Čís. 3918.

Ohlášení zmateční stížnosti a odvolání šeptem zapisovateli po přelíčení není opovězením »u sborového soudu prvé stolice« (§§ 284, 294 tr. ř.) .
Podněcování ke zločinu přípravy úkladů a k vojenskému zločinu vzpoury (§ 15 čís. 3 zák. na ochr. rep.) jest podněcováním ke zločinům zvlášť nebezpečným; vyžaduje použití § 29 zák. čís. 50/1923.
(Rozh. ze dne 7. srpna 1930, Zm II 387/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného Jaroslava H-á do rozsudku krajského soudu v Uherském Hradišti ze dne 18. září 1929, jímž byli obžalovaní Jan H. a Jaroslav H. vinnými uznáni zločinem výzvy k trestným činům podle § 15 čís. 3 zákona z 19. března 1923, čís. 50 sb. z.a n., zrušil rozsudek nalézacího soudu ohledně obžalovaného Jaroslava H-a a věc vrátil témuž soudu prvé stolice, by ji ohledně tohoto obžalovaného znova projednal a rozhodl. Vyhověl odvolání státního zastupitelství z výroku o trestu Jana H-a a trest tomuto obžalovanému zvýšil a vedle tohoto trestu na svobodě uznal na trest peněžitý 500 Kč, v případě nedobytnosti na pět dnů žaláře. V otázkách, o něž tu jde, uvedl v
důvodech:
Obhájce obžalovaného Jana H-a uvádí v odvodu a ve vývodech, že ohlásil zmateční stížnost a odvolání a že žádal o doručení rozsudku, jenž mu nebyl dosud doručen. Podle zprávy krajského soudu v Uherském Hradišti po poučení o opravných prostředcích obhájce tohoto obžalovaného prohlásil, že si vyhražuje třídenní lhůtu na rozmyšlenou, jakž jest poznamenáno i v protokole o hlavním přelíčení. Pak začal soud jednati o další trestní věci a tu se obhájce vrátil z chodby do jednací síně a šeptal něco zapisovateli do ucha. Po skončení druhé trestní věci tázal se předseda zapisovatele, co mu obhájce říkal, a tu pravil zapisovatel, že ho žádal, by dodatečně do protokolu napsal, že za Jana H-a ohlašuje zmateční stížnost. Předseda však nesvolil, by to bylo dodatečně do protokolu přijato, ano se ohlášení opravného prostředku nestalo před soudem, nýbrž soukromě zapisovateli, a ještě k tomu v době, kdy líčení proti Janu H-ovi bylo již dávno skončeno a bylo již jednáno o jiné trestní věci. Poněvadž podle §§ 284, 294 tr. ř. jest zmateční stížnost i odvolání ohlásiti »u sborového soudu první stolice« — nikoli šeptem zapisovateli po přelíčení — a jiné ohlášení zmateční stížnosti a odvolání v zákonné třídenní lhůtě se nestalo, — byl postup předsedy hlavního přelíčení správný a jest rozsudek nalézacího soudu ohledně Jana H-a pravoplatný.
V souzeném případě bylo podněcováno ke zločinu přípravy úkladů a k vojenskému zločinu vzpoury, tedy ke zločinům zvláště nebezpečným, a proto souzený případ vyžaduje, by bylo použito § 29 zákona čís. 50/23 a by byl uložen kromě trestu na svobodě i trest peněžitý, by tak byla účinnost trestu zaslouženě zvýšena.

Citace:

č. 3918. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1931, svazek/ročník 12, s. 388-389.