Č. 5530.Školství, — Státní zaměstnanci: * Na zápočet služební doby po rozumu § 6 odst. 2. zákona č. 78/1919 nemá vysokoškolský profesor právního nároku.(Nález ze dne 27. března 1926 č. 6582.)Věc: Dr. Josef Š. v O. proti ministerstvu školství a národní osvěty (odb. rada Dr. Frt. Havelka) o započtení let do postupu.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Přihlížeje k návrhu profesorského sboru fakulty bohoslovecké v O., započetl žal. úřad st-li, který byl jmenován řádným profesorem od 1. října 1919, vynesením z 15. dubna 1924 podle §u 6 odst. 2 zák. ze 13. února 1919, po kterou byl více než 4 roky činný podle výslovného učebního příkazu jako mimořádný profesor bohoslovecké fakulty v O., dobu 2 let, 6 měsíců pro postup do vyšších platových stupňů řádného vysokoškolského profesora a určiv, že zápočet ten má právní účinnost od 1. března 1924, vyslovil, že jest s ohledem na započtená již 3 válečná půlletí pokládati za základ časového postupu st-lova do vyšších platových stupňů jako řádného profesora nepřetržitou dobu od 1. října 1915. Současně poukázal žal. úřad zsp-ou v Brně, aby zastavíc dodatečně dnem 29. února 1924 dosavadní požitky st-lovy poukázala mu od 1. března 1924 systemisovaný plat řádného profesora, zvýšený o druhý tříletý přídavek s příslušnými přídavky, a poznamenal, že nárok na příští postup, t. j. tříletý přídavek, vzejde st-li dnem 1. října 1924. Profesorský sbor dříve vzpomenuté fakulty však z podnětu st-lova se usnesl dne 11. června 1924 na tom, navrhouti min., aby posléz uvedené rozhodnutí nabylo dříve platnosti a to buď 1. dubna 1921, kdy odpadl onen osobní přídavek, aneb od 1. října 1921, tedy dříve o započtenou dobu 2 let 6 měsíců. Návrhu tomu min. škol. nař. vynesením nevyhovělo a odůvodnilo své zamítavé stanovisko jak důvody zásadními tak ohledy rozpočtovými.O stížnosti nss uvážil: — — — — —Paragraf 6 zák. ze 13. února 1919 č. 78 Sb. určuje, že jest u řádných i mimořádných profesorů rozhodná pro postup do vyšších stupňů platových služební doba uplynuvší od jmenování, ať se jmenování to stalo dříve, než tento zákon nabyl účinnosti, či později, a dokládá v odst. 2, že těm profesorům, kteří byli činni podle svého učebního příkazu po více než čtyři roky jako mimořádní profesoři, může k návrhu sboru profesorského tato služ. doba, pokud přesahuje čtyři roky, býti včítána pro postup do vyšších stupňů platových řádné profesury. Upravuje tedy uvedené ustanovení otázku započítatelnosti služ. doby řádných i mimořádných profesorů vysokoškolských a umožňuje v druhém odstavci započtení té služ. doby do postupu do vyšších stupňů platových řádné profesury, kterou ztrávil vysokoškolský profesor po více než 4 roky v úřadě profesora mimořádného. Tím, že zákonodárce užil slovného obratu »může býti včítána«, aniž blíže naznačil motivy, jimiž se má říditi školská správa při svém uvažování o případném zápočtu, a nepředepsal též směrnic, jak dlouhou dobu extraordinaria přesahujícího 4 kalendářní léta sluší započísti a od kterého časového termínu se tak státi má, vyjádřil zřejmě svůj úmysl, že započtení takové má býti ponecháno volné, ničím neomezené úvaze školské správy a že tedy tato má sama v jednotlivých případech stanoviti, zda a v jakém směru i rozsahu a s jakou časovou účinností chce zápočet služební doby té provésti.Je-li tomu tak, pak ovšem nepřísluší vysokolškolskému profesoru právní a tudíž stihatelný nárok na to, aby mu z jeho mimořádné profesury započteno bylo určité období pro postup do vyšších stupňů platových řádné profesury, a nemůže býti jeho subj. právo v důsledku toho dotčeno ani tím, že nepřijala školská správa při konkrétním zápočtu služby té požitkové účinky na určitý stranou požadovaný časový termín, nýbrž že je stanovila podle své vůle jinak.Vyslovil-li tedy žal. úřad, že má míti započtení 2 let, 6 měsíců své účinky teprve od 1. března 1924, učinil tak úplně v mezích zákonem mu propůjčené volnosti a není nezákonným, když vyhověl v nař. rozhodnutí návrhu sboru profesorského na posunutí doby hmotné účinnosti zápočtu na 1. duben 1921 resp. 1. říjen 1921. — — —