Č. 5446.Školství. — Administrativní řízení: * Organisace politické strany v okrese není legitimována k rekursu do výnosu zem. škol. rady, kterým byla po provedeném slyšení o návrhu na jmenování zástupců občanstva v okr. škol. výboru podle § 7. odst. II vl. nař. č. 608/20 vybídnuta, aby uvedla jenom občany, kteří nejsou učiteli.(Nález ze dne 2. března 1926 č. 4643.)Prejudikatura: Boh. 1429 a 3314 adm.Věc: Župní výkonný výbor čsl. soc. demokratické strany dělnické v Plzni proti ministerstvu školství a národní osvěty o rekursní legitimaci.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Zšr v Praze výnosem, ze 17. prosince 1923 zprostila Viktorii N. k její žádosti členství v ošv-u v P. a vyžádala si, pokud jde o jmenování nového člena tohoto výboru, od předsedy ošv-u ternální návrh po slyšení organisace příslušné politické strany. K vyzvání tohoto ošv-u navrhl sekretariát stěžujícího si župního výkonného výboru čsl. dem. strany v P. tři osoby učitelské. Nato vyslovila zšr výnosem z 5. září 1924, že vzhledem k ustanovení § 6 vlád. nař. č. 608/1920 jest učitelstvo v ošv-ech řádně zastoupeno a odpovídalo by tedy intencím tohoto vl. nař., aby zástupci občanstva byli z kruhů mimoučitelských. Zšr vybídla proto předsedu ošv-u, aby stěžující si sekretariát na toto stanovisko ošr-y upozornil a vyžádal si nový ternální návrh, což jmenovaný předseda učinil výměrem z 9. září 1924. Stěžující si sekretariát podal z uvedeného výnosu zšr-y odvolání k min. škol., kde dovolává se §§ 7 a 8 vlád. nař. č. 608 ex 1920, v nichž není předpisu o tom, jakého povolání mají či nemají býti občané, jež ta která pol. strana za zástupce občanstva v ošv-u navrhuje.Žal. úřad nař. rozhodnutím odvolání odmítl jako nepřípustné, přihlížeje k tomu, že pol. stranám přísluší legitimace k podání rozkladu ve věci toliko podle ustanovení § 10 vlád. nař. č. 608/20, t. j. v případech, kdy jmenování zástupců občanstva bylo předsedou zšr-y provedeno (§ 7 cit. zákona), čehož v daném případě není.O stížnosti uvážil nss takto: — — —Předmětem kognice nss-u jest v daném případě toliko otázka, zda st-l byl či nebyl k rekursu legitimován.V řízení správním přísluší rekursní legitimace jen tomu, jehož subj. právo bylo dotčeno rozhodnutím, které rekursem má býti napadeno, anebo tomu, komu výslovným předpisem právní normy anebo alespoň podle zřejmého úmyslu právní normy postavení strany bylo propůjčeno (srovnej na př. nález nss-u Boh. 1350 adm.).Postavení pol. organisací v řízení o jmenování zástupců občanstva v ošv-u je upraveno v §§ 7 a 10 vl. nař. ze 6. listopadu 1920 č. 608 Sb. tak, že 1. přednosta okr. úřadu polit, je povinen, podávaje předsedovi zšr-y návrh na jmenování zmíněných zástupců, slyšeti politické organisace (§ 7 odst. II), 2. že jmenování zástupců občanstva jest sděliti organisacím polit, stran v okresu (§ 10 odst 1) a 3. že organisace tyto mohou proti jmenování zástupců občanstva podávati rozklad ... (§10 odst. II).Dle toho bylo by možno mluviti o tom, že práva organisace polit, strany v okrese byla rozhodnutím zšr-y dotčena jen tehdy, kdyby a) buďto návrh předsedy ošv-u podle § 7 odst. II byl býval podán bez slyšení organisace anebo kdyby b) jmenování předsedou zšr-y provedené nebylo bývalo organisaci sděleno (§ 10 odst. I), anebo konečně c) kdyby organisaci polit, strany bylo znemožněno podati rozklad proti provedenému jmenování podle § 10 odst. II.Jen v těchto směrech propůjčuje tedy příslušná právní norma, totiž vl. nař. č. 608/20 organisacím polit, stran v okresu v řízení o jmenováni zástupců občanstva v ošv-u postavení strany a jen v těchto třech směrech jsou tedy příslušné organisace legitimovány k rekursu. Rozšiřovati tuto rekursní legitimaci na celé řízení stran jmenování zástupců občanstva vůbec a v příčině všech úředních aktů průběhem tohoto řízení činěných, nelze již z toho důvodu, poněvadž cit. nař. č. 608/20 dává jmenování členů ošv-u zcela do nikou předsedy zšr-y, takže předpisy o účasti polit, organisaci nutno jako předpisy výjimečné vykládali striktně.V daném případě zřejmě nešlo o případy zmíněné shora sub b) a c), poněvadž jmenování nového člena ošv-u nebylo ještě provedeno. Mohlo by tedy jíti leda snad o případ podle a), totiž o právo stěžující si polit, organisace, aby před podáním návrhu přednostou okr. úřadu polit. byla slyšena.Ani toto právo však dotčeno nebylo; naopak jde právě z vylíčeného děje, že stěžující si polit, organisace ve věci opětně byla slyšena a že i výnosem zšr-y z 5. září 1924, který zavdal podnět k přítomnému sporu, bylo uloženo přednostovi, ošv-u v P. opětné slyšení organisace té, ovšem ve směru v tomto výnosu blíže označeném. Avšak ani v tom nelze shledati dotčení práva polit. organisace na slyšení podle § 7 odst. II, neboť i kdyby bylo lze souhlasiti se stížností v tom, že polit, organisacím není co do obsahu jejich projevu podle §u 7 odst. II předepsána jiná direktiva, než snad ona, jež podává se z předpisů § 8 cit. nař. č. 608/20, tedy přece vyzváními obsaženým v uvedeném výnosu, aby stěžující si polit. organisace podala svoje vyjádření určitým směrem, nebylo zasaženo do jejího práva, aby svoje mínění projevila způsobem jakýmkoliv, tedy třeba způsobem odchylujícím se od onoho vybídnutí předsedy ošr-y, stejně jako nebylo zasaženo do jejího práva podle § 10 odst. 2, aby v případě, že by předseda zšr-y provedl jmenování nového člena ošv-u odchylně od projevu stěžující si polit, organisace, mohla proti takovémuto aktu jmenovacímu podati rozklad. Nelze proto shledati, že by výnosem předsedy zšr-y z 5. září 1924 bylo mohlo býti zasaženo do práva stěžující si polit. organisace podle §u 7 odst. 2, a důvodně odepřel jí tedy žal. úřad v daném případě rekursní legitimaci.