Č. 5327.

Policie bezpečnostní: Přednes hudebních skladeb o sobě nezávadných trubačským sborem s věže kostela může býti zapovězen z ohledu na veřejný pokoj a řád, má-li býti proveden při oslavě památky osob, padlých při demonstracích rázu protistátního.
(Nález ze dne 28. ledna 1926 č. 1313.)
Věc: Dr. Erich T. v L. proti ministerstvu vnitra stran zákazu přednesu trubačského sboru s věže kostela.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem policejního ředitelství v Liberci ze 4. března 1924 bylo st-li jako pořadateli slavnosti pořádané v evangelickém kostele dne 4. března 1924 na památku těch, kteří padli při demonstracích dne 4. března 1919, zakázáno přednesení fanfár kvartetem trubačů s věže uvedeného kostela z ohledu na zachování veř. klidu a pořádku. Zákaz ten byl v cestě instanční nař. rozhodnutím potvrzen.
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí nss uvážil:
Stížnost namítá, že troubení chorálu s věže kostela není žádným předpisem vázáno na policejní povolení, a jeví se jako jednání právně irelevantní, jehož zákaz nemůže býti opírán ani v daném případě o zákon o právu shromažďovacím, ani o nařízení z 20. dubna 1854 č. 96 ř. z. a postrádá vůbec zákonného podkladu. Při tom však stížnost úplně přehlíží, že nař. rozhodnutí odůvodňuje zákaz onen především předpisy §§ 22 a 35 min. nař. z 19. ledna 1853 č. 10 ř. z., v nichž shledává materielní podklad sporného policejního opatření. Ježto stížnost proti tomuto právnímu základu nař. rozhodnutí neformuluje žádného stížního bodu (§ 18 zák. o ss), nemusí se nss otázkou materielní zákonitosti rozhodnutí již zabývati.
Další dvě námitky, že přednesem slavnostní árie z Mozartovy »Kouzelné flétny« veřejný klid a pořádek nemůže vůbec býti porušen, a že také nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by tento závěr odůvodňovaly, jsou povahy skutkové. Vzhledem k ustanovení § 6 odst. 1. zák. o ss může proto nss v tomto směru toliko zkoumati, zda závěr žal. úřadu, že v daném případě takové porušení veřejného klidu a pořádku nastati mohlo, je vůbec logicky možným a opírá-li se o nějaké skutečnosti úřadem zjištěné.
Je jisto, že přednes árie z Mozartovy »Kouzelné flétny« o sobě zpravidla bude nezávadný. Ale stejně je jisto, že za určitých okolností může se státi závadným a odůvodniti policejní zakročení. Tak nelze pochybovati, že by mohlo býti policejně zakázáno zatroubení této árie v noci prostřed města z důvodu, že ruší noční klid obyvatelstva. A stejně může se státi závadným svým účelem nebo motivem.
V daném případě přednes zmíněné árie trubačským sborem s věže kostela byl zamýšlen jako součást slavnosti konané na počest těch, kteří padli při demonstracích dne 4. března 1919. Demonstrace tyto měly notoricky za účel manifestovati sympatie německého obyvatelstva v pohraničních krajích Čech pro Německé Rakousko a odpor jeho proti přivtělení oněch krajů státu čsl., byly tedy výslovně rázu protistátního. Přednesem trubačských sborů s věže kostela ve spojitosti s posmrtnou slavností v kostele konanou, jejímž úvodem přednes ten měl býti, přenášela se oslava v kostele konaná do širší veřejnosti na venek. Nebyla pak zajisté neodůvodněna obava, že přenesena takto do široké veřejnosti a okázale na venek manifestována — bude oslava v obecenstvu vzbuzovati nikoli dojem posmrtné vzpomínky zemřelým, nýbrž politické oslavy oněch protistátních tendencí, jež v demonstacích z března 1919 se projevovaly. Nemůže býti však pochybnosti, že všeliké jednání, které je způsobilo vyvolati v obecenstvu myšlenku, že se oslavuje nějaká událost protistátní, je nesrovnatelno s veřejným pořádkem tohoto státu a již proto policejně závadno. Závěr úřadu, že přednesem trubačských sborů s věže kostela u příležitosti slavnosti konané v kostele na počest těch, kteří padli při demonstracích dne 4. března 1919, mohl by býti porušen veřejný pořádek, je tedy logicky odůvodněn a vzhledem k notorické povaze demonstrací z března 1919 nepotřebuje zjištění nějakých konkrétních skutečností.
Je tedy stížnost bezdůvodná.

Citace:

č. 5327. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 289-290.