Čís. 3963.Třebaže v případech § 199 tr. zák. nahražuje již zákon sám všeobecné (objektivní) znaky podvodu znaky zvláštními, je přece třeba zvlášť v každém jednotlivém případě pro přičítání zločinu podle § 199 d) tr. zák., by byl omyl vyvolán v úmyslu poškozovacím. Zločin podvodu podle § 199 d) tr. zák. liší se od přestupku § 320 f) tr. zák. tím, že zločin předpokládá úmysl poškozovací, kdežto přestupek jej vylučuje. Padělání (napodobení) doktorského diplomu a jeho vidimovaného opisu. (Rozh. ze dne 10. října 1930, Zm I 103/30). Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížností obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Litoměřicích ze dne 8. října 1929, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podvodu podle §§ 197, 199 písm. d) tr. zák., zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu a vrátil věc soudu prvé stolice k novému projednání a rozhodnutí. Důvody: Skutková podstata zločinu podvodu podle § 199 písm. d) tr. zák. vyžaduje podle úvodních slov § 199 tr. zák., by tu byly podmínky § 197 tr. zák. Třebaže v případech § 199 tr. zák. nahražuje již zákon sám všeobecné (objektivní) znaky podvodu znaky zvláštními, je přece třeba zvlášť v každém jednotlivém případě pro přičítání zločinu podle § 199 písm. d) tr. zák., by byl omyl vyvolán v úmyslu poškozovacím, v úmyslu, by jím někdo, budiž to stát, obec nebo jiná osoba, utrpěl škodu na majetku nebo na jiných právech (srovnej víd. sb. č. 4110, 4201, sb. n. s. tr. č. 617). Lišíť se zločin podvodu podle § 199 d) tr. zák. od přestupku podle § 320 f) tr. zák. právě tím, že zločin předpokládá úmysl poškozovací, kdežto přestupek jej vylučuje (srovnej víd. sb. c. 2278, 3114, sb. n. s. tr. č. 358), Napadený rozsudek uznává obžalovaného vinným zločinem podvodu podle §§ 197, 199 d) tr. zák., spáchaným tím, že obžalovaný v O. v roce 1928 doktorský diplom německé Karlo-Ferdinandovy university v Praze a jeho vidimovaný opis napodobil a padělal pokud se týče padělání vidimovaného opisu nastrojil. Ani ve výroku ani v důvodech se rozsudek nezmiňuje o účelu, za kterým si tak obžalovaný počínal. Rozsudek je tedy zmatečný podle čís. 9 a) § 281 tr. ř., nezjistiv veškeré složky skutkové podstaty trestného činu, jímž uznává obžalovaného vinným.