Č. 5645.Samosprávaobecní. — Spořitelny. — Administrativní řízení: I. * Jenom ten může naříkati usnesení obecního zastupitelstva pro formální vady, kdo ve věci, o niž podle obsahu usnesení jde, má postavení strany. — II. * Samosprávné úřady nejsou příslušný přezkoumávati instančně volby spořitelního výboru, provedené obecním zastupitelstvem (§ 6. zák. o spořitelnách č. 302/1920), ani po stránce formální.(Nález ze dne 5. května 1926 č. 9421).Věc: Václav H. a spol. v K. (adv. Dr. Jos. Cvach z Kutné Hory) proti zemskému správnímu výboru o usnesení obecního zastupitelstva.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Dne 14. července 1924 konala se schůze m. zast. k-ského, na níž mimo jiné jednáno a učiněno usnesení o otázce změny hranic obcí K. a S., dále o prohlášení některých pozemků za parcely stav. a o změně regulační čáry při budově měst. spořitelny. Dne 18. července 1924 konala se pak mimořádná schůze měst. zast. za účelem provedení volby výboru měst. spořitelny. Proti usnesením učiněným ve schůzi 14. července 1924 podal Václav H. s 3 společníky odvolání ddto 25. července 1924, v němž namítáno, že schůze zúčastnilo se na místo některých členů zast. několik náhradníků, ač pro povolání jich do schůze nebylo zákonných předpokladů. Ohledně schůze z 18. července 1924 podána Václavem H. s několika společníky dvě odvolání; v jednom ddto 21. července 1924 vytýkáno, že volba provedena na základě seznamu volitelných osob, který nebyl dosud pravoplatným, v druhém ddto 29. července 1924 namítáno opětně, že schůze neprávem siúčastnilo se několik náhradníků, dále pak, že žádný z povolaných náhradníků nebyl vzat do slibu věrnosti dle § 59 ob. řádu vol.Osk rozhodnutím ze 4. září 1924 rekursům vyhověla a usnesení učiněná v uvedených dvou schůzích zrušila. K rekursu obce K. zrušil zsv usnesení osk a svrchu uvedená odvolání V. H. a spol. zamítl jako bezdůvodná resp. nepřípustná, uznav, že vytýkaných vad formálních tu není resp. že alespoň nepůsobí neplatnost nař. usnesení, a proti obsahu usnesení z 18. července 1924 že stížnost pořadem instancí samosprávných je nepřípustná, ježto jde o volbu ob. komise, o jejíž platnosti podle § 67 ob. ř. vol. přísluší rozhodovati výlučně úřadům politickým.O stížnosti uvážil nss toto:St-lé nebrojili ani v adm. řízení ani nebrojí ve stížnosti k tomuto soudu podané, proti obsahu usnesení učiněných ve schůzi dne 14. července, nýbrž vytýkali jedině, že nebylo dbáno předpisů o svolávání schůzí ob. zast. a jednání v nich, ježto nebyli všichni členové zastupitelstva řádně pozváni, byli však povoláni náhradníci, ač pro jich povolání nebylo zákonných předpokladů, a ježto usnášení účastnili se náhradníci, kteří nesložili slibu věrnosti podle § 59 ob. ř. vol.; nař. rozhodnutí však přes uvedené formální vady zachovalo řečená usnesení v platnosti. Mají tedy st-lé zřejmě za to, že jim přísluší právní nárok toho obsahu, aby při usneseních v uvedené schůzi učiněných zachovány byly formální předpisy pro usnášení ob. zastupitelstva dané, a dovolávají se ochrany nss-u pro toto své domnělé právo.Než absolutní právo st-lů na to, aby při jakémkoli usnášení ob. zast., nechť týká se čehokoliv, šetřeno bylo formálních předpisů daných pro usnášení tohoto sboru, nelze dovoditi ani z ob. zřízení, ani z jiné normy právní. Jen ten jest oprávněn vytýkati správnímu aktu formální vady, kdo jest vůči němu procesní stranou. Postavení toto přísluší však — pokud tu není výslovného předpisu odchylného — pouze tomu, koho akt onen je schopen dotknouti se v jeho individuelní právní nebo aspoň zájmové sféře. Má tedy jednotlivec postavení procesní strany jen vůči těm správním aktům, které svým obsahem působí aspoň na jeho individuelní zájmy. Může tedy jednotlivec vytýkati formální vady také jen takovému správnímu aktu, který svým obsahem dotýká se jeho práv neb individuelních zájmů, a před nss-em jen takovému aktu, který svým obsahem zasahuje do jeho subj. práv.St-lé v adm. řízení nenaznačili nijak, že by obsahem usnesení učiněných ve schůzi dne 14. července 1924, byli nějak dotčeni ve svých právech, nebrali jich v odpor pro jejich obsah, nýbrž výlučně jen pro jejich vady formální. Teprve ve stížnosti k nss-u snaží se dokázati svůj právní zájem na některých usneseních v oné schůzi učiněných poukazem na svoje hmotné zájmy jako poplatníci a voliči, resp. st-l H. také jako člen ředitelstva a výboru Měst. spořitelny k-ské. Než i kdyby se za to mělo, že st-lé tyto nyní tvrzené hmotné zájmy uplatňovali již také v řízení správním, nebylo by možno stížnost jejich uznati důvodnou. Usnesení, jímž ob. zast. zamítlo navrhovanou změnu hranic mezi obcemi K. a S., dotýká se snad zájmů poplatníků, nikoli však jejich práv, o jichž porušení mohlo by jen tehdy se mluviti, kdyby poplatníkům z usnesení onoho hrozilo proti dosavadnímu stavu větší zatížení. Pokud pak se týče usnesení o prohlášení některých pozemků za parcely stav. a o změně regulační čáry při novostavbě měst. spořitelny, nemají st-lé ani jako poplatníci ani jako voliči a st-l H. ani jako člen ředitelstva a výboru spořitelny v řízení stav., jehož součástí usnesení ono jest, podle předpisů stav. řádu postavení strany procesní, a nejsou tedy legitimováni formální vadnost usnesení těch vytýkati.V druhém sporném bodě, totiž pokud se týká usnesení z 18. července 1924, nemohl sice nss z důvodů, které uvedl již ve svém nálezu Boh. 489 adm. a které platí plnou měrou i pro měst. spořitelnu k-skou, přisvědčiti názoru žal. úřadu, že jde o volbu ob. komise, o jejíž platnosti přísluší rozhodovati výlučně úřadům politickým podle § 67 ob. ř. vol. Přes to neshledal však stížnost ani v tomto bodu důvodnou.Volby výborů ku správě spořitelen upraveny jsou zákonem ze 14. dubna 1920 č. 302 Sb. resp. předpisy, jež provádějíc tento zákon podle zmocnění § 34 vydá min. vnitra. Volbu spořitelního výboru vykonává sice — pokud jde o spořitelnu založenou obcí — ob. zastupitelstvo, nikoli však jako část působnosti příslušející mu dle ob. zřízení, nýbrž konajíc zvláštní funkci uloženou mu jako orgánu zakladatele spořitelny §em 6 spoř. zákona. Volba spoř. výboru není tedy záležitostí obecní ve smyslu ob. zřízení. Prováděti zákon spořitelní uloženo jest dle § 34 min. vnitra, jenž dle § 32 jest také výlučně povolán, aby buď sám nebo prostřednictvím podřízených úřadů správy vnitřní vykonával veškerá práva a povinnosti spoř. zákonem stát. správě přikázané a tedy i dozorčí právo stát. správě vůči spořitelnám příslušející. Dozor státní správy vztahuje se však dle § 18 cit. zák. všeobecně na přesné plnění spoř. zákona, a tedy i na přesné zachování předpisů daných v § 6 o volbách spoř. výboru, proti nimž zákon nějakého opravného prostředku — jako je tomu při jiných volbách — nedává. Uvedenými předpisy stanovena jest výlučná kompetence min. vnitra jako orgánu dozorčího, bdíti nad řádným prováděním voleb spoř. výboru, je tedy v tom ohledu vyloučena jakákoli konkurující instanční kontrola orgánů samosprávních.Za tohoto stavu nejsou st-lé oprávněni proti usnesení ob. zastupitelstva, kterým se volí výbor spořitelny, brojiti ani s hlediska věcného ani po stránce formální.