Č. 5540.

Administrativní řízení. — Policejní řízení trestní (Slovensko): I. Pro obnovu v trestním řízení policejním neplatí lhůta stanovená §em 10. zák. čl. XX : 1901. — II. Policejní věci trestní nespadají pod pojem záležitostí kontenciosních.
(Nález ze dne 31. března 1926 č. 6241.).
Věc: Josef S. a Josef V. v T. proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o obnovu řízení.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: — — — — —
St-lé podali žádost za obnovu řízení, skončivšího pro st-le Josefa V. odsouzením pro přestupek dle § 18 nař. vl. z 11. června 1920 č. 390 Sb. k pokutě 500 Kč, pro st-le Josefa S. pak výrokem, že číselně udané množství obilí resp. luštěnin prohlašuje se za zabavené ve prospěch státu. Ježto tomuto druhému výroku, jak z dalšího obsahu správních spisů patrno, jest rozuměti tak, že udané množství obilí resp. luštěnin prohlašuje se za propadlé ve prospěch státu ve smyslu § 22 II. odst. cit. nařízení, nemůže býti pochybnosti o tom, že řízení, za jehož obnovu st-lé žádali, bylo přestupkovým řízením trestním.
Žal. úřad, nepopíraje tuto povahu řízení, za jehož obnovu bylo žádáno, zamítl žádost z důvodu, že jest opožděná, neboť byla podána po uplynutí jednoroční lhůty, stanovené pro žádost za obnovu §em 10 zák. čl. XX : 1901. Vycházel tedy žal. úřad z názoru, že pro obnovu přestupkového řízení trestního platí ustanovení cit. § 10, jenž právo podati žádost za obnovu omezuje na jednoroční lhůtu. Názoru tomu nemohl však nss přisvědčiti.
Cit. § 10 zák. čl. XX : 1901 stanoví v odst. 1, že ve sporných adm. záležitostech, počítajíc v to disc. záležitosti, má místo obnova řízení a že žádost za obnovu jest podati do jednoho roku od vyhlášení nebo doručení konečného, během hlavního řízení vyneseného pravoplatného rozhodnutí. Jest patrno, že obmezení jednoroční lhůtou dle III. odst. cit. paragrafu platí pro obnovu řízení, jehož povaha jest určena v odst. I., tedy pro řízení v adm. záležitostech sporných, sem počítajíc i záležitost disciplinární.
Co sluší rozuměti spornými záležitostmi adm., zákon sám nikde nepraví. Prov. nař. z 18. prosince 1901 č. 4600 k §ům 1—12 zák. čl. XX : 1901, vymezujíc v § 10 okruh záležitostí sporných, počítá k nim především ony věci, které v zák. čl. XXVI : 1896 jsou jednotlivě vypočteny, mezi nimiž však záležitosti trestní zahrnuty nejsou, kromě toho pak i ostatní záležitosti povahy kontenciosní. Jelikož pak dle panující doktríny záležitostmi kontenciosními sluší rozuměti takové záležitosti povahy správní, v nichž stojí proti sobě dvě strany, z nichž jedna proti druhé vymáhá nějaké právo nebo popírá nějakou povinnost, jest jasno, že záležitosti trestní, které této povahy nemají, nespadají v obor adm. záležitostí sporných, pro jejichž obnovu platí obmezení jednoroční lhůty dle III. odst. cit. §u 10. Že pak záležitosti trestní nejsou záležitostmi disciplinárními, nepotřebuje zvláštního odůvodňování.
Okolnost, že ustanovení §u 10 cit. zák. čl. nemůže býti normou, týkající se přestupkového řízení trestního, jest ostatně patrná již ze systematického uspořádání cit. zák. článku, jehož § 10 jest zařazen v části I., týkající se opravných prostředků (záležitostí adm.), kdežto o přestupkovém řízení trestním jedná specielně část II., nadepsaná »Trestní soudnictvo policejní«. Tato část II. nemá ovšem zvláštního ustanovení o obnově přestupkového řízení trestního, upravujíc positivními předpisy jen otázku kompetence, trestního příkazu a lhůty odvolací, obsahuje však v §u 22 zmocnění, dané min. vnitra a sprav., aby ostatní podrobnosti polic, trest, řízení upravila jednotným řádem, který se bude vztahovati na všechny přestupkové záležitosti, které jsou odkázány do okruhu působnosti adm. úřadů. Na základě tohoto zmocnění vydán byl nařízením min. vnitra a sprav. č. 65000 ex 1909 jednotný řád, vztahující se na polic. trest. řízení; řád tento obsahuje v hlavě VII. část. II. v §ech 191— 195 předpisy o obnově, předpisy tyto jsou pro obnovu trestního řízení přestupkového normou všeobecnou a výlučnou. Dle ustanovení těchto jest však žádost za obnovu řízení přestupkového omezena na určitou lhůtu (promlčecí) jen v § 192 v případě, že se za obnovu žádá v neprospěch toho, proti němuž bylo řízení právoplatně ukončeno osvobozujícím rozsudkem nebo zastavujícím výměrem, kdežto obnova řízení ve prospěch odsouzeného dle cit. ustanovení žádnou lhůtou vázána není.
Zamítl-li tedy žal. úřad žádost st-lů za obnovu řízení z důvodu, že uplynula od pravoplatného skončení původního řízení jednoroční lhůta §u 10 zák. čl. XX : 1901, ocitl se tímto svým výrokem v rozporu s právním řádem, pročež bylo nař. rozhodnutí zrušiti dle §u 7 zák. o ss.

Citace:

č. 5540. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 684-685.