Č. 5267.

Stavební právo (Slezsko): * Úchylky od schváleného plánu stavebního, které mají povahu staveb uvedených v § 16 stav. řádu pro Slezsko z r. 1883, lze schváliti toliko za šetření předpisů procesuálních v §§ 23 a násl. téhož stav. řádu, zejména pokud jsou dány na ochranu práv a zájmů sousedů.
(Nález ze dne 5. ledna 1926 č. 25554/25.) Věc: Klotylda B. v Opavě proti purkmistrovskému úřadu města Opavy a proti zemské správní komisi v Opavě o stavební změny.
Výrok: Nař. rozhodnutí ze dne 6. prosince 1924 se zrušuje pro nezákonnost, v ostatním se stížnost odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Jan V. oznámil purkmistrovskému úřadu v Opavě, že hodlá ve svém domě č. p. .. provésti stav. změny dle předložených plánů, a žádal za udělení stav. povolení. Při komisi dne 2. srpna 1923 odbývané bylo konstatováno, že navrženými úpravami má býti zlepšen stav. stav budovy a docíleno lepšího půdorysného řešení. Za tím účelem měly stropy přízemí a prvého poschodí býti výše položeny, zdi uvnitř domu přestavěny, okna a dveře zazděny nebo nově otevřeny. Tím způsobem mělo získáno býti v přízemí několik obchodních a kancelářských místností a v prvém poschodí dva byty, mající dohromady 6 pokojů a 2 kuchyně s vedlejšími místnostmi. Kromě toho měly býti postaveny nové dřevěné schody a stará sedlová střecha vyměněna za novou střechu lepenkovou, při čemž v části původního prostoru bylo zamýšleno zříditi skladiště. Majitelé sousedního domu Oskar a Klotylda B-ovi prohlásili, že proti zamýšleným změnám stavebním nečiní žádných námitek v předpokladu, že stavebník po provedení stavby dá okapní žlab na společné zdi uvésti zase do dřívějšího stavu a že nahradí veškeré škody, jež jim budou způsobeny prováděním stavby. Stavebník Jan V. prohlásil, že jest s těmito podmínkami srozuměn.
Na základě tohoto řízení udělil purkmistrovský úřad výměrem z 8. srpna 1923 žadateli povolení k zamýšleným stav. úpravám, při čemž podotkl, že žadatel je povinen svrchu zmíněný okapní žlab uvésti do předešlého stavu a nahraditi případnou škodu na domě sousedním.
Podáním ze 16. února 1924 oznámili stavebníci Jan a Marie V. purkmistrovskému úřadu, že při provádění stav. úprav se ukázalo, že zdivo domu je tak provlhlé a vadné, že zamýšlenou přestavbu provésti nelze, a že proto musilo býti přikročeno k úplnému znovuzřízení zdiva a stropů v přední části domu, takže přestavbu pokládati jest vlastně za novostavbu, a žádali za udělení užívacího povolení. Purkmistrovský úřad, zjistiv při komisionelním. řízení, odbývaném bez přibrání sousedů, že přestavba provedena jest dle předpisů stav. řádu a stav. povolení z 8. srpna 1923, udělil výměrem z 5. dubna 1924 žadatelům povolení k užívání stavby, prohlásiv ve smyslu § 16 slez. stav. řádu, že jde o přestavbu.
V květnu 1924 obrátili se manželé B-ovi jednak ústně, jednak písemně na purkmistrovský úřad se stížností, že ve V-ově domě zřízena byla při hraniční zdi k jejich domu koupelna a záchod se splachovacím zařízením, a že používání těchto zařízení působí takový lomoz, že jest tím nájemník v jejich domě obtěžován. Purkmistrovský úřad výměrem z 26. května 1924 st-le vyrozuměl, že o jeho stížnosti provede měst. stav. úřad šetření, při němž bylo zjištěno, že koupelna i klosetové zařízení bylo provedeno dle projektu, proti němuž st-lé při místním šetření konaném dne 2. srpna 1923 žádných námitek nevznesli. Dále podotkl úřad, že hraniční zeď, pokud mohlo býti zjištěno, nebyla ani seslabena, že však bezpečné zjištění tlouštky zdi mohlo by býti provedeno jen prokopáním jejím, k čemuž stavebník dal svůj souhlas s podmínkou, že st-lé zapraví výlohy s tím spojené.
Ještě před doručením tohoto výměru učinili manželé B-ovi úřadu další podání, v němž namítali, že plány nebyly při komisi řádně přezkoumány a nebyly také při provádění stavby dodržovány. Zejména prý vyzděna byla hraniční zeď do výše 3,80 m až 4 m místo 2,60 m, jak při komisi bylo prohlášeno. Dále vytýkali, že stav. úřad neupozornil strany na to, že záchodové zařízení bude sousedy obtěžovati, nevyšetřil tloušťku hraniční zdi, a že bez nového konsensního řízení provedeny byly změny na původním projektu, takže situace je zcela jiná, než ke které st-lé při komisi dali svůj souhlas. Kdyby hraniční zeď byla tak silná, jak předpisuje § 46 slez. stav. řádu, jistě nebyli by st-lé obtěžováni. St-lé nemohli při komisi proti záchodovému zařízení činiti námitky, neboť neměli ani tušení, jak bude upraveno, a kde bude umístěno splachovací zařízení. Ukázalo-li se dodatečně, že stavba je obtěžuje, je stavebník povinen na své útraty dotyčné závady odstraniti. Podání toto vyřídil purkmistr, úřad tím způsobem, že poukázal výměrem z 30. května 1924 na své vyřízení z 26. května 1924 a sdělil st-lům, že není již kompetentní k rozhodnutí této záležitosti a následkem toho je poukazuje na pořad práva.
St-lka Klotylda B. podala proti výměrům z 26. května 1924 a 30. května 1924 odvolání, jež městské zastupitelstvo usnesením z 10. října 1924 odmítlo jako opožděné, pokud směřovalo proti výměru purkm. úřadu z 26. května 1924, a zamítlo jako bezdůvodné, pokud týkalo se výměru téhož úřadu z 30. května 1924. — — — —
Proti tomuto rozhodnutí, jakož i proti stav. povolení z 8. srpna 1923 podala st-lka stížnost k zsk, jež nař. usnesením ze 6. prosince 1924 vy- hověla rekursu potud, že zrušila v odpor vzaté rozhodnutí, pokud jím zamítnut byl rekurs st-lky pro zmeškání rekursní lhůty, zamítla však rekurs st-lčin z důvodů jiných. — — — —
Proti tomuto rozhodnutí a proti výměru purkm. úřadu z 8. srpna 1923 podává st-lka stížnost, o níž nss uvážil takto:
Stížnost napadá především rozhodnutí purkm. úřadu v Opavě z 8. srpna 1923, jímž udělen byl manželům Janu a Marii V-ovým stav. konsens k provedení zamýšlených stav. úprav, a žádajíc za jeho zrušení, vytýká, že st-lka nebyla při komisi řádně informována, že plány byly vadné, spisy komisi předložené neúplné atd. Nss musil stížnost do tohoto rozhodnutí podanou odmítnouti jako nepřípustnou dle § 5 zák. o ss. —
Dále brojí stížnost proti rozhodnutí zsk, kterým bylo vysloveno, 1. že schválení úchylek od původního stav. plánu, jež během stavby byly provedeny, náleží výhradně do řízení kolaudačního, v němž sousedé nemají již postavení strany, jaké jim přísluší v řízení konsensním, a že nemohou tedy námitkami proti provedeným úchylkám od stav. plánu se brániti a 2. že spor o námitkách, jež st-lka proti úchylkám od stav. plánu ve svých podáních přednesla, náleží na pořad práva.
Stížnost k tomuto soudu podaná proti tomu vytýká, že v daném případě provedeny byly takové úchylky od stav. plánu původně schváleného, že nemohou v kolaudačním řízení bez účasti stran býti schváleny, nýbrž že musí podrobeny býti novému stav. řízení dle části III. slez. stav. řádu.
Žal. úřad opírá opačný svůj náhled o předpis §u 99 stav. řádu, který v odstavci 2. ustanovuje, že je stavebník, stala-li se průběhem stavby nějaká odchylka od původního plánu, povinen předložiti s oznámením o ukončení stavby plán shodující se úplně s provedením stavby, a dovozuje, že na základě kolaudačního řízení, k němuž dle odst. 1. cit. ustanovení přizvati jest pouze znalce a nikoliv sousedy, mohou býti bez účasti sousedů schváleny jakékoliv úchylky od původně schváleného plánu.
Tento výklad zákona neuznal však nss správným. V řízení dle § 99 slez. stav. řádu má úřad přesvědčiti se především o tom, že bylo »přísně postupováno dle stav. plánu a stav. podmínek« a má pak dle tohoto místního ohledání vydati povolení k obývání a užívání. Povolení to tedy předpokládá, že provedení stavby souhlasí se schváleným plánem stavebním. Zákon ovšem počítá i s možností úchylek a stanoví, že v tom případě předložiti jest plán shodný se skutečným provedením stavby. Z toho však nelze dovozovati, že svémocné úchylky od stav. plánu vůbec unikají řízení, které je upraveno třetí hlavou stav. řádu.
Podle ustanovení této hlavy nevyžadují sice některé stav. úpravy povolení stavebního (§§ 17 a 18 slez. stav. řádu), a není zajisté překážky, aby úchylky od schváleného plánu, které nepřesahují rámec těchto ustanovení, byly vyřízeny v řízení kolaudačním, avšak, jde-li o změny schváleného projektu, které mají povahu stav. úprav uvedených v § 16 cit. zákona, je třeba změny takové podrobiti řízení, které podává veškeré ony záruky náležité ochrany zájmů veřejných a práv i zájmů sousedů, které poskytuje pravidelné řízení konsensní v §u 23 a násl. slez. stav. řádu. Neníť důvodu, aby nakládáno bylo jinak se změnami provedenými během stavby a jinak se změnami, které nastaly po kolaudaci budovy, neboť úpravy stavební, jež zákon váže na stav. povolení, nemohou pozbýti této své právní povahy a uniknouti řízení v 3. hlavě stav. řádu předepsanému tím, že byly bez povolení stavebního během stavby skutečně provedeny. Provede-li tedy stavebník úchylky od schváleného stav. plánu, jest povinností úřadu, vyšetřiti, zdali úchylky ony mají povahu stavebního podnikání, k němuž stav. povolení dle § 16 slez. stav. řádu jest zapotřebí, či jde-li jen o změny a úchylky, k nimž dle §§ 17 a 35 stav. řádu povolení stavebního zapotřebí není a jež lze dle zákona provésti na pouhou opověď u stav. úřadu. Jen v tomto posledním případě není zapotřebí prováděti řízení v hlavě třetí stav. řádu předepsané, kdežto v případě prvém sluší postupovati podle zásad o řízení konsensním a po případě podle § 112 stav. řádu.
V daném případě bylo zjištění povahy úchylek svémocně provedených tím spíše zapotřebí, ježto st-lka uplatňovala proti provedeným změnám námitky, které dle svého obsahu bez bližšího zkoumání nemohou býti kvalifikovány jako námitky soukromoprávní, jež by slušelo odkázati na pořad práva. Žal. úřad však stavebně-právní povahu provedených úchylek vůbec nezkoumal, vycházeje z mylného právního náhledu, že změny jakéhokoliv druhu lze schváliti v řízení kolaudačním, tedy bez všeliké účasti sousedů. I bylo proto rozhodnutí zsk založené na tomto mylném právním náhledu, zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 5267. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 172-176.