Čís. 3966.Podle § 174 II e) tr. zák. trestá se za zločin jen krádež ryb ulovených v rybníku, nikoliv v potoce.(Rozh. ze dne 16. října 1930, Zm I 776/29).Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaných do rozsudku krajského soudu v Táboře ze dne 21. září 1929, jímž byli stěžovatelé uznáni vinnými zločinem krádeže podle §§ 171, 174 II a), e) tr. zák., zrušil napadený rozsudek a věc vrátil nalézacímu soudu, by o ní znovu jednal a rozhodl, mimo jiné z těchtodůvodů:Podle § 174 — II e) tr. zák. trestá se krádež ryb za zločin jen při rybách v rybnících v ceně přes 500 Kč. Odcizení ryb v potoce nelze podřaditi pod tuto kvalifikaci a jest proto u obžalovaných, třebas to zmateční stížnost nevytýkala, přihlédnouti z moci úřední k tomu, že rozsudek nerozlišoval mezi rybami ukradenými v rybnících a ulovenými v potoce, a že pro úlovek všech 45 ryb v ceně jen málo 500 Kč převyšující uznal na kvalifikaci zločinu podle § 174 — II e) tr. zák. Podle spisů není vyloučeno, že snad část dolejšího potoka, kde obžalovaní ryby chytali, jest podle místního stavu součástí rybníka »Na dolejším«, o němž jest ve spisech zmínka, snad že jest v určité, části tak ohrazena, že tvoří součást tohoto rybníka a že by po případě i ryby v této části potoka bylo považovat! za ryby v rybníku podle § 174 e) tr. zák. Takové okolnosti pro správné posouzení věci potřebné bylo by třeba přesně zjistiti. Jest proto pro přesné zjištění, zda byly všechny ryby v ceně přes 500 Kč chyceny v místech, jež jest považovat! za rybníky, nutno, by rozsudek byl u všech obžalovaných podle § 288 čís. 3 tr. ř. zrušen. Při tom bude Vhodno i situační poměry obou obecních rybníků blíže osvětliti. Čís. 3967. Přečin podle § 335 tr. zák. jest dieliktemi ohrožujícím, k němuž se nevyhledává, by pachatel předvídal určitý účinek; stačí předvídatelnost ohrožení. — čís, 3967494Otázka příčinné souvislosti jest znakem objektivm'm, při němž podlezásad § 134 tr. zák. stačí k přičítatelnosti výsledku, nastal-li výsledekjen pro nahodilé Okolnosti, za nichž byl čin spáchán.Nezbytným předpokladem pro přičítatelnost určitého výsledku podle§ 335 tr. zák. ve spojitosti s § 134 tr. zák. jest bezvadné zjištění pri-memí otázky pachatelova zavinění.Zapálení benzinu není vždy jednámm s hlediska § 335 tr. zák. zá¬vadným.(Rozh. ze dne 16. října 1930, Zm I 923/29).N e j v y š š í soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném za¬sedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského souduv Písku ze dne 27. listopadu 1929, jímž byl stěžovatel uznán vinnýmpřečinem proti bezpečnosti života podle § 335 tr. zák.; zrušil napadenýrozsudek jako zmatečný a vrátil věc prvnímu soudu, by ji znovu pro¬jednal a rozhodl.Důvody:Zmateční stížnosti obžalovaného nelze upříti oprávnění. Napadenýrozsudek zjišťuje příčinnou souvislost mezi neopatrným jednáním obžalo¬vaného a účinkem, smrtí Matěje Z-y, opíraje se o úvahu, že krátce pozapálení kaluže benzinu obžalovaným začaly hořeti na Z-ovi šaty, aprohlašuje, že pro otázku viny je nerozhodné, zda obžalovaný věděl, žeZ. jest polit benzinem. Při tomto výroku vychází soud zřejmě z právníhopředpokladu, v podstatě správného, že přečin § 335 tr. záL jest deliktemohrožujícím, k němuž se nevyhledává, by pachatel předvídal určitý úči¬nek, nýbrž stačí jen předvídatelnost ohrožení,, a že otázka příčinné sou¬vislosti jest znakem objektivním, při němž podle zásad § 134 tr. zák.stačí k přičítatelnosti výsledku, nastal-li výsledek jen pro nahodilé okol¬nosti, za nichž byl čin spáchán. Leč z tohoto předpisu též vysvítá, ženezbytným předpokladem pro přičítatelnost určitého výsledku podle§ 335 tr. zák. ve spojitostí s § 134 tr. zák. jest, že primerní otázka pa¬chatelova zavinění je bezvadně zjištěna, v , souzeném případě, že postránce objektivní musí býti bezvadně zjištěno, že výsledku předcházeloneopatrné jednání, které bylo způsobilé ohrozit! právní statky uvedenév § 335 tr. zák. Toto ohrožující jednání spatřuje soud zřejmě v tom, žeobžalovaný poblíže různých osob, najmě v blízkosti Matěje Z-y, zapálilv hostinské místnosti kaluž benzinu, o němž znalec seznal, že »jestsnadno zápalný a že jeho hořlavost postupuje velkou rychlostí a dravostí,a že zasahuje místa, kde se ho jeví i nejmenší stopy«. Těmito úvahamivyslovuje se soud zcela všeobecně jen. o nebezpečných vlastnostech ben¬zinu vůbec, leč nelze tvrditi, že zapálení benzinu vůbec a za všech okol¬ností lze pokládati za jednání s hlediska § 335 tr. zák. závadné, nýbržjest vždy zkoumat!, zda podle okolností, za nichž se stalo, bylo způso¬bilé ohrozit! tělesnou bezpečnost lidí. V příčině této konkrétní, individu¬ální způsobilosti neobsahuje rozsudek žádné zjištění, a nelze je spatřovali — čís. 3968495v úvahách rozsudku, nesoucích sé k tomu, že obžalovaný,, třebaže sinebyl vědom, aspoň se domníval neblahých účinků svého jednání, anase těmito vývody zjišťuje jen po subjektivní stránce vědomá či nevědomáculpa, což však jest bezvýznamné, pokud není otázka objektivní způso¬bilosti činu, přivodiiti nebezpečí pro tělesnou neporušenost lidí, přesněa bezvadně vyřešena. Právem vytýká stížnost rozsudku, že ve směruobjektivním neuvažuje vůbec o tom, jak dlouho plamen hořel, zda zůstalomezen na místo, kde byla skvrna asi »velikosti dvou dlaní«, či zdase plamen snad šířil po podlaze a kam se šířil, a, co hlavně tu padána váhu, kde a v jaké vzdálenosti od kaluže stály přítomné osoby, kdyžobžalovaný zapálil. Tu se soud musel zabývat! okolností, že obžalovanýpřítomné vyzval, by se vzdálili; musel zjistitii, jak daleko od kaluže stáli,a musel se vypořádat! s důležitou skutečností, že se nikomu z nich, aniobžalovanému, jenž kaluž zapálil, nic nestalo. S tohoto hlediska muselsoud věc zkoumat! a zjistit!, jak daleko stál Z. od plamene, zda v takovévzdálenosti, jako ostatní přítornní, jimž se nic nestalo, čí blíže nebo dále(stížnost dokonce tvrdí, že stál »nejdále«) a řešiti pak otázku, zda tušlo, nehledíc k tomu, že Z. měl šaty nasáklé benzinem, — v kterémžtosměru není zjištěno, že to obžalovaný věděl neb si při průměrné dba-losti mohl uvědomiti, — objektivně o čin, způsobilý ohrozit! tělesnoubezpečnost lidí. Pokud by soud zodpověděl tuto otázku záporně, odpadlby tím nezbytný předpoklad pro přičítání výsledku podle zákonnýchpravidel § 134 tr. zák. o příčinné souvislosti, a zbývalo by pak jen za¬bývat! se — jak již naznačeno — otázkou, zda snad bylo obžalovanémuznámo nebo při potřebné dbalosti mohlo býti známo, že Z. má šaty po¬lité benzinem, a s tohoto nového zorného úhlu pak řešiti samostatnězavinění podle § 335 tr. zák.Čís. 3968.Skutkovou podstatu přečinu podle § 14 čís. 4 zák. na ochr. rep. na¬plňuje veřejné popuzování k násilnostem nebo k jiným nepřátelskýmčinům, tedy alteřnativně, proti jedjnotlivci pro jeho národnost.»Popuzováním« rozumí zákon nejen přímé vybízení, nýbrž každé(i nepřímé) působení na jiné, směřující podle pachatelova úmysluk tomu, by v jiných bylo vzbuzeno jisté rozhodnutí, nebo vyvolán du¬ševní stav, odpovídající cíli, jejž pachatel sleduje.Nezáleží na tom, zda mělo popuzování úspěch, zda odpověděli naně účastníci čili nic; stačí, že bylo objjektivně způsobilé vyvolat! účinky,jimž chce zákon zabránit!.Nepřátelským činem ve smyslu § 14 čís. 4 zák. na ochr. rep. je každéjednání, jímž se někomu způsobí újma, jíž by jinak neutrpěl; spadá semi hospodářský boykot českého hudebníka.Pokud při odsouzení pro přečin § 14 čís. 4 zák. na ochr. rep. vyža¬duje veřejný zájem (§ 35 zák. na ochr. rep.) výkon trestu.