelem není docílení výrobků zemědělských, nýbrž především zhodnocení statků, jež závod zemědělský poskytuje, tedy zejména zpracování produktů zemědělských. Podle názoru soudu nelze však provádění prací kovářských atd. v rámci a výhradně pro účely podniku zemědělského považovati za nějaké zvláštní zaměstnání (čl. IV. uvedeného patentu) vedle zaměstnání (podniku) zemědělského.
Není pochyby o tom, že práce v podstatě stejné povahy, jako podkovář, kovář, kolář na velkostatku st-lově, vykonávají v menších podnicích zemědělských hospodáři sami nebo se svými čeledíny, a zajisté nemůže býti řeči o tom, že by takoví hospodáři provozovali také zaměstnání podkovářské atd. Jestliže pak velký rozsah zemědělského podniku připouští dělbu práce, mimo jiné také v tom směru, že vykonávání oněch prací přikázáno jest jen určitým, výhradně pro tyto práce přijatým a určeným zaměstnancům, nemění se tím hospodářská podstata prací těch, resp. jejich poměr k podniku zemědělskému, zůstávají organickou součástí zemědělské výroby takovéhoto velkého hospodářství a nutno je proto, jako veškeré jiné úkony v rámci zeměd. podniku prováděné a v podstatě jen k docílení výrobků zeměd. sloužící, pokládati za vyloučeny z předpisů řádu živn.
Nař. rozhodnutí potvrdivši výrok živn. úřadu I. stolice, jímž tento vyslovil, že provozování prací podkovař., kovářských a kolářských ve vlastní režii velkostatku st-lova, t. j. pro vlastní potřebu velkostatku zaměstnanci, kteří jsou k st-li v poměru námezdním, jest provozováním živností podle živn. řádu a jímž uložil st-li, aby zjednal stav, který by tomuto právnímu stanovisku úřadu vyhovoval, založeno jest na opačném právním názoru, který nss z důvodů vyložených nemohl uznati za shodný se zákonem.

Citace:

č. 5523. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 654-655.