Č. 5516.

Obecní volby. I. * Doručení všech legitimací voličů obecním starostou není dle řádu volení do obcí bezpodmínečným požadavkem zákona. — II. * Voliče, který se na řízení volebním nezúčastnil jinak nežli odevzdáním hlasu, nelze uznati za osobu, která jest podle § 55 vol. řádu do obcí vyloučena z provádění šetření o námitkách. — III. * Opožděné započetí s volbou a opožděné dodání legitimačních lístků do volební místnosti nezakládá samo o sobě důvod pro zrušení volby, jestliže nebyly jím přivoděny jiné momenty, jež by mohly míti vliv na výsledek volby. — IV. * Námitky proti volbě podané nejsou dostatečně konkretisovány, má-li se jim dostati konkrétního obsahu teprve z výpovědí svědků, jichž slyšení se v námitkách navrhuje.
(Nález ze dne 24. března 1926 č. 5926).
Věc: Ludvík G. a společníci v Brně (adv. Dr. Arn. Engel z Prahy) proti zemské správě politické v Brně o volbu městského zastupitelstva.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím byly zamítnuty námitky st-lů proti volbě měst. zast. v Brně, provedené dne 1. června 1924.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvažoval nss takto:
Stížnost namítá zmatečnost řízení, provedeného žal. úřadem, kterou shledává v tom, že šetření o námitkách dle § 55 obec. voleb. řádu provedl rada zsp-é, který jako definitivně ustanovený státní úředník v Brně měl tam i právo voličské a tudíž u volby jako volič byl zúčastněn. Touto námitkou musel se nss zabývati v prvé řadě; neboť kdyby byla tato formální námitka odůvodněna, musilo by od dalšího zkoumání stížnosti býti upuštěno a nař. rozhodnutí již z tohoto důvodu zrušeno.
Tuto námitku bylo zkoumati s těchto hledisek:
V § 55 obec. vol. řádu jest předepsáno, že šetření o námitkách provésti jest osobou, která u volby nebyla zúčastněna. Toto ustanovení nemůže míti jediného rozumného účelu, než-li ten, aby z provádění šetření byly vyloučeny osoby podjaté, tudíž aby šetřeno bylo procesní zásady, která platí všeobecně v každém úředním řízení. Jest nyní otázka, kdo ve vol. řízení opravném za podjatého má býti pokládán, zejména, zdali každý volič za podjatého může býti pokládán. Předmětem uvedeného řízení jest zkoumání postupu při volbě, chování se osob a komisí volbu řídících se zřetelem na vliv vad vol. řízení, jež snad se zjistí, na výsledek volby. I kdyby nebylo zvláštního zákonného předpisu, byli by právě zmínění účastníci a ti, kdož výsledkem volby bezprostředně osobně jsou dotčeni, z provedení šetření vyloučeni. Positivní předpis mohl by ovšem jíti i dále a také pouhé voliče jako podjaté kvalifikovati, avšak to zákon nečiní a také dobře by činiti nemohl. Doslov § 55 ob. řádu vol. neužívá výrazu § 7 téhož zákona »volby se zúčastniti«, nýbrž mluví o osobách, které »u volby nebyly zúčastněny«. Již toto ukazuje na užší vztah k vol. řízení, tak i k výsledkům opravného řízení, než-li v jakém jest pouhý volič. Kdyby byl zákonodárce zamýšlel poskytnouti tak širokou ochranu před zúčastněním se osob podjatých, byl by to také nepochybně a jasně vyjádřil, asi slovy, že provedením šetření mohou býti pověřeny výhradně jen ony osoby, které nemají v obci práva volebního. To však by vedlo k nemožným konsekvencím, neboť tím bylo by opravné řízení volební ztíženo a protahováno, čemuž právě zákon hledí zabrániti.
Tyto úvahy svědší tomu, že zákon nechtěl v § 55 ob. řádu vol. z provedení šetření vyloučiti voliče vůbec, kteří se pouze odevzdáním hlasu volby zúčastnili. Nemůže proto v tom, že šetření bylo provedeno osobou, která jako volič volby se zúčastnila, shledána býti zmatečnost, a bylo proto možno přikročiti k meritornímu zkoumání nař. rozhodnutí.
Námitky, jež stížnost uplatňuje ve věci samé, lze rozděliti ve dvě skupiny: 1. Námitky proti voličským seznamům, 2. námitky proti volebnímu aktu samému.
Ad 1. Veškeré námitky proti obsahu stálých voličských seznamů jsou z opravného řízení volebního podle § 54 ob. řádu vol. zásadně vyloučeny, poněvadž k tomuto účelu slouží zvláštní řízení podle zákona z 19. prosince 1919, čís. 663 Sb. V opravném řízení volebním mohou námitky ohledně vol. seznamů při volbě použitých uplatněny býti pouze na základě § 14 ob. řádu vol. ve znění novely ze 14. července 1922 č. 253 Sb. a § 14 zák. o stálých seznamech voličských, bylo-li by totiž prokázáno, že v seznamech těch po ukončení reklamačního řízení nedovoleným způsobem byly provedeny změny.
Pokud tedy st-lé namítali, že ve voličských seznamech chyběla celá řada domů, že dále velký počet voličů do seznamu zapsán nebyl a mnozí byli škrtnuti, ačkoliv pouze změnili byt, dále že změnami ve vol. seznamenech provedenými staly se seznamy nepřehlednými, odmítl žal. úřad námitky plným právem a stížnost proti tomu směřující jeví se bezdůvodnou.
Kromě toho bylo v námitkách uplatňováno, že velký počet voličů byl ve voličských seznamech dodatečně přeškrtnut, aniž o tom tito voliči byli vyrozuměni a konečně, že voličský seznam, který byl něm. soc.-dem. straně dělnické obcí za úplatu vydán, s úředním seznamem voličským nesouhlasil.
Dodatečná změna v seznamu voličů mohla by však vésti k úplnému aneb částečnému zrušení volby jenom tenkráte, kdyby takovou změnou počet voličů byl do té míry zvýšen nebo snížen, že by na poměr hlasů pro tu neb onu kandidátní listinu odevzdaných měl takový vliv, že by počet zvolených z určité kand. listiny doznal změny. Aby to se mohlo posouditi, musila by stížnost ne pouze všeobecně, nýbrž podrobně a konkrétně každou změnu ve voličském seznamu označiti, kterou pokládá za nezákonnou. Toho st-lé ve svých námitkách neučinili, neboť námitka jejich formulována jest jen zcela všeobecně a jen příkladmo je uvedeno 6 voličů, kteří jednak do seznamu voličského nebyli pojati, jednak z něho byli vyškrtnuti. Nehledě k tomu, že z toho nelze seznati, kteří z těchto voličů již původně do seznamu nebyli pojati, a kteří z něho byli vyškrtnuti, možno nezapsání voliče do vol. seznamu napadati jen v řízení reklamačním, a pouze takové škrtnutí jeho, které se stalo po úpravě seznamů, mohlo by býti vytýkáno v opravném řízení volebním. Žal. úřad mohl tudíž a měl tuto námitku již pro nedostatečnou konkretisaci odmítnouti. Zamítl-li ji z důvodu meritorního, zjistiv, že měst. vol. kancelář po reklamačním řízení neprovedla v seznamech žádných změn, nemohlo tím st-lům v právech jejich býti ublíženo. Námitku, že vyhotovení voličského seznamu vydané obcí nesouhlasí s úředním exemplářem, shledal nss bezdůvodnou, neboť volba se provádí podle stálých seznamů voličských (§ 12 ob. řádu vol. a § 14 zák. o voličských seznamech), jež zároveň s vol. vyhláškou jest vyložiti (§ 13 ob. řádu vol.). Jinaké opisy seznamů voličských nemají pro volbu směrodatného významu, ať jsou to opisy soukromé, anebo obcí pořízené.
Ad 2. V dalším uplatňuje stížnost námitky, které se dotýkají vlastního aktu volebního.
Žal. úřad zamítl tyto námitky, poněvadž je neshledal dostatečně konkretisovanými, aby mohl bezpečně zkoumati, zdali a jaký vliv měly tvrzené vady volebního řízení na výsledek volby. Oproti názoru stížnosti bylo toto stanovisko žal. úřadu v podstatě schváliti. Totéž stanovisko zaujal nss též v nálezu Boh. 439 adm. a v nálezech jiných, a rovněž volební soud ve svém nálezu z 19. prosince 1924 č. 606 sbírky Koschinovy č. 124. Opravné řízení volební není řízením oficiosním, nýbrž zahajuje se teprve podáním námitek, které vázány jsou na nepřekročitelnou lhůtu. Jen k oněm vadám, které výslovně a včasně jsou vytýkány, má úřad přihlížeti a podle potřeby je zjistiti. Povinnost a právo úřadu provésti šetření vztahuje se tudíž toliko na námitky, které obsahují dostatečně konkretisované a věcně závažné okolnosti skutkové, nemůže však býti chápána tak, že by bylo lze při výslechu svědků otázkami jim kladenými vyšetřiti i jiné vady, než které v písemném podání byly uplatňovány s účinkem, že by takto zjištěné vady platily za námitky proti volbě včas vznesené. Kdyby se připustily zcela povšechně námitky, které by teprve úředním šetřením mohly býti precisovány, odporovalo by to předpisu o lhůtě dle § 54 vol. řádu i zásadě o konkretisaci všech námitek, která tímto předpisem je vyslovena.
Vedle toho jest řešiti ještě druhou základní otázku. Námitky zakládaly se totiž na tom, že tvrzenými vadami vol. řízení byla porušena zásada tajnosti volby. Stanovením zásady tajnosti volby chtěl zákon chrániti svobodu voliče, t. j. svobodu jeho rozhodnutí při odevzdávání hlasovacího lístku. Nejde při tom o to, aby tajnost volby byla absolutně v tajnosti zachována, neboť toho nelze žádným předpisem zákona docíliti, ježto voličům nemůže býti zabráněno, aby sami prozradili, jak hlasovali. Úmysl zákona nese se k tomu, aby volič při odevzdání hlasu byl chráněn od všelikého psychického nátlaku, který by jej mohl příměti, aby odevzdal hlas proti svému přesvědčení. Má tudíž býti voliči zaručena jistota, — nemá-li sám vůli opačnou — že jeho hlasování zůstane tajné. Tuto záruku má zákon na zřeteli, když mluví o vážném, t. j. pro výsledek volby relevantním porušení tří zásad, uvedených v § 56 obec. vol. řádu.
Z toho jde jednak, že volič musí si porušení tajnosti volby, aby mohlo býti pokládáno za vážnou vadu vol. řízení, uvědomiti, ježto jinak o psychickém nátlaku nemůže býti řeči; dále však podává se z toho, že porušení tajnosti volby musí míti vliv na tolik voličů, že tím výsledek volby může býti dotčen. Pokud žal. úřad ve svém rozhodnutí na poslední moment váhu klade, jest mu přisvědčiti. Za to však nemohl nss přikloniti se k názoru žal. úřadu, že námitka porušení tajnosti volby (použitím průsvitných obálek), by potřebovala bližšího konkretisování. Jsou-li tu okolnosti, které jsou způsobilé na neurčitý počet voličů psychicky působiti, pak přirozeně nelze žádati, aby byli vypočteni voliči, na něž takto bylo působeno. Ovšem musí porušení tajnosti volby objektivně býti zjištěno, má-li býti uplatňován vliv na výsledek volby. Stížnost shledává porušení tajnosti volby především v tom, že obálky, do nichž vkládány byly hlasovací lístky, byly průsvitné. Žal. úřad vzhledem k tomu, že hlasovací lístky nemohly býti jinak do obálky vloženy nežli dvakráte přeložené, došel k názoru, že obálky, ačkoliv byly průsvitné, nebyly přece způsobilé, aby v nich hlasovací lístek určité volební strany byl rozeznán. Žal. úřad zjistil tudíž, že objektivně není tu porušení tajnosti volby a nss prohlédnuv obálku, ke spisům připojenou, nemohl shledati, že tento věcný úsudek, který patří do skutkové podstaty a proto jen v rámci § 6. přezkoumán býti může, je proti spisům, t. j. že je nesrovnatelný se stavem spisů.
Další poruchu tajnosti volby spatřuje stížnost v nedostatečném zařízení volebních cel, t j. oddělených prostorů, ve kterých hlasovací lístky do obálky byly vkládány. V tomto ohledu nezáleží po názoru nss-u tolik na tom, zdali oddělené prostory byly přesně podle § 38 ob. řádu vol. zařízeny, jako spíše na tom, zdali nějakou vadou v jejich zařízení mohlo býti přivoděno porušení tajnosti volby. Zdali bylo tomu tak, jest opět otázkou skutkovou, jejíž zodpovědění žal. úřadem vymyká se věcnému zkoumání se strany nss-u. Ve formelním ohledu (§ 6 zák. o ss) spočívá však předpoklad žal. úřadu, že zařízení zmíněných prostorů nemohlo porušiti tajnost volby, na bezvadných výpovědech svědků.
Pokud jde o námitku, že v některých vol. místnostech nebyly zvláštní schránky pro odkládané kandidátní listiny, připustil žal. úřad správnost tohoto tvrzení v příčině některých vol. místností, zároveň však zjistil na základě výpovědí svědků, že do odložených kand. listin nikdo nenahlédl, takže k porušení tajnosti volby tímto způsobem ani dojíti nemohlo. Tímto zjištěním skutkovým je však i nss vázán (§ 6 zák. o ss) a musí tudíž z toho vycházeti, že ani v tomto směru porušení tajnosti volby objektivně tu nebylo.
Další vadu řízení volebního vidí stížnost v tom, že v četných volebních místnostech, zejména v místnosti 14/3 počalo se s konstituováním vol. komisí a hlasováním dlouho po 8. hodině, dále že nedoručené vol. legitimace do několika vol. místností došly teprve k 10. hodině. Nelze upříti sice, že v tom dlužno spatřovati vady vol. řízení, avšak nelze přehlédnouti, že tyto vady nemohou míti vliv na výsledek volby samy o sobě, nýbrž jen ve spojení ještě s jinými nomenty, zejména na př. že touto vadou bylo zabráněno rozhodujícímu počtu voličů hlasy odevzdati. Námitky však neuvedly žádných takových momentů, ba ani okolností, ze kterých by mohlo býti na to usuzováno, že takové momenty skutečně nastaly. Jest tudíž zamítnutí této námiky zákonem odůvodněno.
Z týchž důvodů zamítl žal. úřad námitku, že v některých vol. místnostech volilo se na cizí legitimace, nebo aspoň že pokus o to byl učiněn. Námitky, »aby nemusily uváděti jednotlivé případy, navrhly o nich důkaz svědky,« konkrétně uvedly jen, že ve vol. místnosti 1/1 zjištěn byl případ, že na legitimaci zápasníka M. volila cizí osoba. O výslechu svědků a o námitkách, jež by teprve podle výsledku tohoto výslechu teprve v řízením původním mohly býti konkretisovány, v námitkách samých však konkretisovány nebyly, bylo mínění soudu již svrchu vyloženo. Zbývá tudíž uvažovati o jediném konkrétně uvedeném a úředně zjištěném případě falešné volby za zápasníka M., který však ani sám o sobě, ani ve spojení s ostatními případy, o nichž doleji bude řeč, nebyl s to, aby na výsledek volby působil.
Se zřetelem k tomu dlužno již na tomto místě uvésti, že nař. rozhodnutí vychází z předpokladu, že rozhodným pro výsledek volby byl by pro prvý rozvrh mandátů počet 100 hlasů a pro rozdělení mandátů uvnitř sdružených stran počet 47 hlasů. Tento výpočet přijímá i stížnost bez námitek. Vymyká se tudíž tento výpočet soudnímu přezkoumání a musil býti jako nepopřená část skutkové podstaty nař. rozhodnutí také nálezu nss-u položen za základ.
Na dvou místech vytýkaly námitky vady v příčině manipulace s legitimačními lístky. Vytýkaly jednak, že 14000 legitimačních lístku nebylo doručeno, a že jen malou jejich část si voliči před volbou vyzvedli ve vol. kanceláři; dále že ve vol. místnosti 29/3 bylo nalezeno 17 nedoručených legitimací pod kloboukem úřadujícího ob. úředníka a že náměstek předsedy vol. komise navrhoval, aby nedoručené německé legitimace rozdány byly něm. voličům a sám se nabídl, že obstará rozdělení českých legitimací voličům českým. Provádějíc poslednější námitku, stížnost sama připouští, že nebylo dokázáno, že by tento postup sám měl vliv na výsledek volby, a uvádí jen, že postup tento vzbudil pochybnost o čistotě volby. To ovšem není dostatečným důvodem pro zrušení volby, neboť chybí nejen průkaz, nýbrž i určité tvrzení, že vytýkaný postup mohl míti na výsledek volby vliv.
O legitimačních lístcích jest v § 31 ob. řádu vol. předepsáno, že je starosta má dodati každému voliči do bytu. Nedodané legitimační lístky odevzdá starosta příslušné vol. komisi, u které může volič vydání legitimačního lístku žádati. Poučení voličů v tom směru musí obsahovati dle § 30 ob. řádu vol. již vyhláška volební. Uvedené předpisy (zvláště předpis § 30) mají tedy již na zřeteli případ, že legitimační lístky z jakéhokoliv důvodu dodány nebyly. Z toho lze seznati, že doručení veškerých legitimačních lístků ob. starostou není předepsáno jako bezpodmínečný požadavek, nýbrž že podle názoru zákona nemá o doručení legitimačních lístků pečovati toliko orgán úřední (ob. starosta), nýbrž i volič sám. Nemůže proto v té okolnosti, že nebyly všecky leg. lístky voličům rozdány, jakož i v tom, že nebyly všecky nedodané legitimace voliči vyzvednuty, ani objektivně vada řízení vol. býti shledána, a není tudíž nezákonným, když žal. úřad námitky toto vytýkající zamítl.
Konečně bylo v námitkách vytýkáno, že v řadě vol. místností neshodoval se počet hlasů s počtem voličů k volbě se dostavivších, zejména, že v jedné místnosti v Ž. bylo při sčítání hlasů o 29 hlasovacích lístků nalezeno více, než-li voličů odvolilo, že ve vol. místnosti 4/3 bylo 745 voličů, 746 obálek a 748 platných hlasů, v místnosti 12/2 pak o 3 hlasovací lístky více.
Dle tohoto tvrzení šlo by tedy o rozdíl 29 + 3 + 3 = 35 hlasů a s připočtením hlasu, odevzdaného nepravým voličem za zápasníka M. celkem o rozdíl 36 hlasů. Tento rozdíl však nemohl by vzhledem k cifrám 100 resp. 47, jež žal. úřad vypočetl a proti nimž, jak již bylo zmíněno, st-lé námitek nečiní, míti vliv na výsledek volby. Jestliže tedy námitkami vytýkané diference při sčítání hlasů, i kdyby byly dokázány, nemohly míti vlivu na výsledek volby, bylo se zřetelem na předpis § 55 ob. řádu vol. bez významu, byly-li tyto diference vyšetřeny a nemůže proto za vadu opravného řízení volebního býti pokládáno, když žal. úřad ohledně zmíněných 29 hlasů v Ž. šetření nekonal.
Z těchto úvah jde, že zamítnutí veškerých námitek proti volbě neodporuje zákonu a musila proto stížnost jako bezdůvodná býti zamítnuta.

Citace:

č. 5516. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 635-640.