Č. 5543.

Policejní řízení trestní. — Pozemková reforma Podkarpatská Rus): * O obnově trestního řízení pro přestupek soupisové povinnosti podle § 9 vl. nař. z 9. ledna 1920 č. 61 Sb. rozhodují též na území, kde platí uherský policejní řád trestní o přestupcích, pouze dvě instance.
(Nález ze dne 31. března 1926 č. 6778.)
Prejudikatura: Boh. 1689 adm.
Věc: Karel K. ve V. ,(adv. Dr. Al. Brunclík z Prahy) proti Civilní správě Podkarpatské Rusi o obnovu řízení.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Rozhodnutím županského úřadu ve V. z 31. července 1923 bylo zamítnuto odvolání st-lovo z rozsudku hlavnoslužnovského úřadu v D. ze 3. prosince 1921, kterým byl st-l uznán vinným přestupkem § 9 vl. nař. z 9. ledna 1920 č. 61 Sb. spáchaným tím, že nevyhověl soupisové povinnosti v §§ 1 a 5 cit. nař. předepsané a odsouzen k pokutě 15000 K, po případě do vězení na 10 dní. Žádost st-lova za obnovu trest, řízení v této věci bylo rozsudkem hlavnoslužnovského úřadu v D. ze 16. ledna 1924 zamítnuta. Odvolání z toho podanému nebylo rozhodnutím županského úřadu ve V. z 27, března 1924 vyhověno. Rozhodnutí toto bylo opatřeno poučením, že st-li přísluší právo odvolati se k Civ. správě Podk. Rusi během 15 dnů, počítajíc ode dne doručení, prostřednictvím služn. úřadu. Odvolání z toho podané bylo nař. rozhodnutím odmítnuto, protože jest ve smyslu § 9 posl. odst. vl. nař. č. 61/1920 nepřípustné.
O stížnosti nss uvážil:
Dle nař. č. 65000 : 1909, jímž byl vydán uh. polic. řád trestní, může odsouzený domáhati se obnovy řízení (§ 191) a žádost dlužno podati u onoho polic. trest. soudu, který ve věci jednal v prvé instanci. Proti rozhodnutím vydaným v řízení obnovovacím mají místo apelace a jiné právní prostředky ve smyslu všeobecných předpisů (§ 193). Předpisy těmi dlužno rozuměti předpisy obsažené v sedmé hlavě cit. nařízení (arg. znění § 193). Tam se stanoví pravidelný postup třemi instancemi, avšak není vyloučeno, aby tento postup byl omezen speciální právní normou pro určitý druh trestních činů. Normou takovou je vl. nař. č. 61/1920, dle něhož pol. úřad druhé stolice rozhoduje o stížností do uložení trestu pol. úřadem prvé stolice s konečnou platností (§ 9).
Politickým úřadem druhé stolice je v Podk. Rusi župní úřad.
Cit. nařízením č. 65000 : 1909 jest předepsáno, že při vyhlášení resp. při doručení rozsudku dlužno upozorniti oprávněné osoby na právo odvolací a na způsob výkonu jeho. Samo sebou se rozumí, že rozsudku připojené poučení o opravných prostředcích musí býti správné, neboť odporuje zásadám řízení správního, zejména polic. řízení trest., aby úřad stranu připojením nesprávného poučení uvedl v omyl a tím zhoršil její procesní postavení. K takové podstatné vadě má však úřad dohlédací přihlížeti z povinnosti úřední. Jak ze správních spisů patrno, obsahovalo rozhodnutí žup. úřadu z 27. března 1924 nesprávné poučení o opravných prostředcích udávajíc, že st-li přísluší právo odvolati se k Civ. správě Podk. Rusi, kdežto — jak svrchu uvedeno — rozhodnutí žup. úřadu mělo dle § 9 cit. vl. nař. č. 61/1920 platnost konečnou. Tímto nesprávným poučením byl st-l uveden v omyl, neboť podal ve smyslu daného poučení o opravných prostředcích rekurs. Byl tedy žal. úřad povinen k zmíněné vadě, která mohla stranu zkrátiti, ex offo přihlížeti, rozhodnutí žup. úřadu zrušiti a naříditi vydání rozhodnutí opatřeného správným poučením o opravných prostředcích. Poněvadž to žal. úřad opomenul, musel nss z povinnosti úřední nař. rozhodnutí zrušiti podle §u 6 odst. 2 zák. o ss, třebas stížnost dotyčnou vadu řízení nevytkla, nýbrž omezila se pouze na námitky meritorní, jež se mohou týkati jen rozhodnutí druhé stolice.

Citace:

č. 5543. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 688-689.