Čís. 3838.

Slovo »šalič (švindléř)« nekryje se co do smyslu se slovem podvodník; k švindléřství se nevyžaduje úmysl poškozovací, nutný pro pojem »podvodu«. Okolnost, že trestní řízení pro podvod bylo proti soukromému obžalobci zastaveno, nevylučuje zdar důkazu pravdy, že je švindléř (Teppichschwindler).
(Rozh. ze dne 11. dubna 1930, Zm I 551/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost soukromého obžalobce do rozsudku krajského jako kmetského soudu v České Lípě ze dne 16. května 1929, jímž byli obžalovaní podle § 259 čís. 3 tr. ř. zproštěni z obžaloby pro přečin proti bezpečnosti cti podle § 488 tr. zák. a § 1 zákona ze dne 30. května 1924, čís. 124 sb. z. a n., mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční stížnost uplatňuje zmateční důvody podle § 281 čís. 4, 5, 9 b) tr. ř. Uplatňujíc zmatek čís. 5 § 281 tr. ř. vytýká stížnost napadenému rozsudku vnitřní rozpor, ano se v rozsudku zjišťuje, že trestní řízení pro zločin podvodu bylo proti stěžovateli zastaveno a přesto jest v rozsudku označován za podvodníka s koberci. Zjištění ta, nehledíc ani k tomu, že se v rozsudku jen zjišťuje, že se obžalovanému podařil důkaz pravdy, že obžalovaný je »Teppichschwindler«, a že jen slovo »Teppichschwindler« jest tam nesprávně přeloženo slovem »podvodník s koberci«, nebylo by v rozporu, neboť okolnost, že trestní řízení proti stěžovateli pro podvod bylo zastaveno, nevylučovala by logicky druhý úsudek, najmě, any důvody zastavení nejsou známé. Stížnost, uplatňujíc zmateční důvod podle § 281 čís. 9 písm. b) tr. ř., vytýká, že se důkaz, že stěžovatel jest podvodníkem s koberci, obžalovanému nepodařil, an neprokázal, že stěžovatel měl podvodný úmysl. Výtku stačí poukázati na to, že se v rozsudku zjišťuje, že se obžalovanému podařil důkaz pravdy, že obžalovaný je »Teppichschwindler« a že jen slovo »Teppichschwindler« je v rozsudku nesprávně přeloženo slovem podvodník s koberci. Stížnost, nedbajíc toho, že se v rozsudku praví, že se podařil důkaz, že obžalovaný je »Teppichschwindler« nikoliv »Teppichbetrüger« »(podvodník s koberci)«, nedrží se mezí § 288 čís. 3 tr, ř. K tomu jest dodati, že se slovo šalič, švindléř (Schwindler) nekryje co do smyslu se slovem podvodník (Betrüger), neboť k švindléřství se nevyžaduje úmysl poškozovací, nutný pro právní pojem podvodu. Stěžovatel není označován za podvodníka (Betrüger), nýbrž za šaliče, švindléře (Schwindler).

Citace:

č. 3838. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1931, svazek/ročník 12, s. 238-239.