Č. 5631.

Dávka z přírůstku hodnoty: * V opravném prostředku proti platebnímu rozkazu vydanému o dávce z přírůstku hodnoty nemovitosti (vl. nař. č. 143/22) lze uplatniti námitku, že soudní usnesení o výši odhadní ceny nevylo straně doručeno.
(Nález ze dne 3. května 1926 č. 24.817/25.)
Prejudikatura: Boh. 58 adm.
Věc: Božena H. a dědicové po Františku H. v B. proti moravskému zemskému výboru v Brně o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-lům byla plat. rozkazem mor. zem. výběrčího úřadu v Brně z 12. prosince 1924 z převodu nemovitosti, zcizené smlouvou z 24. října 1922 Františku K. v K. a manželům S-ovým v P., předepsána dávka z přírůstku hodnoty nemovitosti v částce 23691 K 84 h. Pro vyměření dávky byla vzata za základ nabývací a zcizovací hodnota stanovená podle soudního odhadu usnesením okr. soudu ve V. z 20. října 1924. Odvolání st-lů bylo nař. rozhodnutím zamítnuto.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss toto:
St-lé namítali již ve svém odvolání k žal. úřadu mezi jiným, že jim soudní usnesení, kterým byla stanovena výše hodnot, nebylo sděleno. Žal. úřad neshledal tuto námitku důvodnou, poněvadž prý hodnota stanovená soudem na podkladě dobrého zdání soudních znalců jest podle § 17 pravidel o vyvírání dávky (dodatek III. k vl. nař. č. 143/22) definitivním základem pro vyměření dávky a strana může proto proti takovému usnesení pouze brojiti způsobem, jejž naznačuje § 9 cís. pat. z 9. srpna 1854 č. 208 ř. z., tedy rekursem k soudu nadřízenému. Nss neuznal, že by názor vyslovený žal. úřadem odpovídal zákonu.
Jest sice pravda, že strana by mohla své námitky proti soudnímu odhadu uplatňovati jen opravným prostředkem proti dotyčnému usnesení soudnímu, tedy v cestě soudní, nikoliv před úřady správními, jak nss již vyslovil ve svém nálezu Boh. 58 adm. Leč v daném případě st-l svou námitkou neuplatňoval, že řízení provedené soudem jest vadné, nýbrž že vyměřující úřad nemohl při vyměření dávky vzíti za základ hodnotu stanovenou soudem, když st-l o dotyčném usnesení soudu nebyl zpraven. Podle odstavce 4 § 17 uvedených pravidel jest hodnotu, sloužící za základ pro vyměření dávky zjistiti po případě soudním odhadem. O hodnotě zjištěné soudním odhadem lze však mluviti jen tehdy, když pravoplatným usnesením soudu byla ona hodnota stanovena. Pravoplatným může se takové usnesení státi jen když stranou nebylo vůbec naříkáno, nebo když bylo v poslední instanci potvrzeno. Aby usnesení mohlo býti naříkáno, k tomu jest zapotřebí, aby straně bylo doručeno. Jest tedy otázku, zdali se takové řádné doporučení stalo, řešiti vyměřujícím úřadem.
St-lka tvrdila již v odvolání, že jí soudní usnesení vůbec doručeno nebylo a žal. úřad vycházeje z nesprávného právního názoru, že st-lka tuto námitku před správními úřady vůbec uplatňovati nemůže, nezkoumal, zdali námitka ta odpovídá skutečnosti. Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 5631. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 852-852.