Č. 5408.

Domovské právo. — Administrativní řízení (Podkarp. Rus): Civ. správa Podk. Rusi není příslušná rozhodovati jako odvolací stolice ve věcech domovského práva v městě s regul. magistrátem.
(Nález ze dne 22. února 1926 č. 3554.) Věc: Koloman K. v Mukačevu (adv. Dr. Frt. Havránek z Prahy) proti civilní správě Podkarpatské Rusi stran domovské příslušnosti.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Podáním z 19. června 1923 žádal st-l městskou radu v Užhorodě o vydání dom. listu pro svého otce Ferdinanda a uvedl, že jeho otec působil od r. 1898 na tamnější býv. reálné škole jako státní profesor nepřetržitě až do své smrti v r. 1912. Adm. výbor města Užhorodu této žádosti usnesením z 26. července 1923 vyhověl, ježto uznal, že st-l, resp. otec Ferdinand K. nabyl dom. práva v Užhorodě ve smyslu § 10 zák. čl. XXII. z r. 1886 již před r. 1910. Župní úřad v Užhorodě rozhodnutím z 21. ledna 1924 usnesení toto k odvolání člena adm. výboru města Užhorodu zrušil, poněvadž předpis § 10 zák. čl. XXII : 1886 podmiňuje nabytí dom. práva nepřetržitým nejméně 4letým dobrovolným pobytem v obci a skutečným přispíváním k obecním břemenům a v daném případě byla splněna jen podmínka prvá, poněvadž daňovými knihami města Užhorodu se zjistilo, že ani st-l, ani jeho otec nikdy k břemenům města nepřispívali. Rozhodnutí tomu připojil pak župní úřad právní poučení, že možno proti němu v 16 dnech podati odvolání na civilní správu v Užhorodě. Civilní správa Pod. Rusi podané odvolání nař. rozhodnutím z důvodu rozhodnutí II. stolice zamítla.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss toto:
Stížnost vytýká v prvé řadě, že žal. úřad není povolán rozhodovati jako III. instance o věcech domovského práva.
St-l žádal měst. radu v Užhorodě o vydání dom. listu. Užhorod je městem se zřízeným magistrátem. O odvolánich proti usnesením obcí a měst se zřízeným magistrátem rozhodoval v otázce dom. příslušnosti podle ustanovení § 25 odst. 2 zák. čl. XXII : 1886 ve spojení s §em 23 odst. 2 zák. čl. XXVI : 1896, župní správní výbor jako instance konečná, takže rozhodnutí správního výboru mohla vzhledem na cit. ustanovení zák. čl. XXVI : 1896 býti brána v odpor pouze stížností na nss. Podle ustanovení vl. nař. ze 7. června 1923 č. 113 Sb. přešla příslušnost župního správního výboru na župní úřad. Z toho vyplývá, že v daném sporu rozhodnutí župního úřadu v Užhorodu o dom. příslušnosti st-lově resp. jeho otce bylo rozhodnutím konečné instance a mohlo býti napadeno pouze stížností na nss.
Není tedy žal. úřad ve věci domovského práva vůbec odvolací stolicí. Je-li však tomu tak, pak žal. úřad vůbec nebyl oprávněn, aby ve sporné otázce dom. práva st-lova nějaké rozhodnutí vydal a nemůže pak obstáti tvrzení stížnosti, že žal. úřad měl rozhodnutí župního úřadu v Užhorodě zrušiti z povinnosti úřední z důvodu, že bylo vydáno na podkladě odvolání podaného osobou nemající k tomu žádné legitimace. Když tedy žal. úřad rozhodoval v daném sporu jako odvolací instance, bylo rozhodnutí to jako zmatečné zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž bylo ještě třeba obírati se dalšími námitkami stížnosti. Na žal. úřadu pak bude pouze, aby vzhledem k tomu, že strana k podání odvolání naň byla svedena nesprávným poučením právním a že udělením mylného poučení o opravných právních prostředcích na svém právu procesním nesmí býti poškozena, učinil jako úřad dohlédací potřebné opatření, aby straně bylo rozhodnutí župního úřadu v Užhorodě bez nesprávného poučení právního znovu doručeno.

Citace:

č. 5408. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 433-435.