Č. 5376.Učitelstvo: * Učitel veřejné školy národní nemá právního nároku, aby jeho žádosti za přeložení na jiné služební místo bylo vyhověno.(Nález ze dne 12. února 1926 č. 6413/25.).Věc: Marie Ř. v Praze proti ministerstvu školství a národní osvěty o definitivní přeložení.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: St-lka, def. odborná učitelka dívčí školy měšťanské v Praze VIII., žádala podáním ze 17. června 1921 u magistrátu hl. m. Prahy za přeložení na občanskou školu dívčí v Praze II., kteréžto místo se uprázdní jmenováním učitelky L. ředitelkou. Jako důvod uváděla zejména svůj zdravotní stav. Měst. škol. výbor doporučil žádost tuto zšr-ě a navrhl, aby žadatelka byla podle § 16 zák. o právních svazcích učitelstva def. přeložena z příčin služ. na zmíněné místo. Zšr v Praze rozhodnutím z 11. prosince 1923 žádosti nevyhověla, ježto služ. příčin zde vůbec není, ani jiného zvláštního zřetele hodného důvodu. Mimo to bylo by toto opatření v odporu s pravidelným konkursním řízením. St-lka se proti tomuto rozhodnutí odvolala, avšak nař. rozhodnutím bylo odvolání zamítnuto z důvodů rozhodnutí v odpor vzatého.O stížnosti nss uvážil: — —Podle § 1 zák. z 19. prosince 1875 č. 86 z. z. česk. má se na uprázdněné místo učitele rozepsati ihned konkurs a předpisuje pak zákon v paragrafech následujících až včetně § 15 přesným způsobem postup při obsazování def. míst učitelských, v kterýchžto předpisech částečná změna nastala jednak ustanovením čl. IV zák. z 9. dubna 1920 č. 306 Sb. jednak v § 10 zák. z 13. července 1922 č. 226 Sb. Dle těchto zákonných ustanovení jest pravidlem, aby uprázdněné místo učitelské bylo obsazeno konkursem. Z tohoto pravidla zná zákon ovšem výjimky a to obsazení přeložením, které se stane buďto v důsledku §u 39 lit. c) a d) zák. o právních svazcích učitelstva ve znění zákona z 2. listopadu 1899 č. 87 z. z. cestou disciplinární, anebo podle předpisů § 16 zák. přeložením, které ze služ. příčin může naříditi zatímně okresní a definitivně zemská škol. rada za podmínek na uvedeném místě uvedených. Konečně zná zákon v § 16 posl. odst. téhož zákona také obsazení míst učitelských výměnou mezi dvěma učiteli. Ze stylisace § 16, který v souvislosti s konstatováním, že každé na základě konkursního řízení provedené jmenování učitele na určité místo jest definitivní, uvádí, že každý takto ustanovený učitel musí se podrobiti přeložení, které z příčin služebních úřad školní nařídí, jde, že zákon dává sice škol. úřadu právo, aby za určitých předpokladů učitele definitivně ustanoveného mohl přeložiti na jiné místo a že také ukládá def. ustanovenému učiteli povinnost, aby se takovémuto přeložení podrobil. Tomuto právu školního úřadu resp. této povinnosti učitele neodpovídá však povinnost škol. úřadu, aby učitele k jeho žádosti překládal, ani právo učitele, aby jeho žádosti za přeložení ať již z důvodů osobních anebo i z důvodů služebních bylo úřadem vyhověno. Zejména nedává zákon takovéto právo ani takovému učiteli, který, třebas již zatímně na určité místo byl přeložen, domáhá se def. přeložení na toto místo. Nemá tedy jednotlivý učitel právního nároku na to, aby obsazení určitého místa k jeho žádosti se stalo nikoliv normálním způsobem, totiž obsazovacím řízením, předepsaným v § 1 až 15 zák. o právních svazcích učitelstva.Nelze proto shledati porušení subj. práv st-lčiných ve smyslu § 2 zák. o ss v tom, že v daném případě žal. úřad resp. zšr neužily svého práva ku přeložení st-lky a žádosti její za takové přeložení nevyhověly.