Č. 5320.Učitelstvo: Bývalý profesor státního učitelského ústavu v Těšíně, který po převratu byl převzat »do čsl. služeb školských ve Slezsku« a ustanoven odb. učitelem občanské školy, nemá nároku na zachování práv a požitků plynoucích z jeho někdejšího postavení profesora.(Nález ze dne 26. ledna 1926 č. 1357).Věc: Leopold B. v O. (adv. Dr. B. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty,(odb. rada K. Hrdina) stran požitků.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: St-l byl od září 1899 ve službách školských na národních školách ve Slezsku a to od roku 1907 jako odborný učitel; roku 1908 stal se definitivním cvičným učitelem. Výnosem zšr-y slezské z 12. února 1918 byl na základě zmocnění uděleného výnosem min. vyuč. z 25. ledna 1918 s právní účinností od 1. srpna 1917 podle § 48 odst. 1 služ. pragm. učitelské z roku 1917 jmenován hlavním učitelem při státním učitelském ústavě v Těšíně. Výnosem zšr-y slezské z 3. října 1920 byl převzat do čsl. služeb školských ve Slezsku a ustanoven na základě § 3 vlád. nař. ze 17. července 1919 č. 398 Sb. s prozatímní platností učitelem na veř. něm. občanské škole chlapecké v B.; při tom bylo vysloveno, že definitivní úprava jeho právního poměru stane se skutkem, jakmile vzájemnou mezistátní smlouvou bude zajištěn stejný postup ohledně státních a zemských zaměstnanců v obou částech země. Dne 8. prosince 1920 složil přísahu věrnosti čsl. republice ve vlastnosti učitele občanské školy. Výnosem zšr-y slezské ze 6. července 1922 byl přidělen německé občanské škole chlapecké v Č. Dekretem z 2. června 1922 jmenovala jej zšr-a odborným učitelem na něm. občanské škole chlapecké v B. ve vlastnosti definitivní. Když však ošr ve F. zšr-ě oznámila, že st-l nepůsobí v B., nýbrž v Č. a vrátila zmíněný dekret, převzala zšr dekretem z 12. září 1922 st-le s platností definitivní do čsl. služeb školských ve Slezsku, vyhrazujíc sobě pro pozdější dobu stanoviti jeho def. služ. místo a ponechávajíc jeho přidělení v B. prozatím v platnosti. Konečně jmenovala zšr st-le dekretem z 31. října 1922 na základě § 3 vlád. nař. č. 398/19 odborným učitelem na veř. něm. občanské škole chlapecké v B. Výnosem min. škol. ze 6. listopadu 1922 byl st-l jmenován okr. školním inspektorem pro něm. školní okres O. na Moravě. Nař. rozhodnutím nebylo vyhověno žádosti st-lově za úpravu jeho požitků (osobní přídavek), poněvadž st-l dobrovolným přestoupením do služeb obecno-školských, v nichž jeho jmenování nabylo konečné platnosti, zrušil bývalý služ. poměr, takže pro udělení osobního přídavku do pense započítatelného z důvodu jeho dřívější služby na bývalém německém učitelském ústavě v Těšíně (polském) podle § 12 zákona z 19. září 1898 č. 174 ř. z. není zákonného podkladu.O stížnosti uvážil nss takto:Není sporu o tom, že st-l byl od roku 1917 hlavním učitelem (profesorem) státního učitelského ústavu v Těšíně. V této své vlastnosti byl tedy nesporně def. státním profesorem podléhajícím předpisům služ. pragmatiky učitelské z 28. července 1917 č. 319 ř. z., avšak ve službách býv. státu rakouského. Státním zaměstnancem státu čsl. mohl se však st-l státi po převratu buďto výslovným jmenováním za takovéhoto státního zaměstnance anebo po případě způsobem předepsaným zákonem ze 7. února 1919 č. 74 Sb.Ani jeden, ani druhý způsob u st-le nenastal. Způsob na druhém místě uvedený (podle zákona č. 74/1919) proto ne, poněvadž — nehledě ani k otázce, zda místo st-lova ustanovení v den účinnosti cit. zákona (dne 17. února 1919), totiž Těšín byl tehdy »v obvodu čsl. republiky« ve smyslu § 1 zákona č. 74/1919 — nesložil také slib týmž §em požadovaný jakožto státní zaměstnanec na území čsl. republiky, naopak složil podle listiny ve spisech uložené dne 8. prosince 1920 přísahu podle zákona z 12. února 1920 č. 103 Sb. jakožto »učitel školy občanské« jako který se na listině té sám podepsal. Způsob na prvém místě uvedený (přímé jmenování do čsl. státních služeb) pak podle spisů u st-le rovněž nenastal. Takové jmenování (resp. převzetí) do čsl. služeb státních nestalo se zejména ani dekretem slezské zšr-y ze 3. října 1920, kterým byl jenom převzat do čsl. služeb školských (nikoliv do školských služeb státních, při čemž nelze přehlédnouti, že služby učitelské na veř. školách obecných a občanských v čsl. republice jsou taky »čsl. službami školskými«); ostatně stalo se také toto převzetí nikoliv min. škol., jemuž jedině přísluší jmenování profesorů na státních školách středních (včetně ústavy učitelské), nýbrž zšr-ou, tedy úřadem provádějícím podle slez. zák. o právních svazcích učitelstva škol obecných a občanských ze 6. listopadu 1901 č. 42 z. z. s pozdějšími doplňky v souvislosti s § 3 vl. nař. ze 17. července 1919 č. 398 Sb. jmenování učitelů na veř. školách obecných a občanských; týmž dekretem byl st-l také skutečně na základě § 3 cit. vl. nař. č. 398 Sb. 1919 ustanoven s prozatímní platností učitelem občanské školy v B.Z toho jde, že uvedeným dekretem z 3. října 1920 nebyl st-l převzat ve své dřívější (za Rakouska) vlastnosti státního profesora (hlavního učitele) učitelského ústavu, nýbrž naopak byl převzat do čsl. učitelských služeb obecno- a občanskoškolských. Jen v této vlastnosti složil také dne 8. prosince 1920 přísahu (srovnej podpis st-lův na listině o přísaze de dato 8. prosince 1920). V tomto novém služebním poměru st-lově v čsl. republice stala se později jen potud změna, že byl dekretem zšr-y z 12. září 1922 převzat definitivně (ovšem taky jenom do služeb obecnoškolských) a že dekretem zšr-y z 31. října 1922 byl jmenován odborným učitelem na veř. škole v B.V čsl. republice nebyl a není tedy st-l státním profesorem středoškolských, nýbrž učitelem školy občanské a nepodléhá předpisům služební pragmatiky učitelské z roku 1917, nýbrž předpisům upravujícím právní poměry učitelstva škol národních, tedy zejména předpisům zemských zákonů o právních svazcích učitelstva, ze zákonů popřevratových pak zejména zákona z 23. května 1919 č. 274 Sb. a ze 13. července 1922 č. 251 Sb. Jsou tudíž bezdůvodny a jdou mimo všecky vývody stížnosti dovolávající se jednotlivých ustanovení služ. pragmatiky učitelské z r. 1917 stejně jako zák. z 19. září 1898 č. 174 ř. z., který pojednává výhradně o platech učitelstva při státních ústavech učitelských a při cvičných školách s těmito ústavy spojených, že státních peněz vydržovaných. Platové a jinaké nároky st-lovy v jeho služ. poměru jakožto učitele školy občanské řídí se tedy předpisy pro tuto kategorií učitelů platnými, a nemá st-l právního nároku na to, aby v nynějším jeho služebním poměru byla mu zachována práva a požitky, které mu příslušely v jeho býv. služebním poměru ke státu rakouskému. Nelze proto shledati tvrzené nezákonnosti v nař. rozhodnutí, nechať již odůvodnění jeho je jakékoliv, a bylo stížnost zamítnouti.