Č. 5441.

Samospráva obecní. * Nikdo nemůže býti zároveň členem osadního a obecního zastupitelstva (§ 87 ústavní listiny).
(Nález ze dne 2. března 1926 č. 4209).
Věc: Rudolf B. v P. proti ministerstvu vnitra (min. taj. Dr. Jan Trojanec) o členství v obecním zastupitelstvu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem ze 4. března 1924 vyslovila osp v P., že řada členů ob. zast. v P., mezi nimi i st-l, pozbývá členství v tomto sboru proto, že jest také členem osadního zastupitelstva místních částí I a II města P., kterému jest ob. zastupitelstvo nadřízeno (§ 114 česk. ob. zř.), a dle § 87 úst. listiny nemůže nikdo býti zároveň voleným členem úřadu nižšího a úřadu, který je úřadu nižšímu nadřízen. Zsp rozhodnutím z 10. května 1924 zamítla odvolání st-le z důvodů prvé stolice a min. vnitra nař. rozhodnutím nevyhovělo dalšímu jeho odvolání v následující úvaze: »V § 87 úst. listiny vyslovena jest zásada, že nikdo nemůže býti zároveň voleným členem úřadu nižšího a úřadu, který je úřadu nižšímu nadřízen nebo vykonává nad ním moc dohlédací. Výjimky z této zásady má stanoviti zákon; takový zákon však dosud nebyl vydán. Osadní zastupitelstvo, jehož působnost dle zákonných předpisů (§ 107 a násl. česk. ob. zříz.) omezena jest na správu majetkovou, jest po rozumu § 87 úst. listiny úřadem nižším, jemuž jest ob. zastupitelstvo nadřízeno, jak vyplývá z předpisů § 114 č. ob. zř., dle něhož jdou stížnosti na opatření a usnesení starosty a zastupitelstva osadního předem k zastupitelstvu obecnímu a stížnosti z rozhodnutí tohoto zastupitelstva teprve dále k zastupitelstvu okresnímu, a z předpisů § 113 č. ob. zř., dle něhož má, kdykoliv je potřebí k platnosti usnesení osadního zastupitelstva, aby bylo schváleno zastupitelstvem okresním neb zemským, za takové schválení žádati obecní představenstvo (nyní obecní rada). Pokud stížnost ukazuje k tomu, že zákon ze 14. dubna 1920 č. 330 Sb. o volbách župních zastupitelstev a okr. výborů má v § 6 výslovné ustanovení, že členy župního zastupitelstva nemohou býti, kdož jsou členy okr. výboru, kdežto volební řád do obce obdobného ustanovení o neslučitelnosti členství v osadním a obecním zastupitelstvu neobsahuje, třebas by jeho předpisy o volitelnosti byly novelisovány zákonem vydaným až po ústavní listině, nelze z toho dovozovati, že zásada vyslovená v § 87 odst. 1 úst. listiny neplatí pro osadní a obecní zastupitelstvo. To by musilo jako výjimka podle § 87 odst. 2 úst. listiny výslovně stanoveno býti zákonem.«
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
Stížnost namítá, že bylo nesprávně použito § 87 úst. listiny a nesprávnost tu dovozuje z toho, že mezi obecním a osadním (místním) zastupitelstvem není poměru nadřízenosti a podřízenosti. Názoru tomu nelze přisvědčiti. Stačí poukázati jen na § 114 ob. zř. pro Čechy, dle něhož stížnosti vedené na nějaké opatření a usnesení starosty a zastupitelstva místního podati jest zastupitelstvu obecnímu. Zde jest zřejmě stanoven pořad instancí pro opravné prostředky proti usnesení starosty nebo zastupitelstva osadního, a jest tu osadní zastupitelstvo subordinováno zastupitelstvu obecnímu jako vyšší instanci.
Tvrdí-li sížnost dále, že ob. zast. nemá moci dozorčí nad osadou, přehlíží, že § 87 úst. listiny nežádá k neslučitelnosti funkcí v úřadech, aby mezi úřady byl jak poměr nadřízenosti, tak i poměr podrobenosti moci dohlédací, nýbrž že žádá jedno nebo druhé. Tuto alternativu jasně ukazuje slovo »nebo« v odst. 1 § 87.
Stížnost poukazuje dále k tomu, že do zákona ze 14. dubna 1920 č. 330 Sb. o župních zastupitelstvech a okr. výborech pojaty jsou předpisy shodující se se zásadou v § 87 úst. listiny vyjádřenou, kdežto novela k ob. řádu vol. ze 14. července 1922 č. 253 Sb. podobného ustanovení nemá, ač jest zákonem pozdějším, nežli ústavní listina.
Z toho pro stanovisko stížnosti nedá se nic odvoditi. Stojíť kategorický předpis § 87 úst. listiny vedle těchto zákonů dále a platí, dokud není zákona, jenž by z předpisu toho stanovil výjimku.
Pokud stížnost tvrdí, že názor nař. rozhodnutí nenalézá opory ani v § 5 ob. ř. vol., poněvadž mezi okolnostmi vylučujícími z volitelnosti není tam uvedeno členství v zastupitelstvu osadním, neplyne z toho nic ve prospěch stížnosti. Nevylučuje-li členství v zast. osadním z volitelnosti do zast. obecního, není tím ještě řečeno, že lze oba mandáty podržeti a zároveň vykonávati.
Také v §§ 6 a 62 zák. o volbách žup. zastupitelstev a okr. výborů neprohlašuje se členství v jednom sboru za důvod nevolitelnosti do sboru nadřízeného nebo podřízeného, nýbrž stanoví se tam toliko neslučitelnost takových dvou mandátů a dává se zvolenému právo volby mezi oběma mandáty.

Citace:

č. 5441. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 498-499.