Č. 5421.

Obecní úředníci (Praha): Technický úředník obce předměstské, který ač nemá úplného vysokoškolského vzdělání zastával u obce předměstské funkci, pro kterou i u oné obce vysokoškolské vzdělání bylo předepsáno, nemá ve službách sloučené obce pražské nároku na zařazení do skupiny A pražské služ. pragmatiky.
(Nález ze dne 25. února 1926 č. 3485.) Prejudikatura: Boh. 4156 adm.
Věc: Ing. Bedřich Ř. v Praze (adv. Dr. Vl. Říha z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze o služ. postavení.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l, který absolvoval vysokou školu technickou, odbor pro stavební inženýrství, a složil první státní zkoušku, přijat byl v roce 1888 jako výpomocný technický úředník do služeb obce Žižkovské, roku 1892 jmenován měst. def. inženýrským asistentem, roku 1910 měst. stav. radou a posléze dekretetem z 2. května 1918 v této hodnosti přednostou vodárenského oddělení v VI. hodn. třídě. Dekretem, z 21. prosince 1918 přiznán mu 4. stupeň VI. hodn. třídy a posléze dekretem ze 23. července 1920 s platností od 1. září 1919 starobní přídavek, čímž služné jeho stouplo na 14208 Kč. Po převzetí st-le do služeb sjednocené obce Pražské propočetla mu užší správní komise dekretem z 19. prosince 1922 služ. dobu vzhledem k tomu, že nastoupil u býv. obce Žižkovské s kvalifikací B ob. úředníků, v této kategorii B, přiznala mu požitky VI/4 a od 1. března 1922 starobní přídavek 2100 Kč, tudíž úhrnem služné 14208 Kč. Rekurs st-lův, v němž se domáhal, aby byl zařazen do kategorie A úředníků pražských, byl nař. rozhodnutím zamítnut. Rozhodnutí, akceptujíc důvody II. stolice, dovozuje, že otázku, do které kategorie má st-l za účelem zjištění míry práv a nároků jemu dle § 3 zákona č. 114/1920 zachovatelných býti zařaděn, dlužno posuzovati podle norem platných pro úředníky pražské. Pražská služ. pragmatika jako kriterium pro zařazení do kategorie čili skupiny stanoví dva momenty: obor služby a vzdělání (§§ 34 a 45). Pro službu technickou v kategorii A předepsáno jest úplné vzdělání vysokoškolské. St-l má pouze absolutorium techniky s jednou státní zkouškou, nevykazuje tudíž teoretického vzdělání předepsaného pro kategorii A, nýbrž pouze vzdělání pro kategorii B, do níž také byl zařazen. Poněvadž dosavadní požitky jeho přejímacím dekretem nebyly zmenšeny, jest odvolání jeho bezdůvodné.
Stížnost napadá zařazení st-le do skupiny B pražské služ. pragmatiky. Uvádí, že zákon č. 114/1920, mluvě o stejné nebo rovnocenné kategorii, nerozumí tím kategorii ve smyslu praž. služ. pragm., nýbrž skupinu úředníků dle oboru jejich úřed. ustanovení, při čemž pro přeřazení jest rozhodným, jaké předběžné vzdělání pro místo úředníkem dosud zastávané všeobecně jest předepsáno. St-l jako vedoucí technický úředník byl zařazen u obce Žižkovské do kategorie nejvyšší, a má tudíž nárok, aby byl ekviparován pražskému úředníku rovněž nejvyšší kategorie, t. j. kategorie A.
Nss nemohl názoru stížnosti přisvědčiti:
§ 3 zák. č. 114/1920 ustanovuje, že obec hl. m. Prahy přejímá do svých služeb všechny pravoplatně jmenované úředníky obcí připojovaných se všemi jejich nabytými právy a nároky, pokud nepřevyšují míry práva a nároků úředníků stejné nebo rovnocenné kategorie, kteří v den sloučení ve službách hlavního města Prahy budou ustanoveni. Odpověď na otázku, v jakém smyslu zákon béře slova »stejné kategorie«, dlužno vzhledem k tomu, že se jedná o přirovnání úředníka obce připojené k úředníkům obce Pražské, čerpati přirozeně jen z předpisů upravujících služ. poměry úředníků hl. m. Prahy, tedy z předpisů služ. pragmatiky pražské. § 43 této pragmatiky stanoví, že úředníci trvale ustanovení dělí se dle teoretické kvalifikace a ustanovení služebního na jednotlivé kategorie, z nichž každá na základě systemisovaného stavu tvoří vlastni status. Do státu náležejí všichni ti, kdož příslušnými orgánem na určitá místa v tom kterém státu zřízená byli jmenováni. V tomto smyslu pojímá a uvádí jednotlivé »kategorie« úřednictva poznámka k § 1 služ. pragm. Uvedený předpis rozděluje tudíž všechna systemisovaná místa úředn. v určité kategorie dle dvou hledisek: jednak podle druhu a povahy služebních úkonů s tím kterým místem spojených, jednak podle předběžného, vzdělání, které pro dotyčné místo je předepsáno. Druh a povaha úkonů na jedné straně, předepsané předběžné vzdělání na druhé straně jsou podstatnými a charakteristickými znaky pojmu kategorie v tomto smyslu.
Má-li se vyšetřiti míra zachovatelných práv a nároků přejímaného úředníka ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 114/1920, bude tedy nutno nejprve zjistiti, jaké služební postavení přejímaný úředník měl u své dosavadní obce, na to kvalifikovati toto postavení resp. služební místo podle znaků charakteristicích kategorii úřednictva pražského ve smyslu § 43 služ. pragmatiky, — tedy jednak podle druhu a povahy služ. úkonů s místem oním spojených, jednak podle předběžného vzdělání, které pro ustanovení na ono místo u předměstské obce bylo všeobecně předepsáno nebo zvláště obcí požadováno, — na tomto podkladě pak zjistiti, které kategorii úřednictva pražského ve smyslu § 43 služ. pragm. se rovná resp. s kterou je stejnorodé, a podle míry pro tuto kategorii platné pak změřiti dosavadní práva a nároky přejímaného úředníka.
St-l jako technický úředník ustanoven byl u obce Žižkovské na místě systemisovaném ve skupině I., pro něž předepsáno bylo absolvování vysoké školy technické se všemi příslušnými státními zkouškami. Této skupině odpovídá skupina A pražské služ. pragmatiky, na niž st-l dle toho, co až dosud řečeno, měl by arciť nárok.
Než — jak nss vyslovil již ve svém nálezu Boh. 4156 adm., — dlužno i při určování míry práv a nároků převzatého úředníka ve smyslu § 3 odst. 1 zákona 114/1920 říditi se zásadou vyslovenou v odst. 3. cit. §u, dle níž neuznávají se úpravy rázu mimořádného, neodpovídající způsobilosti zaměstnancově, a to tak, že místo převzatým úředníkem u jeho mateřské obce zastávané může pro srovnávání jeho s obdobným místem u obce Pražské jen potud býti rozhodno, pokud dotyčný úředník místa toho nenabyl cestou mimořádnou, nemaje kvalifikace odpovídající požadavkům pro místo ono kladeným.
Je nesporno, že st-l neměl plné formální kvalifikace, která byla předepsána pro místo jím, u obce Žižkovské zastávané;v rekursu na zsv sám uvádí, že mu místo to bylo uděleno jen s kvalifikační dispensí. Tím však připouští, že nebyl jmenován na místo systemisované ve skupině I. způsobem normálním a že tímto jmenováním dostálo se mu úpravy rázu mimořádného, neodpovídající jeho formální způsobilosti. Neuznalo-li nař. rozhodnutí tuto mimořádnou úpravu a nepřiznalo mu — aplikujíc naň předpis § 3 odst. 1 cit. zákona — postavení technického úředníka skupiny A, jednalo úplně v duchu cit. zákona a jeví se proto stížnost po této stránce bezdůvodnou. — — —

Citace:

č. 5421. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 456-458.