Č. 5414.Samospráva okresní. — Pozemková reforma: I. * Koupě nemovitostí z důvodů finančních leží mimo obor působnosti zastupitelského okresu. — II. Zastupitelskému okresu lze přiděliti zbytkový statek.(Nález ze dne 23. února 1926 č. 3552.)Věc: Zastupitelský okres K. (adv. Dr. Aug. Bejšovec z Kouřimě) proti zemskému správnímu výboru v Praze o schválení smlouvy kupní, smlouvy pachtovní a zápůjčky.Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.Důvody: Podle protokolu o schůzi z 22. prosince 1923 byla osk-í v K. vzata na vědomí zpráva referenta, že stpú-em byl okresu přidělen zbytkový statek T. ze cenu 900000 Kč a že statek ten byl okresu předán dne 16. prosince 1923. V téže schůzi byl schválen návrh nájemní čili pachtovní smlouvy o pronájmu tohoto statku Václavu L. a předsednictvo splnomocněno, aby smlouvu tu podepsalo a nájemce stpú-em určeného Václava L. zavázalo k povinnostem dle této smlouvy vyplývajícím. Podle této pachtovní a nájemní smlouvy, uzavřené dne 28. ledna 1924, dává samosprávný okres K. v pacht a nájem jemu přidělený zbytkový statek T. Václavu L., hospodářskému správci v T. na dobu 12 let. Podle čl. 5. smlouvy zavazuje se otec nájemce Bedřich L. obnos rovnající se kupní ceně zbytkového statku, totiž 854178 K 70 h, dále obnos, který budou obnášeti veškeré výlohy a poplatky, tedy celkovou nabývací cenu 900000 K, vyplatiti ihned okresu jakožto zápůjčku poskytnutou okresu k zaplacení kupní ceny zbytkového statku a všech výloh s nabytím spojených. Na zápůjčku bude vydán okresem Bedřichu L. dluhopis, ve kterém budou uvedeny blíže podmínky, zejména že okres bude platiti 3% úroky, že Bedřich L. nebude po dobu trvání pachtovní smlouvy požadovati splacení této zápůjčky. Jako pachtovné a nájemné bude Václav L. platiti okresu obnos rovnající se 4 1/2% z nabývací ceny, t. j. 900000 K. Podle či. 15. uplyne nájemní období dne 15. prosince 1935. Kdyby po uplynutí nájemní doby resp. po 12 letech nehodlala osk tento objekt držeti, jest nájemce povinen, když by si to osk přála, objekt převzíti do vlastnictví za sumu, kterou okres musil stpú-u vyplatiti, s připočtením všech poplatků vzešlých okresu z tohoto přídělu, t. j. za sumu 900000 K. Okresu náleží právo také před uplynutím pachtovního období vypověděti pachtovní smlouvu a pachtovní poměr zrušiti, kdyby jen jediná podmínka této smlouvy pachtýřem řádně splněna nebyla, zvláště pak z osmi důvodů blíže uvedených. Podle čl. 23 zavazuje se okres, že po dobu trvání pachtovní smlouvy zbytkový statek nezcizí. Podle čl. 24 svolují obě smluvní strany, aby se v pozemkové knize na zbytkový statek T. vložilo pachtovní a nájemné právo Václavu L. a poznamenala se posloupnost obmýšlené zápůjčky do výše 900000 K s 3% úrokem. Podle dlužního úpisu vydaného rovněž dne 28. ledna 1924, byla okresu Bedřichem L. poskytnuta zápůjčka za podmínek uvedených v nájemní smlouvě. Okres dal svolení, aby podle tohoto dlužního úpisu se na zbytkovém statku vložilo právo zástavní za pohledávání Bedřicha L. v obnosu 900000 K s 3% úrokem.Osk žádala pak dne 15. dubna 1924 zsv o schválení přídělu zbytkového statku do vlastnictví okresu, současně o schválení pronájmu téhož statku Václavu L. a o schválení dlužního úpisu ohledně zápůjčky k zaplacení ceny statku. Zsv usnesl se dne 8. října 1924 na tom, aby usnesení osk v K. z 22. prosince 1923 stran koupě zbytkového statku T., závazků okresu spojených s pronájmem statku Václavu L. a zápůjčky okresní 900.000 K u Bedřicha L. na zaplacení přídělové ceny statku na základě §§ 55 a 56 zák. a okr. zast. nebylo schváleno.O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí uvážil nss toto:Žal. úřad odepřel schváliti koupi zbytkového statku T., jeho propachtování a zápůjčku při této příležitosti uzavřenou, poněvadž získání statku neodpovídá §u 50 zák. o okr. zast., podle něhož do působnosti zastupitelstva náležejí všeliké vnitřní záležistoti, jež se dotýkají společného prospěchu okresu a jeho příslušníků, ani §u 51 cit. zákona. V daném případě nešlo o takovouto záležitost týkající se společného prospěchu okresu a jeho příslušníků, patřící do působnosti zast. okresu, poněvadž okres nemá — vyjma okr. školku — dosud žádného pozemkového majetku, na němž by zemědělsky hospodařil, ani žádných ústavů, pro něž by potřeboval životní potřeby, jež by na koupeném majetku mohly býti opatřovány a okres ani tento cíl nesleduje, když dal ve smyslu podmínek uložených mu stpú-em nemovitost ihned do pachtu. Do působnosti zastupitelstva okr. nenáleží však nabývati nemovitosti jen pro výnos, který by z nich plynul pokladně okresní, poněvadž nejde o společný prospěch příslušníků okresu, což vyplývá z ustanovení §u 51 cit. zák., který uvádí jako zařízení do působnosti okresu náležející pouze ústavy pro zeměvzdělání, opatřování chudých a jiné účely dobročinné.Podle §§ 55 a 56 zák. o zast. okr., na základě kterých žal. úřad žádané chválení odepřel, má zastupitelstvo okr. právo, ku potřebám okresu peníze si vypůjčovati neb závazek na sebe bráti, když to, co se vypůjčí neb zač se závazek vezme, počítajíc k tomu dluhy posavadní, nečiní více než 5% z daní přímých v okresu předepsaných. Chtělo-li by zastupitelstvo okr. přes tuto míru něco učiniti, potřebuje k tomu přivolení zv-u. Usneslo-li se zastupitelství okresní, že se má kmenové jmění na někoho přenésti, stálým břemenem stížiti neb zastaviti, potřebuje k tomu schválení zv-u. — — —Stížnost namítá, že nabytí zbytkového statku jest pro okres zdrojem příjmů, kterými bude moci hraditi část svých výdajů, a potírá tím názor žal. úřadu, že nespadá do kompetence zast. okresu, aby nabýval nemovitosti za účelem docílení výnosu, který by plynul do okresní pokladny. V tom směru dal nss stížnosti za pravdu.Z §§ 51 a 54 zák. o okr. zast. jest patrno, že zast. okresy mohou míti kmenové jmění; jestliže však mohou takové jmění míti, nemůže býti sporu o tom, že ho mohou také nabývati a to i za tím účelem, aby z něho kryly svá běžná vydání, neboť zast. okres jest ve spravování svých hosp. záležitostí právním subjektem (§ 51 odst. 1 a 2), pročež může nabývati nemovitostí. Jest jen otázkou účelnosti, zdali nabytí takového objektu jest v určitém případě přípustno čili nic. Ustanovení § 51 odst. 3., ve kterém se stanoví, že úkolem okresu jest zvláště zřizovati ústavy pro zeměvzdělání, hledění zdraví, opatřování chudých a plnění jiných úkolů dobročinných, nevylučuje nijak, aby okresy nabývaly také majetku výdělkového, neboť, byť i nabytí takovéhoto jmění nebylo přímo úkolem okresu, jest přece prostředkem k plnění jich, když okresu náleží, aby se staral o opatření prostředků potřebných k dosažení všech úkolů jemu svěřených. Z toho, že § 54 cit. zákona stanoví, že k uhrazení výdajů okresních mohou býti, pokud nestačí příjem z kmenového jmění, vybírány přirážky k daním přímým a že § 55 připouští za tímto účelem případ výpůjčky a jiné kreditní operace, neplyne, že by si okres nemohl opatřiti prostředky jiným způsobem soukromohospodářským. Takovouto transakcí soukromohospodářskou může býti i nabytí nemovitosti za tím účelem, aby z výtěžku očekávaného buď obhospodařením nebo propachtováním nemovitostí byly uhrazovány výdaje okr. rozpočtu a tím zabezpečena rovnováha v okr. hopsodářství. Takovéto nabytí nemovitosti za účelem rozmnožení příjmů jest tedy vnitřní záležitostí okresu, dotýkající se společného prospěchu okresu a jeho příslušníků, která podle §u 50 zák. patří do působnosti okr. zastupitelstva.Že i zákony o poz. reformě počítají s možností nabytí nemovitostí okresem, vyplývá z ustanovení §§ 1 č. 5, 8, 10, 11 a 12 zák. z 30. ledna 1920 č. 81 Sb., podle nichž jest zabranou a převzatou půdu přiděliti po případě také obcím a jiným veř. svazům, tedy i zast. okresu. Proto jest názor žal. úřadu, že nenáleží podle zákona k úkolům zast. okresu nabývati nemovitosti jen pro výnos, který by z něho plynul pokladně okresní, založen na nesprávném výkladu zákona a odporuje zákonu.Přes to by však nemohl soud dospěti ke zrušení nař. rozhodnutí pro nezákonnost, kdyby další důvod, ze kterého žal. úřad odepřel schválení k uvedené transakci, totiž že koupě není pro okres výhodná, byl správným. Žal. úřad vyslovil, že celou transakci nelze považovati za prospěšnou pro okres, poněvadž okresu připadlo by sice z pachtovného jako část výnosu 13500 K ročně, avšak smlouva pachtovní stanoví pevné pachtovné, takže okres nebude moci využíti nynější příznivé konjunktury pro hospodaření v oblasti řepné. Zisky této konjunktury připadnou plnou měrou pachtýři, nebezpečí však znehodnocení v případě poklesu nebo pominutí konjunktury po uplynutí doby pachtovní ponese okres. Proti tomu možno sice namítati, že v čl. 15 vyhrazuje si okres právo požadovati na pachtýři, aby převzal statek za cenu nabývací, t. j. 900000 Kč. Ochrana tato není však úplná, neboť předpokládá, že pacht potrvá s nynějším pachtýřem po celou dobu 12 let, že tudíž pachtovní smlouva nebude rozvázána před touto dobou, ať z důvodů v čl. 15. smlouvy pod č. 1—7 uvedených, ať snad z důvodů jiných.Žal. úřad má tedy za to, že uvedená transakce ohrožuje hospodářsky zájmy okresu proto, poněvadž okres může znehodnocením nemovitostí v budoucnosti utrpěti škodu. Žal. úřad nevidí podle toho ohrožení zájmu okresu v tom, že by trhová cena byla v nepoměru s hodnotou nabyté nemovitosti, nýbrž v možnosti, že v budoucnosti poklesne výnos nemovitosti v poměru k výnosu nynějšímu. Z této okolnosti samotné nelze však usuzovati na závěr, který z ní žal. úřad dedukuje, že by totiž koupě byla nevýhodná. Neboť, shledává-li úřad sám, že nynější stav, za něhož veškerá břemena obhospodařování statku stíhají pachtýře, jehož pachtovné je stanoveno tak, že po zúrokování zápůjčky okresu Bedřichem L. poskytnuté okresu ještě roční čistý zisk per 13500 K vynáší, — je pro pachtýře výhodným, nelze z toho souditi, že by při předčasném rozvázání smlouvy pachtovní i za poklesu konjunktury jiný způsob obhospodařování statku — ať ve vlastní režii, nebo jiným pachtýřem — byl pro okres nevýhodným.Ježto tedy z premise, ze které žal. úřad vycházel, nelze podle zásad logického myšlení vůbec k uvedenému závěru dospěti, jest výrok žal. úřadu v tomto směru stižen podstatnou vadou ve smyslu § 6 zák. o ss. Nař. rozhodnutí spočívá tudíž na důvodech, jež shledány byly jednak nezákonnými, jednak na vadném řízení založenými, pročež bylo uznati, jak v enunciátu uvedeno. — — —