Čís. 3875.Ustanovení § 6 tisk. zák. platí jen pro obor tiskového zákona; jde-li o činy, jež nelze posuzovati podle tiskového zákona, je pro posouzení otázky, zda šlo o »rozšiřování« letáků trestného obsahu, směrodatným ustanovení § 7 tr. zák. Rozhazování tiskopisů trestného obsahu na veřejném místě (po ulicích) jest »rozšiřováním«.(Rozh. ze dne 20. května 1930, Zm I 706/29.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu trestního v Praze ze dne 7. září 1929, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem výzvy k neplnění zákonných povinností podle § 15 čís. 3 zákona na ochranu republiky, přečinem rušení obecného míru podle § 14 čís. 1 téhož zákona a přestupkem podle § 23 tiskového zákona, pokud čelila proti výroku, odsuzujícímu obžalovaného pro přestupek podle § 23 tiskového zákona. Naproti tomu zmateční stížnosti vyhověl, pokud čelila proti výrokům, jimiž byl obžalovaný uznán vinným zločinem podle § 15 čís. 3 a přečinem podle § 14 čís. 1 zákona na ochranu republiky, zrušil napadený rozsudek v těchto výrocích, ve výroku o trestu a ve výrocích s ním souvisejících a věc vrátil soudu prvé stolice, by ji v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl, dbaje při vyměření nového trestu nezrušeného odsuzujícího výroku pro přestupek podle § 23 tisk. zák. V otázkách, o něž tu jde, uvedl vdůvodech:S hlediska důvodu zmatečnosti podle § 281, čís. 9 a) tr. ř. namítá stížnost, že nešlo o »rozšiřování« letáků. Pojem rozšiřování tiskopisů je prý v § 6 tisk. zák. s platností pro obor tohoto zákona a trestního práva vůbec vymezen v ten smysl, že za »rozšiřování« lze pokládati jen odbyt, prodej nebo rozdávání tiskopisů, dále přibíjení, vyvěšování nebo vykládání jich na veřejných místech, ve čtenářských spolcích, v půjčovnách knih atd. Pouhé zahození tiskopisů osobou policejní stráží pronásledovanou nelze prý pokládati za »rozšiřování« tiskopisů ve smyslu onoho ustanovení zákona. Stížnost přehlíží především, že § 6 tisk. zák. platí, jak ustanovení to uvádí, jen pro obor tiskového zákona, a že v souzeném případě, v němž jde o zločin podle § 15 čís. 3 zák. na ochranu republiky a o přečin podle § 14 čís. 1 téhož zákona, spáchané obsahem tiskopisů, tedy o trestné činy, jež nelze posuzovati podle tiskového zákona, je pro posouzení otázky, zda šlo o »rozšiřování« letáků trestného obsahu, směrodatným ustanovení § 7 tr. zák. Dále jest zdůrazniti, že stížnost sama nepopírá, že rozhazování tiskopisů trestného obsahu na veřejném místě (po ulicích) jest »rozšiřováním« tiskopisů, nýbrž jen tvrdí, že zahození tiskopisů osobou stíhanou policejní stráží nelze pokládati za »rozšiřování« těchto tiskopisů. Tato námitka je však bezpředmětná, ježto rozsudek spatřuje rozšiřování letáků obžalovaným v tom, že letáky před zakročením policejní stráže proti němu ve V-ské kolonii rozhazoval, tedy v činnosti odlišné od zahození letáků.