Čís. 3807.

Povolení delegace není vyloučeno tím, že původně obviněný prohlásil, že nepodává prozatím návrh na delegaci; ono prohlášení není vzdáním se návrhu; návrh může býti po případě znovu opakován.
Důležitým důvodem pro povolení delegace jest, že jí může býti provedení trestního řízení zlevněno, zjednodušeno a urychleno.
Pro výklad, že lze povoliti delegaci jen k ušetření delších cest úředních osob, neposkytuje zákon opory.
(Rozh. ze dne 13. března 1930, Nd 1 591/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl stížnost soukromých obžalobců do usnesení vrchního soudu v Praze ze dne 3. prosince 1929, jímž byla u okresního soudu v Praze zahájená trestní věc proti obžalovanému pro přestupek proti bezpečnosti cti přikázána okresnímu soudil v Ústí n. L.
Důvody:
Předem jest zdůrazniti, že povolení delegace není vyloučeno tím, že původně obviněný prohlásil, že nepodává prozatím návrh na delegací, ano prohlášení to není ještě vzdáním se návrhu na delegaci; návrh může býti podle konkrétního stavu řízení vždy zase opakován; ostatně, i kdyby se byl obviněný vzdal tohoto návrhu, není překážky, by nebyla delegace, pokud tu jsou zákonné předpoklady, povolena po případě i proti opačnému návrhu obviněného. Důležitým důvodem pro povolení delegace ve smyslu zákona jest, že delegací jiného soudu může býti provedení trestního řízení »zlevněno, zjednodušeno a urychleno«. Veškeré tyto předpoklady jsou splněny v souzeném případě. Obě strany, žalobci a obviněný, mají stálý pobyt v Ústí n. L.; jak z podání dále vysvítá, navrhl obviněný skutečně (což stížnost zřejmě přehlíží) k provedení důkazu pravdy výslech celé řady svědků, z nichž 26 bydlí v Ústí a jeden ve Štětí; ze všeho toho jasně vysvítá, že jest v zájmu rychlého a hladkého provedení trestního řízení a ušetření značných útrat opatření vrchního soudu, pokud tuto trestní věc odňal okresnímu soudu trestnímu v Praze a přikázal jí okresnímu soudu v Ústí n. L. Pro omezující výklad, že lze povoliti delegací jen k ušetření delších cest úředních osob, neposkytuje zákon opory. O tom, zda soukromými obžalobci budou vedení svědci mimo Ústí n. L. bydlící, nebylo uvažovati, an v tomto směru nebyl učiněn žádný návrh. I bylo proto stížnost zamítnouti jako nedůvodnou.

Citace:

č. 3807. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1931, svazek/ročník 12, s. 172-173.