Čís. 3824.


Nekalá soutěž.
Ke skutkové podstatě přečinu zlehčování podle 27 zák. čís. 111/1927 se mimo jiné vyžaduje, by bylo dokázáno, že údaje o poměrech podniku byly obžalovaným učiněny »za účelem soutěže«, t. j. že údaje směřovaly k tomu, by posice zlehčovaného podniku v soutěži byla zeslabena, a že údaje ty byly k tomu i způsobilé.
Při »zlehčování« i s hlediska ochrany trestní podle hlavy II (§ 27) i s hlediska ochrany soukromoprávní podle hlavy I (§ 10) zákona proti nekalé soutěži nesměřuje pachatelova snaha nutně k vlastnímu prospěchu; rozhoduje, zda bylo při zlehčování zamýšleno ublížiti soutěžiteli zeslabením jeho hospodářské posice.
Zlehčovatelem mohou býti i osoby, které nejsou soutěžitely zlehčeného, pokud jen účelem zlehčování jest, zlehčenému soutěžní posici zhoršiti, seslabiti, z čehož vyplyne nepřímo výhoda jiným soutěžitelům. Nevyhledává se, by pachatel poškození podniku přímo zamýšlel, ani, by poškození skutečně nastalo.
Pokud jde o porušení zákazu ne bis in idem, byl-li pachatel pro sepsání a odevzdání závadného dopisu odsouzen pro urážku na cti a kromě
toho pro přečin zlehčováni podle § 27 zák. čís. 111/1927 (oním odsouzením bylo žalobní právo vyčerpáno).
Nedostatek důvodů podle
§ 281 čís. 5 tr. ř.
(Rozh. ze dne 29. března 1930, Zm II 385/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného Rudolfa K-e do rozsudku krajského soudu v Olomouci ze dne 20. září 1929, jímž byli stěžovatelé na soukromou obžalobu Albína G-y uznáni vinnými přečinem zlehčování podle § 27 zák. čís. 111/1927 sb. z. a n. Zmateční stížnosti obžalované Marie K-ové částečně vyhověl, zrušil výrok nalézacího soudu, jímž byla uznána vinnou, že za účelem soutěže, chtějíc dosáhnouti toho, by práce stolařské na stavbě měšťanské školy v D. nebyly zadány soukromému obžalobci, zaslala dne 15. listopadu 1928 obecnímu zastupitelstvu v D. dopis, v němž o jakosti výkonu, poměrech majetkových a úvěrových, způsobu výroby, rozsahu podniku a stavu zásob podniku soukromého obžalobce učinila údaje, o nichž věděla, že jsou nepravdivé a které byly způsobilé podnik soukromého obžalobce poškoditi, čímž spáchala přečin zlehčování podle § 27 zákona čís. 111/1927 sb. z. a n., jakož i výrok o trestu a výroky s ním související, a obžalovanou Marii K-ovou sprostil podle § 259 čís. 3 tr. ř. z obžaloby pro tuto část přečinu. V ostatním zmateční stížnost obžalované Marie K-ové zavrhl. V důsledku toho vyměřil obžalované Marii K-ové nový trest.
Důvody:
Zmateční stížnost obžalovaných spatřuje zmatek podle § 281 čís. 5 tr. ř. v tom, že rozsudek předpokládal něco jiného za obsah protokolů, než jest v nich uvedeno, a zároveň neúplnost rozsudku v tom, že pro rozsudkový výrok nejsou uvedeny dostatečné důvody. Ve výroku rozsudkovém se prý říká, že Marie K-ová jest vinna, že za účelem soutěže zaslala atd., rozsudkové důvody však postrádají jakéhokoliv zjištění u Marie K-ové, že jednala za účelem soutěže a že byla soutěžitelem, a ani v protokolu není o tom údaje. Především jest stěžovatele upozorniti, že zmatku podle § 281 čís. 5 tr. ř. pro chybící důvody lze se dovolávati jen výtkou, že pro zjištění rozhodující skutečnosti nejsou v rozsudku vůbec uvedeny důvody, nikoli i, že se uvedené důvody jeví stěžovateli nepostačitelnými. Ke skutkové podstatě přečinu zlehčování podle § 27 zákona čís. 111/1927 se mimo jiné vyžaduje, by bylo dokázáno, že údaje o poměrech podniku byly obžalovaným učiněny »za účelem soutěže«, t. j. že údaje směřovaly k tomu, by posice zlehčovaného podniku v soutěži byla seslabena, a že údaje ty byly k tomu i způsobilé. V té příčině jest v rozsudku potřebné zjištění, an zjišťuje, že závadné dopisy byly psány »za účelem soutěže«, a to — jak z nich vidno — v úmyslu, by práce nebyla zadána soukromému obžalobci. Při »zlehčování« i s hlediska ochrany trestní podle hlavy II. (§ 27) zákona čís. 111/27 i s hlediska ochrany soukromoprávní podle hlavy I (§ 10 cit. zák.) nesměřuje pachatelova snaha nutně k vlastnímu prospěchu; rozhoduje, zda bylo pří zlehčování zamýšleno ublížiti soutěžiteli seslabením jeho hospodářské posice. Zákon stíhá výstřelky tvrzení, jimiž by hospodářské postavení zlehčeného podniku mohlo býti poškozeno. Proto se zákon snaží zameziti jakékoli zlehčování podniku, ať již jde o osobní nebo jakékoliv jiné poměry podniku, pokud by se jen zlehčování dotklo nepříznivě hospodářské posice podniku. Ze slova »kdo« i v § 10 i v § 27 cit. zák. vyplývá, že zlehčovatelem mohou býti i osoby, které nejsou soutěžitely zlehčeného, pokud jen účelem zlehčování jest, zlehčenému soutěžní posici zhoršiti, seslabiti, z čehož vyplyne nepřímo výhoda jiným soutěžitelům (Srov. dův. zprávu k §§ 10, 27 zák.). Obžalovaný Rudolf K. jest rovněž stolařem v D. jako soukromý obžalobce Albin G. a podle zjištění rozsudku na práce stolařské při stavbě měšťanské školy v D. oferovali ing. S.-H. a Albin G. Jestliže tedy podle toho, co předesláno, rozsudek nemá ohledně Marie K-ové zjištění, že byla soutěžitelem, není tu neúplnosti o skutečnosti rozhodné ve smyslu § 281 čís. 5 tr. ř. Stížnost vytýká, že rozsudek dospívá k názoru, že Marie K-ová měla úmysl poškoditi soukromého obžalobce. Rozsudek zjišťuje, že dopisy byly psány v úmyslu, by práce na škole nebyla zadána soukromému obžalobci. Tím zjišťuje, že jednání obžalovaných bylo způsobilé, poškoditi podnik v soutěžitelských stycích, seslabiti soutěžní posici soukromého obžalobce. Jest ovšem správné, že se nevyhledává, by pachatel poškození podniku přímo zamýšlel, ani, by poškození skutečně nastalo. Praví-li rozsudek, že Marie K-ová měla úmysl soukromého obžalobce poškoditi, činí tak v těsné souvislostí s pohnutkou Marie K-ové, pomstíti se soukromému obžalobci; rozsudek zjišťuje doznání obžalované Marie K-ové, že dopisy napsala ze zlosti, by soukromému obžalobci oplatila, že ji kdysi v hostinci sesměšnil. Byla proto zmateční stížnost obžalovaného Rudolfa K-e vůbec a, pokud se týče Marie K-ové zmateční stížnost směřující proti výroku týkajícímu se zaslání dopisu na zemský výbor v Brně shledána bezdůvodnou a podle § 288 odst. 1. tr. ř. zavržena.
Pokud však zmateční stížnost namítá, že Marie K-ová byla okresním soudem v Plumlově pod T 900/28 pro týž škutek (pro přestupek urážky na cti podle § 488 tr. zák. spáchaný v dopisu z 15. listopadu 1928 obecnímu zastupitelstvu v D.) uznána vinnou a potrestána, a že tím byl žalobní nárok již vyčerpán, nelze jí upříti oprávnění. Předmětem soukromé obžaloby Albina G-y podané dne 22. listopadu 1928 u okresního soudu v Plumlově a předmětem rozsudku okresního soudu v Plumlově ze dne 10. ledna 1929, č. j. T 900/28 byl určitý čin obžalované Marie K-ové, sepsání a odeslání dopisu ze dne 15. listopadu 1928 na obecní úřad v D. Byla-li Marie K-ová pro tento čin citovaným rozsudkem okresního soudu v Plumlově, třebaže jen pro přestupek urážky na cti odsouzena, není přípustno, by byla odsouzena pro týž čin znovu, aniž by tím byla porušena zásada ne bis in idem, a jest přisvědčiti názoru stěžovatelky, že odsouzením pro urážku na cti byla obžaloba pro dopis zaslaný obecnímu zastupitelstvu v D. ohledně Marie K-ové vyčerpána. Bylo proto v tomto směru zmateční stížnosti vyhověti, napadený rozsudek v této části zrušiti a obžalovanou v tomto směru z obžaloby zprostiti a vyměřiti jí za zbývající část odsuzujícího rozsudku nový trest.
Citace:
č. 3824. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1931, svazek/ročník 12, s. 210-213.