Čís. 3972.

I výrok nedokončený zvládá skutkovou podstatu dokonaného trestného činu, je-li smysl výroku patrný již z pronesených slov, tvoří-li pronesený výrok svým obsahem objektivní skutkovou podstatu určitého trestného činu a jsou-li tu i náležitosti subjektivní skutkové podstaty tohoto trestného činu.
(Rozh. ze dne 21. října 1930, Zm I 792/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu trestního v Praze ze dne 8. října 1929, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podle § 15 čís. 3 zákona ze dne 19. března 1923, čís. 50 sb. z. a n., mimo jiné z těchto
důvodů:
S hlediska důvodu zmatečnosti čís. 9 a) § 281 tr. ř. namítá stížnost, že výrok, jejž obžalovaný podle skutkového zjištění rozsudku pronesl dne 26. srpna 1927, t. j. výrok: »Připomínám Vám slova soudruha Lenina: »Učte se střílet, učte se střílet, abyste v příhodném okamžiku použili zbraní proti svým ...«, nezakládá ani skutkovou podstatu zločinu podle § 15 čís. 3 zák. na ochranu republiky, jímž byl obžalovaný uznán vinným, ani skutkovou podstatu jiného trestného činu náležejícího před soud, to proto, že výrok obžalovaného nebyl pro rozpuštění schůze intervenujícím policejním komisařem dokončen, tak že obžalovaným nebylo řečeno, proti komu má býti zbraní použito. Předmětem trestního stíhání může prý býti vzhledem k ustanovení § 11 tr. zák. jen to, co obžalovaný skutečně pronesl. Větné torso, jehož pronesení rozsudek zjišťuje, je prý však zcela nezávažné, ano vše záleží na tom, jak měla býti ona věta dokončena. Stížnost neprovádí uplatňovaný zmatek způsobem odpovídajícím zákonu (§ 288, odst. 2 čís. 3 tr. ř.). Nedbá dalších skutkových zjištění rozsudku, z nichž jí bylo při správném provádění hmotněprávního důvodu zmatečnosti vycházeti, skutkového zjištění, že výrok Leninův je tak znám, že jeho smysl byl patrný již ze slov obžalovaným pronesených, že bylo již ze slov obžalovaným pronesených patrno, že obžalovaný vybízel dělnickou mládež, by, bude-li povolána ke službě vojenské, použila v příhodném okamžiku zbraní proti svým »vykořisťovatelům« (zaměstnavatelům), a skutkového zjištění, že obžalovaný měl úmysl vyzvati dělnickou mládež, by, bude-li povolána do zbraně (ke službě vojenské), v případě vypuknutí války nebojovala proti nepřátelům republiky, nýbrž obrátila zbraně proti těm, kdo jí nařizují použití zbraní proti nepřátelům. I výrok nedokončený zakládá skutkovou podstatu dokonaného trestného činu, je-li smysl výroku patrný již z pronesených slov, tvoří-li pronesený výrok svým obsahem objektivní skutkovou podstatu určitého trestného činu a jsou-li tu i náležitosti subjektivní skutkové podstaty tohoto trestného činu.

Citace:

Čís. 3972. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1931, svazek/ročník 12, s. 520-521.