Čís. 3977.

Zjišťuje, co bylo v zažalovaném článku o soukromém obžalobci řečeno, má kmetský soud postupovati nejen výkladem gramatickým, nýbrž i logickým, přihlížeti k souvislosti jednotlivých míst článku, vyhledati jejich, třebas zastřený, smysl a uvážiti i dosah článku, jak nepodjatý čtenář bude mu rozuměti a jaké představy budou v něm článkem vyvolány o soukromém obžalobci a o jeho jednání.
Tyto zjišťovací výroky jest i náležitě odůvodniti (§ 270 čís. 5 tr. ř.) poukazem k jejich zdrojům ve vykládané látce a vyložením logických operací, které vedly soud k jeho skutkovými závěrům z premis daných vykládanou látkou.
(Rozh. ze dne 24. řijna 1930, Zm I 275/30).
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského trestního jako kmetského soudu v Praze ze dne 19. února 1930, jímž byl stěžovatel uznán vinným přestupkem podle § 6 zákona z 30. května 1924, čís. 124 sb. z. a n., zrušil napadený rozsudek v celém jeho rozsahu a vrátil věc do prvé stolice, by byla podle § 28 cit. zákona znovu projednána a rozhodnuta před tříčlenným senátem.
Důvody:
Rozsudek dospívá k odsouzení obžalovaného, shledav, že byly v pozastavených článcích sdělovány převrácené skutky a že byl soukromý obžalobce viněn z takového nepočestného činu, který by ho mohl ve veřejném mínění uvésti v opovržení a snížiti. Převrácení skutků a vinění z nepočestného činu spatřuje kmetský soud v pozastavených článcích proto, že prý je v nich soukromému obžalobci veřejně vyčteno, že neváhal obětovati zájem vědy vlastním zájmům, že zapřel zájem vědy a poučování širokých vrstev o významu své polární cesty a namístě toho požadoval jako »dobrý obchodník«, jak v titulu prvého článku jest uvedeno, z osobního zájmu za pořádání přednášek takové honoráře, že bylo pořádání těchto přednášek znemožněno. Těmito slovy zjišťuje rozsudek smysl a dosah pozastavených článků. Zmateční stížnost vytýká zjištění tomu rozpor s doslovem článků, vytýká tedy rozsudku věcně nedostatek odůvodnění pro jeho zjišťovací výrok. Výtce té nelze upříti důvodnost. Na kmetský soud byla zažalováním pozastavených článků s hlediska urážky na cti vznesena úloha, by především zjistil, co bylo v každém jednotlivém ze článků těch řečeno o soukromém obžalobci a uvedeno na skutečnostech uváděných ve spojení s jeho osobou; plně tuto úlohu, měl kmetský soud postupovati nejen výkladem gramatickým, nýbrž i logickým, přihlížeje k souvislosti jednotlivých míst článků, vyhledati jejich, třebas zastřený smysl, a uvážiti i dosah článků, t. j. uvážiti, jak nepodjatý čtenář bude jednotlivým článkům rozuměti a které představy budou v něm vyvolány jednotlivými články o soukromém obžalobci a o jeho jednání. Tyto zjišťovací výroky bylo pak podle § 270 čís. 5 tr. ř. náležitě odůvodniti poukazem k jejich zdrojům ve vykládané látce a vyložením logických operací, které vedly soud k jeho skutkovým závěrům z premis daných vykládanou látkou. Kmetský soud v rozsudku těmto požadavkům nevyhověl. Z porovnání doslovu pozastavených článků se zjištěním jejich smyslu, jak byl pak podroben právnímu posouzení, je patrno, že rozsudkový výklad pracuje i s předpoklady, jež nejsou převzaty přímo z doslovu článků, vykládaných ostatně souborně, nikoli jednotlivě, ač přece články, vyšedše v různých číslech částečně různých časopisů, znamenaly navenek projevy samostatné. Rozsudek neuvádí vůbec, kterými závěry a úvahami dospěl ke svému zjišťovacímu výkladu smyslu článků.

Citace:

Čís. 3977. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1931, svazek/ročník 12, s. 528-529.