Č. 5433.

Pozemková reforma: I. Stpú může si vymoci poznámku záboru v pozemkové knize a oznamovati vlastníku namýšlené převzetí zabraných nemovitostí také po částech. — II. Stejně může stpú jedním aktem žádati za poznámku záboru určitých nemovitostí a zároveň oznámiti vlastníku zamýšlené převzetí jich.
(Nález ze dne 27. února 1926 č. 4136.)
Věc: Aurel a Irma B. v D. proti státnímu pozemkovému úřadu v Praze o zábor a zamýšlené převzetí.
Výrok: Stížnost se z části odmítá jako nepřípustná, z části zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Podáním z 30. prosince 1924 k okr. soudu v D. žádal stpú, aby bylo u nemovitostí, zapsaných v pozemnoknižních protokolech č. ... obce K., č. ... obce E. a č. ... obce D. poznamenáno, že jsou státem zabrány, a oznámil zároveň st-lům jako spoluvlastníkům těchto nemovitostí, že se rozhodl nemovitosti ty převzíti.
O sížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
Stížnost namítá, že žal. úřad smí si vymoci poznámku záboru jen na celý soubor jako celek, nemůže však za poznámku záboru žádati a zamýšlené převzetí oznamovati odděleně po částech.
Poznámka záboru v knize pozemkové jest pouhým evidenčním opatřením za tím účelem, aby i zevně dokumentován byl stav nastalý již po zákonu samém a platný i bez této poznámky. Není pak zákonného předpisu, jenž by nařizoval, že stpú nesmí toto evidenční opaření učiniti jen ohledně některých částí zabrané půdy, resp. že by muselo býti učiněno ohledně celého souboru uno actu.
Námitka není však důvodná ani, pokud jde o oznámení zamýšleného převzetí dle §§ 2 a 3 náhr. zák. Oznámením tím sděluje stpú vlastníku zabraného majetku, že a u kterých právě nemovitostí žádá splnění jeho povinnosti, odpovídající právu státu na převzetí zabrané půdy (§ 5 záb. zák.). Předpis ten i další předpisy náhr. zák. (§§ 3, 7, 8, 27) zřejmě svědčí tomu, že stpú může žádati od vlastníka splnění povinosti té i po částech.
Stížnost namítá také, že stpú nesmí jedním aktem žádati za poznámku záboru určitých nemovitostí a zároveň vlastníku oznamovati jich zamýšlené převzetí. Pro tento svůj právní názor stížnost zákonných předpisů neuvádí a ani by jich uvésti nemohla, když pro oznámení dle §§ 2 a 3 náhr. zák. není jiného předpokladu, než že jde o majetek zabraný, zábor pak — jak uvedeno — nezakládá se teprve poznámkou záboru, nýbrž nastává již po zákonu samém. Tomuto právnímu názoru nss-u svědčí i předpis § 23 náhr. zák., který připouští výpověď z hospodaření na majetku zabraném již tehdy, když současně s ní podán byl návrh na poznámku záboru nebo oznámení dle § 2 náhr. zák. Má-li strana za to, že žal. úřad podrobil disposici své i pozemky nezabrané, nic jí nepřekáží, aby se proti tomu bránila stížností k nss-u. — — —

Citace:

č. 5433. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 486-487.