Č. 5722.

Živnostenské právo: O zachování živnostenských oprávnění na Hlučínsku, nabytých před 1. květnem 1920.
(Nález ze dne 31. května 1926 č. 11481.)
Věc: Ph. Mg. Bedřich W. v K. (adv. Dr. Rudolf Zuzák z Prahy) proti ministerstvu obchodu o koncesi dle § 15 č. 14 živ. ř. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l žádal podáním de praes. 4. května 1923 o udělení koncese k výrobě jedů a přípravě látek a preparátů, které jsou určeny, aby jich užito bylo za léky, jakož i k prodeji obojích věcí, pokud není výlučně vyhrazen lékárníkům, pak k výrobě a prodeji strojených vod minerálních ve smyslu § 15 č. 14 ž. ř. se stanovištěm v K. Žal. úřad udělení této koncese pořadem instančním pro nedostatek místní potřeby odepřel. Ve stížnosti na tento soud vytýká st-l nař. rozhodnutí nezákonnost z důvodu, že mu přísluší nárok na udělení žádané koncese na základě ustanovení § 3, odst. 4 vlád. nař. ze 4. května 1920 č. 321 Sb. K tomu jest poznamenati:
Podle ustanovení, jehož se st-l dovolává, zůstávají zachována v platnosti oprávnění k provozování nějaké živnosti neb jiné podobné výdělečné činnosti těm, kdo oprávnění takových nabyli na Hlučínsku před zavedením čsl. zákonodárství, t. j. před 1. květnem 1920. Ustanovení toto jest tedy právní normou pro řešení otázky, zdali někomu oprávnění k provozování určité výdělečné činnosti na Hlučínsku přísluší na základě toho, že oprávnění takového nabyl tam před tím, než tam vstoupily v platnost a účinnost zákony a nařízení, které platily v republice čsl. 1. května 1920. Otázka jakých oprávnění st-l před tímto dnem podle předpisů tehdy na Hlučínsku platných nabyl, nebyla však st-lem pořadem instancím k rozhodování na příslušné úřady vznesena.
St-l svým podáním z 30. dubna 1923 žádal, aby mu byla udělena koncese »ve smyslu § 15, bodu 14 ž. ř.« Také stížnost výslovně domáhá se toho, aby st-li tato koncese byla udělena. Se zřetelem k tomu mohl nss nař. rozhodnutí posuzovati toliko jako vyřízení žádosti za udělení koncese dle § 15, bod 14 ž. ř. Pro posuzování takové na živn. řádu se zakládající žádosti jsou rozhodný jedině předpisy živn. řádu a jen s hlediska těchto předpisů mohl také nss nař. rozhodnutí co do jeho zákonitosti a formální správnosti přezkoumávati. O tom, zdali snad st-l byl by již podle cit. § 3 č. 4 vl. nař. č. 321/1920 oprávněn provozovati výdělečnou činnost, zahrnutou pod ustanovení § 15, bod 14 ž. ř., ježto oprávnění k tomu nabyl před 1. květnem 1920, bylo by rozhodovati postupem instančním teprve, kdyby tato otázka byla na živn. úřady řádně vznesena.

Citace:

č. 5722. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 1011-1012.