Čís. 3944.

O místo (nepřehledné), pro něž § 46 nař. čís. 81/1910 stanoví nejvyšší přípustnou rychlost 6 km za hodinu, jde i v případě, kde jedna ulice druhou neprotíná, nýbrž jen do ní ústí.
(Rozh. ze dne 23. září 1930, Zm I 825/29).
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu trestního v Praze ze dne 15. října 1929, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným přečinem proti bezpečnosti života podle § 335 tr. zák., mimo jiné z těchto důvodů:
S hlediska čís. 9 a) § 281 tr. ř. namítá zmateční stížnost, že nešlo vůbec »o křižovatku« v obvyklém slova smyslu, jelikož prý v místě úrazu není křižování dvou ulic, ana tam jen ústí Budečská ulice do Primátorské třídy. Avšak, nehledíc k tomu, že podle plánku ulice Budečská na druhé straně Primátorské třídy pokračuje, třebaže ne rovně a přímo, neobstojí ona námitka před úvahou, že § 46 nař. z 28. dubna 1910, čís. 81 ř. zák. stanoví jako nejvyšší přípustnou rychlost 6 km za hodinu pro místa, kde silnici nelze přehlédnouti, jako zejména na křižovatkách atd., a že o takové, alespoň z jedné strany nepřehledné místo jde i v případě, kde jedna ulice druhou neprotíná, nýbrž jen do ní ústí. Nelze proto soudu vytknouti právní omyl, vidí-li trestuhodnou nedbalost stěžovatele v tom, že jel na osudném místě rychlostí značně vyšší než 6 km za hodinu.

Citace:

Čís. 3944. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1931, svazek/ročník 12, s. 451-452.