Č. 5379.

Učitelstvo. — školství. — Řízení před nss-em (Slovensko): I. * školská stolice církevní školy ludové není legitimována ke stížnosti na nss do rozhodnutí školského úřadu, kterým učiteli takové školy byly odňaty drahotní výpomoci podle nař. č. 225/1920, č. 380/1922 a následujících. — II. Kterými předpisy jsou upraveny drahotní výpomoci učitelstva církevních škol na Slov.? — III. Pro pouhý pokles žactva nelze učiteli konfesionelní školy vícetřídní odníti státní podporu.
(Nález ze dne 12. února 1926 č. 2667.)
Prejudikatura: Boh. 3274 adm.
Věc: Církev evangelická v N. proti referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě o státní opdporu na učitele.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná, pokud jde o zastavení drahotní výpomoci, jinak se nař. rozhodnutí zrušuje pro nezákonnost. Důvody: Žal. úřad odňal nař. rozhodnutím třetímu učiteli při círk. škole stěžující si nábož. obce veškeré požitky od státu jemu povolené. Za důvod uvedl, že trojtřídní škola uvedené náboženské obce má jen 102 žáky i jsou na řádné vyučování tohoto počtu žactva dostatečnými učitelské síly dvě, pročež uvedená učitelská stanice, zastávaná nejmladším učitelem Janem S., budiž zrušena.
Rozhoduje o stížnosti, řídil se nss těmito úvahami:
Pokud stížnost brojí proti nař. rozhodnutí z důvodu, že ve výroku zastavujícím požitky jmenovaného učitele od státu, zahrnuta jest učitelova drahotní výpomoc, povolená původně nař. ze 7. dubna 1920 č. 225 Sb., dospěl nss — zkoumaje z úřední moci aktivní legitimaci stěžující si strany — k názoru, že se jí této legitimace nedostává. Normujeť cit. vl. nařízení »o úpravě hmotných poměrů učitelstva škol obecných a občanských na Slov.«, pokud požívaly státní podpory podle §u 12 uh. článku zák. XXVII : 1907 v §u 1, že akt. učitelstvu jmenovaných škol, vydržovaných z prostředků nábož. společností nebo obcemi s podporou státní, povoluje se drah. výpomoc, kterou určuje § 2 tím způsobem, že tato výpomoc rovná se rozdílu mezi nynějšími požitky učitele a požitky, jež by tomu kterému učiteli příslušely, kdyby působil na školách státních. Působnost uvedené normy, omezená do dne 31. prosince 1920, byla vl. nařízním z 30. prosince 1920 č. 695, z 23. června 1921 č. 219 a z 19. prosince 1921 č. 455 Sb. sukcesivně prodlužována až do dne 31. prosince 1922. Vl. nař. z 22. prosince 1922 č. 380 Sb. prodloužilo působnost její dále až do dne 30. dubna 1923, zároveň však připojilo dodatky; zejména § 2 výslovně uvádí, že nárok na drah. výpomoci mají toliko aktivně sloužící učitelé určitých kategorií, při čemž nárok ten váže se ještě na další podmínky, zejména na působení aspoň uspokojivé; § 5. pak ustanovuje, že pro učitele s méně uspokojivou činností aneb závadného chování může býti poskytnuto méně. Další vl. nař. z 26. dubna 1923 č. 88 a z 29. listopadu 1923 č. 227 Sb. pak již jen prodloužila působnost vl. nař. 380/1922 až do dne 31. prosince 1923, resp. do dne 31. prosince 1924. Z konstatovaného "takto právního stavu se podává, že, pokud jde o svrchu zmíněnou »drahotní výpomoc«, jediným subjektem, jemuž ji zákon přiznává, jest příslušný učitel, podle jehož konkrétního požitkového postavení řídí se i výše drahotní výpomoci, na kterouž se mu přiznává nárok, při čemž i další jeho osobní poměry mohou míti vliv na přípustné zúžení aneb úplné odnětí nároku. V tomto směru tedy stěžující si církevní obec chce vyvozovati důsledky z nároku, který přísluší nikoli jí, nýbrž právnímu subjektu jinému, i slušelo po této stránce stížnost odmítnouti pro nepřípustnost.
Ostatek platového nadlepšení učitele může resultovati jen ze státní podpory poskytované st-lce podle §u 12 uh. čl. zák. XXVII : 1907, vydaného o právních poměrech nestátních škol lidových a o požitcích obecních i konfesijních učitelů škol lidových. Podle cit. §u totiž může býti jak obcím tak nábož. společnostem (srovnej §§ 14 a 15), jakožto vydržovatelům školy přiznána státní podpora k vyrovnání schodku, jenž resultuje z poskytování zákonem předepsaných služ. požitků osobám učitelským, jde tu zřejmě o nárok, jejž může uplatňovati vydržovatelka školy (srovnej nález Boh. 3274 adm.), pročež v tomto směru musil nss zabývati se meritem stížnosti. Tu pak slušelo stížnosti dáti za pravdu. neboť zastávaný jí právní názor, že odporuje zákonu, odňal-li úřad státní podporu učiteli na nčkolikatřídní konfesionemí škole, podpory té posud požívající, podle §u 15. lit. d) zák. čl. XXVII : 1907 pouze z důvodů poklesu žactva, vysloven byl nálezem právě již citovaným, při kterémžto právním názoru nss trvá i dále.
Ježto nař. rozhodnutí, jak vidno z jeho obsahu, vychází z názoru tomu se příčícího, slušelo je proto v tomto bodu ke stížnosti zrušiti podle § 7. zák. o ss.

Citace:

č. 5379. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 383-385.