Č. 5594.

Stavební právo (Čechy): I. * Určení stavební čáry podle § 18 stav. řádu pro Čechy jest potřebí také tehdy, provádí-li se některá ze staveb v cit. paragrafu uvedených na staveništi, jež hraničí s veřejnou pasáží, i když ona stavba sama k této pasáži nepřiléhá. — II. O pojmu »novostavby, přestavby nebo přístavby« a contr. »podstatných změn« podle § 27 stav. ř.
(Nález ze dne 21. dubna 1926 č. 8366).
Věc: Matěj B. v D. proti zemskému správnímu výboru v Praze o stavební čáru pro stavbu stodoly a stáje.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Podáním z 8. září 1923 oznámil st-l městské radě, že hodlá na svém pozemku při domku č. p. ... v D. přestavěti stodolu a stáj, a žádal za stav. povolení. Podle plánů předložených při stav. komisi má u domku čp. ... na místo dosavadní zděné stáje rozměrů ... a k ní přiléhající dřevěné kůlny výměry ..., které se zboří, postavena býti nová zděná stodola a při ní nová zděná stáj. Tyto hospodářské budovy hraničí na jižní straně s potokem R., na východní straně s obytným stavením čp. ..., na západní a severní straně s dvorkem patřícím k tomuto stavení. Dvorek sám hraničí na B-ovu třídu; pruh dvorku mezi touto třídou a projektovanými staveními je podle plánu 4,5 m široký. Městská rada výměrem ze 24. října 1923 žádané stavební povolení odepřela, poněvadž pozemku st-lova bude třeba pro rozšíření veř. prostranství, kromě toho je stavba vzhledem k sousedství potoka vydána nebezpečí povodně a zohyzďovala by ulici. K rekursu stavebníkovu zrušila osk rozhodnutím ze 7. srpna 1924 výměr I. stolice a udělila žádané stav. povolení. K rekursu obce změnil zsv nař. rozhodnutím usnesení osk i výměr měst. úřadu ze 24. října 1923 v ten smysl, že se žádost st-lova za povolení k naznačeným stavbám vrací s tím, že mu náleží nejprve zažádati za určení stav. čáry a niveau. V důvodech se praví: Staveniště, na kterém sporná stodola a stáj mají býti zřízeny, hraničí na veřejné uliční prostranství. Podle § 18 stav. řádu je tedy povinností stavebníka, aby dříve, nežli zažádá za povolení ke stavbě, zažádal za určení stav. čáry, což se v daném případě nestalo.
O stížnosti nss uvážil:
Stížnost namítá především, že projektovaná stavba není vůbec přestavbou ve smyslu § 27 odst. 5 stav. řádu, nýbrž že jde pouze o podstatné změny, dále pak, v souvislosti s touto námitkou, zdůrazňuje, že ustanovení čáry stavební jest zapotřebí jenom, když stavba má se dotýkati hraniční čáry mezi staveništěm a ulicí, již určené nebo zamýšlené.
Nss musil se zabývati především námitkou prvou, neboť, kdyby stav. práce, o jejichž konsentování st-l žádal, neměly povahu novostavby, přestavby nebo přístavby, nýbrž pouhé podstatné změny po rozumu odst. 6 § 27, nevyžadovaly by podle § 18 stav. řádu určení stav. čáry a niveau vůbec. V adm. řízení k řešení otázky, do které kategorie stavebních děl § 27 projektované stavby náležejí, nebylo podnětu. Teprve žal. úřad se touto otázkou zabýval a zodpověděl si ji v ten smysl, že jde o stavbu, která — provádí-li se tam, kde se veřejně chodí (§ 18 stav. řádu) — určení stav. čáry a niveau vyžaduje. Jde o to, měl-li pro tento závěr dostatečný podklad. Po názoru nss-u ano. St-l sám v podání svém z 8. září 1923 žádal za povolení »přestavěti« stodolu a stáj; v rekursu ze 6. listopadu 1923 mluví dokonce o novostavbě a ve vyjádření z 27. října 1924 označuje stavbu opět jako »přestavbu«. Plány jím předložené jsou označeny jako plány na »přestavbu« stáje a stodoly. Při stav. komisi bylo pak konstatováno a z plánů je patrno, že dosavadní stáj a kolna mají se úplně zbořiti, a že na jejich místě se má od základů nově vystavěti nová stodola a nová stáj v rozměrech značně větších. Uvádí-li stížnost, že jde o změny jen uvnitř domu, je toto tvrzení zřejmě v odporu se spisy. Takovéto stavební dílo, při němž dosavadní předmět stavební celý úplně se odklizuje a na jeho místě buduje se předmět nový, nelze vůbec nazvati podstatnou opravou nebo změnou ve smyslu odst. 6 § 27 stav. řádu, kterýžto pojem nutně předpokládá, že dosavadní stavba, zůstávajíc aspoň z části státi, se toliko mění. Nejde-li však o pouhou podstat. změnu — a tím méně ovšem o nějakou změnu nepodstatnou — nelze projektovanou stavbu subsumovati nežli pod některý z druhů staveb uvedených v § 18, pro něž— leží-li při veřejné komunikaci —, je třeba předchozího určení stav. čáry a niveau.
Je tedy na sporu toliko, zda projektované stavby mají se provésti tam, »kde se veřejně chodí« (§ 18 stav. řádu). Stížnost to popírá, vycházejíc z názoru, že ustanovení § 18 platí jen tam, kde stavba, o niž jde, přímo se dotýká hraniční čáry mezi staveništěm a veřejnou pasáží, čehož v daném případě není, poněvadž projektovaná stavba provádí se uvnitř dvoru ve vzdálenosti 3 m od hradby dělící dvorek od veřejné ulice.
Nss neshledal názor stížnosti správným. Předpisy o stav. čáře dány jsou v zájmu veř. komunikací; účelem určení stav. čáry jest, aby plocha pro veřejnou komunikaci potřebná tomuto účelu byla vyhrazena a aby proto byla stanovena hraniční čára, až kam s druhé strany sahá plocha, principielně zastavitelná. Jasně je tento účel instituce stav. čáry vytčen v § 15 stav. řádu. Není tedy účelem stav. čáry určiti, v kterém místě má státi určitá stavba sama; tato otázka není vůbec předmětem řízení o určení stav. čáry, nýbrž předmětem řízení konsensního. Podle toho neznačí pak také stav. čára hranici mezi pasáží a stavbou, nýbrž hranici mezi veř. pasáží a staveništěm. § 18 stav. řádu — chtěje umožniti obci, aby, kdykoliv se provádí nějaké stavební dílo, které by pravděpodobně mělo za následek stabilisaci dosavadního stavu staveniště v relaci k veřejné pasáží, stav. čáru podle potřeb veř. komunikace revidovala, — nařizuje, že určení stav. čáry je třeba, kdykoliv se provádí nějaká novostavba, přestavba nebo přístavba tam, kde se veřejně chodí. Z významu a účelu stav. čáry, jak shora vylíčen, plyne, že předpisu toho použíti jest nikoli jen tehdy, když na veř. pasáž hraničí přímo stavba, o níž jde, nýbrž již tehdy, když na ni hraničí staveniště, na němž ta která kvalifikovaná stavba se provádí; neboť právě pravděpodobná stabilisace poměrů na staveništi jako důsledek oné kvalifikované stavby je důvodem určiti a event. revidovati poměr tohoto staveniště k veř. pasáži. Okolnost, že mezi projektovanou stavbou — která, — jak dovoděno, spadá do kategorie staveb uvedených v § 18 stav. řádu a mezi veř. pasáží (B-ovou třídou) leží pruh dvora st-lova, nevylučuje tedy použití předpisu § 18 stav. řádu. Jinak bylo by ovšem posuzovati věc, kdyby tento pruh byl samostatnou parcelou stavební; tato eventualita není však tvrzena a také ze spisů nevysvítá.

Citace:

č. 5594. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 786-788.