Č. 5260.

Daň z přírůstku hodnoty: Ani podle dávkového řádu č. 143/1922 není úroda od půdy neoddělená »příslušenstvím« (ve smyslu §5, posl. odst. dávk. řádu).
(Nález ze dne 2. ledna 1926 č. 25380/25.)
Prejudikatura: Boh. 629 adm.
Věc: Josef a Štěpánka J. v Z. (adv. Dr. Jos. Sixta z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Platebním rozkazem zem. insp. z 9. dubna 1924 byla vyměřena dávka z přírůstku hodnoty z převodu usedlosti čp. ... v Z. st-li kupní smlouvou z 19. června 1923 zcizené, částkou 3486 K 50 h a byla při tom cena za úrodu ve smlouvě zvlášť 50000 K uvedená ke zcizovací ceně nemovitostí 120000 K připočtena. Odvoláním byl přípočet tento vzat v odpor z důvodu, že úroda na poli jest ve smyslu §§ 294 a 295 o. z. o. příslušenstvím nemovitosti a nemá býti k ceně její při vyměřování dávky z přírůstku hodnoty přihlíženo.
Nař. rozhodnutím bylo odvolání zamítnuto s poukazem na § 295 o. z. o., dle něhož úroda na stojatě jest součástí nemovitosti a není tedy takovým příslušenstvím, k jehož ceně by nebylo podle § 5 dáv. řádu při vyměřování dávky z přírůstku hodnoty přihlížeti.
O stížnosti do rozhodnutí toho uvážil nss toto:
Stížnost namítá, že do ceny zcizovací neprávem byla připočtena též cena současně prodávané, dosud od půdy neoddělené úrody, která prý tvoří příslušenství nemovitosti a proto se k ní při vyměřování dávky z přírůstku hodnoty nemá přihlížeti.
Jest ovšem pravda, že § 5 dávk. řádu stanoví, že při vypočtení přírůstku hodnoty rozhodnou jest hodnota nemovitosti samé, a že k ceně (hodnotě) příslušenství se při vyměřování dávky z přírůstku hodnoty nehledí. Avšak § 295 o. z. o. praví, že plodiny, které země na povrchu rodí, zůstávají tak dlouho majetkem nemovitým, pokud od půdy odděleny nebyly. Tím jest jasně vysloveno, že úroda dosud od půdy neoddělená jest součástkou nemovitosti a sdílí právní osud půdy, jejíž přirozeným přírůstkem jest. Není tudíž úroda od půdy neoddělená jako přirozený přírůstek nemovitosti a součást její příslušenstvím ve smyslu posl. odst. § 5 dávk. řádu. Tento předpis vztahuje se toliko na příslušenství v užším smyslu slova (§§ 296 a 297 o. z. o.), nikoliv na příslušenství v širším smyslu slova, které jest jako přírůstek ve skutečnosti součástí nemovitosti. (Srovnej nál. nss-u Boh. 629 adm.)
Z toho, že citace § 296 o. z. o. v pravidlech o dávce z přírůstku hodnoty č. 143/22 chybí, nelze souditi, že zákonodárce zamýšlel změniti dřívější dávkový řád v ten smysl, že by byla hodnota plodin od půdy neoddělených při výpočtu z přírůstku hodnoty nemovitosti vyloučena z hodnoty dávce podrobené. Kdyby býval zákon takovou změnu zamýšlel, byl by to musil vyjádřiti výslovně a jasně. Že proti dřívějšímu dávk. řádu v řádu novém č. 143/22 § 296 o. z. o. není uveden, vysvětluje dostatečně ta okolnost, že nejnovější dávk. řád platí pro celou oblast republiky, tudíž i pro země dříve k Uhrám patřivší, v nichž obecný zákon občanský ve svém celku neplatil a dosud neplatí. — — —

Citace:

č. 5260. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 161-162.